Srážek aut s lesní zvěří poslední roky přibývá. Letos už pod koly aut zůstalo přes čtyři tisíce zvířat. Je to asi o pět set víc než ve stejném období vloni. Statistiky ukazují, že je těchto nehod nejvíce za posledních devět let. I když se zvěř snaží od silnic držet různé formy odpuzovačů, myslivec Jan Vávra upozorňuje, že nejsou stoprocentní a řidiči by měli dávat pozor. Za obzvlášť rizikové označuje noční hodiny a období v dubnu, květnu, září a říjnu.
Střety aut se zvěří jsou stále častější. Pachové ohradníky pomohou, ale ne stoprocentně
Vávra: Snaha zvěře o přirozený pohyb se střetává s naší snahou jezdit auty (zdroj: ČT24)
„Snaha zvěře o přirozený pohyb, hledání potravin se střetává s naší snahou jezdit auty,“ podotýká myslivec Jan Vávra. Setkat se proto se zvěří na silnici není nic nečekaného. I kvůli nepozornosti řidiče pak dochází k nehodám.
V určitou dobu je ale pravděpodobnost srážky větší. „Řidiči by si měli dávat pozor obzvlášť v nočních hodinách. Podle statistik dochází nejvíc k nehodám se zvěří po půlnoci, mezi půlnocí a druhou hodinou ranní. Naopak v odpoledních hodinách mezi jednou a druhou je toho nejméně,“ zmiňuje Vávra.
Nehody na silnicích a zvířata
Z hlediska měsíců označuje za největší problém duben a květen. „Za duben je to podle posledních statistik asi devět set případů. Další vrchol je potom na podzim, kdy zvěř hledá potravu na zimu, čili září a říjen,“ doplnil.
Pachové odpuzovače doplňují zvukové
Na problémových úsecích mohou pomoci pachové ohradníky, které mají zvěř odpudit od přechodu silnice. „V zásadě se osvědčují, ale nejsou stoprocentní. Zvěř si na to časem zvykne,“ podotýká Vávra. Plašit zvěř se kromě pachové metody pokouší myslivci i s přispěním elektroniky. V Ústeckém kraji úspěšně otestovali elektronické přístroje, jediné svého druhu v Česku, které vydávají vysokofrekvenční zvuk, na který jsou zvířata citlivá. Ve srovnání s předchozím obdobím v testovaném úseku počet srážek se zvěří klesl na nulu.
Potíž podle Vávry ale dělají i zarostlé příkopy. „Zvěř není vidět, navíc tam má kryt, takže má tendenci se tam přímo schovávat. Druhá věc je, že vzhledem k intenzivnímu zemědělskému hospodaření jsou tyto příkopy často jediným zdrojem potravy,“ vysvětluje.
Nařčení z pytláctví
Nejčastější obětí těchto srážek je asi srnčí zvěř. Pokud k nehodě dojde, měl by řidič podle Vávry zavolat policii. „I když nedojde k poškození auta, měl by srážku nahlásit. Měl by myslet na to, že zvěř je zcela jistě zraněná, sice odběhla a není vidět, ale určitě potom někde dlouze umírá. Je potřeba to utrpení zkrátit,“ uvedl s tím, že by měl být informován i majitel honitby.
Člověk by také sražené zvíře neměl odvážet k zpracování na jídlo. „Jednak je to trestný čin pytláctví, zvěř mu nepatří. Druhá věc je, že není prohlédnuta, nemůže si být jist, jestli zvěř není nějakým způsobem nemocná, takže je to nebezpečné,“ upozorňuje.