Poslanci by mohli schválit plošné zavedení zdravotního volna, takzvaných sick days, ve firmách bez ohledu na výhrady oponentů. Poprvé to připustila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Šlo by však o výměnu za plnou úhradu prvních tří dnů nemocenské, za které teď zaměstnanec nic nedostává. V září bude vláda znovu projednávat téma se zástupci odborů a firem.
Čtyři milióny zaměstnanců by mohly už příští rok zůstat několik dní doma na zdravotním volnu a firmy by jim ho musely proplatit. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce prosadit, aby zaměstnanci měli ročně až pět takzvaných sick days.
Návrh se však nelíbí zástupcům firem. „Firmy to chtějí lidem dávat, ale nechtějí, aby to bylo povinné,“ podotknul prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Ministryně práce teď nicméně poprvé připustila, že by povinnost mohla ve sněmovně prosadit i přes nesouhlas zaměstnavatelů. „Já bych nejradši, aby potom sněmovna hlasovala o něčem, na čem je maximální shoda. Nicméně třeba stoprocentní shodu nelze očekávat,“ uvedla ministryně Michaela Marksová.
Přes léto získala sociální demokracie v této věci spojence v podobě komunistů, hnutí Úsvit i lidovců. Místopředseda KSČM Jiří Dolejš označuje sick days za dobré řešení. „I když my upřednostňujeme tři dny placené nemocenské zaměstnavateli,“ dodal.
Na odporu proti povinnému zdravotnímu volnu se ve sněmovně tentokrát shodne pravicová opozice s hnutím ANO. „V řadě firem je to v rámci vyjednávání dobrovolný benefit, jako jsou v jiných firmách jiné benefity. Já bych to tak nechal,“ řekl předseda TOP 09 Miroslav Kalousek.
Zavedení možnosti pak požadují odbory. „Náš cíl je zřejmý - aby se zaměstnanci, kteří jsou nemocní, mohli léčit,“ prohlásil šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Sick days fungují ve čtvrtině firem
Na rozdíl od běžné nemocenské dostávají zaměstnanci při zdravotním volnu sto procent mzdy. Nikdo ale nekontroluje, jestli jsou opravdu nemocní. Podle jarního průzkumu Hospodářské komory nabízí placené zdravotní volno necelá čtvrtina soukromých společností.
Na pět takzvaných sick days má nárok třeba i všech 70 tisíc státních úředníků, kteří se řídí služebním zákonem. K dispozici je i velké části zaměstnancům bank. „Není úplně příjemné, když na vás bankéř s usmrkaným nosem kouká. Klient se třeba i bojí, že by se mohl nakazit,“ zmínila vedoucí pobočky Sberbank Lada Gabrielová.
Už 12. září bude téma znovu projednávat vláda se zástupci odborů a firem. Tripartita ale bude jednat i o možném návratu k proplácení prvních tří dní klasické nemocenské.
Ministerstvo práce navrhuje celkem tři varianty - zaměstnanci by pobírali buď 30, 45, nebo 60 procent hrubé mzdy. Zaměstnavatelům se ani toto řešení nelíbí a vláda už v programovém prohlášení slíbila, že bez jejich souhlasu ho neobnoví.
Všechny tři ministerské varianty počítají s mírným snížením odvodů pro firmy, zároveň by si sami zaměstnanci museli začít platit nemocenské pojištění, a to od dvou desetin do půl procenta z hrubé mzdy. Takový návrh by ale zřejmě těžko hledal podporu u odborářů.
