Počet podpisů potřebných ke kandidatuře na prezidenta republiky se nakonec nesníží. Myšlenku, že by místo dosavadních 50 tisíc podpisů stačilo osm tisíc, odmítla vláda, která nechce měnit ústavu. Přesto se petice změní, signatáři budou muset napsat číslo svého osobního dokladu.
Kandidáti na prezidenta budou stále potřebovat 50 tisíc podpisů. A navíc čísla dokladů
Vláda dostala dvě varianty změny pravidel pro kandidaturu na prezidenta republiky. Hojně diskutovanou variantu, podle které by ke kandidatuře stačilo osm tisíc podpisů, jež by ovšem musely být úředně ověřené, však ministři odmítli.
Potřebné číslo zůstane na 50 tisících, podmínky se ale i tak zpřísní. K podpisu bude podle ministra Jana Mládka (ČSSD), který výsledek jednání oznámil, třeba připojit číslo dokladu. „Uvedením čísla průkazu je možné zjistit, zda osoba existuje a zda nebyl doklad padělaný,“ vysvětlil již dříve náměstek ministra vnitra Petr Mlsna.
Zachování dosavadního počtu podpisů podpořilo ministerstvo spravedlnosti. „Myslíme si, že obě varianty mají své rezervy,“ poznamenal náměstek ministra Michal Franěk.
Změna v pravidlech pro kandidáty prezidetnské volby má zabránit opakování sporů, které předcházely první přímé volbě, jež proběhla na počátku roku 2013. Ministerstvo vnitra tehdy kvůli hlasům, které prohlásilo za neplatné, vyřadilo z prezidentských voleb Tomia Okamuru, Vladimíra Dlouhého a Janu Bobošíkovou. Ti se obrátili na Nejvyšší správní soud. U něj sice všichni uspěli s námitkou proti vyčíslení neplatných hlasů, ale s výjimkou Bobošíkové přesto do voleb nezasáhli. I podle metodiky soudu měli Dlouhý a Okamura tolik neplatných hlasů, že počet platných nedosáhl potřebných 50 tisíc.
Zhruba dvacet tisíc podpisů prohlásilo ministerstvo za neplatné i na peticích pro Miloše Zemana a Jana Fischera, jejichž kandidatury získaly největší podporu. Oba však kandidovat mohli, protože i po odečtení údajně neplatných oběma zůstalo zhruba 80 tisíc podpisů.
Volební změny, kterými se vláda zabývala, se týkají i prezidentské volby samotné. Vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) uvedl, že vláda odmítla rozšířit volební právo pro cizince ze zemí mimo EU. Naopak kabinet souhlasí se snazším využíváním elektronické cesty pro delegování zástupců kandidátů do okrskových volebních komisí či změnou hlasování na zastupitelských úřadech v zahraničí.
Ministerstvo vnitra chce, aby změny začali poslanci projednávat již na své zářijové schůzi, aby platily od počátku příštího roku. Během příštího roku již budou muset kandidáti shánět podpisy, aby se mohli na počátku roku následujícího zapojit do druhé přímé volby prezidenta republiky.