O pandách pro Prahu vyjednávají v Číně šéf zoo i primátorka

Podle v Číně podepsané smlouvy má pekingská zoo té pražské poskytovat rady k chovu zapůjčených pand. Naopak na cenu zápůjčky řeč ještě nepřišla. Hovoří se milionu dolarů, což je ovšem čátka pro americké zoologické zahrady. Těm evropským se daří vyjednat spíše nižší cenu.

Transport z Číny do Česka přitom podle Bobka pandu neohrozí. „Každý transport je pro zvíře nějak zatěžující, ale trval by do deseti hodin. Je to ten nejmenší problém, který se pandy týká,“ uvedl ředitel zoologické zahrady. Pražská zoo v současné době shromažďuje podklady pro architektonickou soutěž na nový výběh.

V divoké přírodě žije přes 1800 pand velkých, přičemž jejich počet stoupá. Dalších asi 300 jich je v zajetí, převážně v Číně. Panda velká patří přesto mezi nejohroženější živočišné druhy. Jejich přirozeným domovem je několik horských hřebenů v centrální Číně. Od druhé poloviny 20. století se panda stala národním symbolem Číny a je zobrazována na čínských zlatých mincích.

Čínská „pandí diplomacie“

Chráněnou pandu velkou má v současnosti ve svém chovu dvaadvacet zoologických zahrad, tu nejbližší si mohou prohlédnout návštěvníci zahrady ve vídeňském Schönbrunnu. Černobílého medvěda Čína vždy jen pronajímá a v souvislosti s tím se hovořilo přímo o „pandí diplomacii“, čili věnování zvířete coby strategickém partnerském gestu.