Dahlgrenův obhájce Richard Špíšek uvedl, že Dahlgren byl srozuměn s tím, že se s největší pravděpodobností na svobodu nedostane. Dahlgren je podle něj ve vazbě v izolaci na psychiatrickém oddělení a je pod silnou medikací. „To, jak vypadá, odráží jeho psychický stav, ve vazební věznici se mu dobře nedaří,“ řekl Špíšek.
Podle mluvčí soudu Simony Peškové soudce své rozhodnutí o prodloužení vazby odůvodnil vysokým trestem, který Dahlgrenovi hrozí, také proto, že hrozí jeho útěk do zahraničí. „Soud každé tři měsíce od právní moci rozhodnutí o vazbě je povinen rozhodnout o jejím dalším trvání či propuštění obviněného,“ vysvětlila důvody jednání o vazbě Pešková.
Ve vazbě je Dahlgren už přes rok a nyní čeká na verdikt Vrchního soudu v Olomouci. V pátek mu totiž byl písemně rozsudek doručen, a tak může jeho obhájce zaslat odvolání a spis se posune k odvolacímu soudu. Špíšek uvedl, že odůvodnění soudu zašle příští týden, líčení u odvolacího soudu by se mohlo konat jeden až tři měsíce po odeslání spisu.
Dahlgren se odvolává proti rozhodnutí Krajského soudu v Brně, který jej nepravomocně poslal na doživotí za mříže, protože jej uznal vinným ze čtyřnásobné vraždy. Podle verdiktu Dahlgren v květnu 2013 brutálně zavraždil čtyři své příbuzné v Brně-Ivanovicích a následně se snažil jejich těla spálit v garáži rodinného domu. Posléze odjel do Vídně, kde nasedl do letadla a odletěl do Spojených států, tam jej ale na letišti zadržela FBI. Po dvou letech vyjednávání byl nakonec vydán do Česka, kde s ním začal soudní proces.
Vraždil kvůli frustraci a egu
Podle obžaloby i soudních znalců ho k činu vedla frustrace narcise, který se není schopný vyrovnat s osobním selháním. „Obžalovaný si tímto činem řešil osobní problémy s vlastním egem,“ uvedl při čtení rozsudku soudce Michal Zámečník. Žádnou psychickou poruchou podle soudu, znalců ani obžaloby v době činu netrpěl.
V případě, že by Dahlgren s odvoláním neuspěl, tak by podle svého advokáta preferoval výkon trestu ve Spojených státech. A to jednak kvůli blízkosti rodiny, jednak kvůli jazykové bariéře. Dahlgren by ale musel o výkon trestu v USA zažádat, oba státy by se na úrovni ministerstev musely dohodnout na podmínkách a pak by to musel ještě posvětit brněnský krajský soud. Podle Úmluvy Rady Evropy o předávání odsouzených osob by pak Spojené státy americké délku trestu musely dodržet.
