V aktivních zálohách je například Petr Kolman, a to již od jejich počátku, tedy dvanáct let. Původně přitom chtěl jen pomoct při povodních. Od července mu armáda namísto šesti tisíc korun ročně vyplatí až třikrát tolik.
„O penězích to není, dáte do toho mnohem víc, ztratíte hodně osobního času, rodina strádá. Jde o ten pocit, že uděláte něco pro ostatní,“ říká Kolman. „V civilním zaměstnání můžu své zemi pomoct více než na zahraniční misi, ale pokud mě bude chtít Česká republika využít, připravuji se na to,“ dodal další příslušník aktivních záloh Konstantin Kavrentzis.
Každého zájemce o vstup do aktivních záloh čeká šestitýdenní kurz základní vojenské přípravy. Dobrovolníci v aktivních zálohách také musí každý rok na pravidelné vojenské cvičení. Někteří zaměstnavatelé vychází svým zaměstnancům vstříc a kvůli cvičením jim upravují pracovní rozvrh, ne všichni jsou ale nadšeni. Firmy proto mají nově motivovat finanční náhrady, které od státu dostanou.
Armáda zve do aktivních záloh, nabízí více peněz
V současné době slouží v rezervních jednotkách české armády téměř 1400 mužů a žen. Jejich počet od roku 2010 stále roste. Aktivní záloha oficiálně vznikla v roce 2004, snaha vytvořit jednotky rezervistů ale začala už koncem devadesátých let.
Armáda nově zavádí i odvody dobrovolných vojáků
Po několika měsících příprav armáda také od července zavádí odvody dobrovolných vojáků. K nim se již od začátku července budou moci hlásit lidé nad osmnáct let s čistým trestním rejstříkem. Tyto takzvané dobrovolné zálohy pak může armáda nasadit pro mimořádné události a stavy nouze.
Zájemci o dobrovolné vojenské cvičení musí projít náborem. Kromě vyplnění základních údajů musí také podepsat prohlášení o tom, že nepodporují žádná extremistická hnutí. Čeká je také lékařská prohlídka, která však bude podle nové vyhlášky mírnější. „Daleko méně se spoléhá na nějaké tabulkové údaje, které dříve člověka diskvalifikovaly,“ uvedl vojenský lékař Richard Kraus.
Dobrovolníci mohou být povoláni třeba při povodních
Po rozhodnutí o odvodu jsou zájemci povoláni na vojenské cvičení, a to do dvou let podle potřeb armády. Při výcviku ve Vyškově si vyzkouší boj v poli, střelbu i ochranu před zbraněmi hromadného ničení. „Pro vojáky je to nejnáročnější fyzický výcvik reprezentující především tělesnou a taktickou přípravu,“ řekl náčelník Centra základní přípravy AČR Jiří Studničný.
Na rozdíl od profesionálních vojáků nebudou tito lidé nasazeni na riziková místa. Podle nutnosti však mohou být povoláni například při povodních nebo v případech mimořádného ohrožení.
