Letošní jaro je (bohaté) na houby, chválí mykologové. Pro léto to ale nic neznamená

Mykolog: Loni jsem našel jen třícentimetrový hříbek (zdroj: ČT24)

Houbařské jaro se v Česku vydařilo. Zatím se v lesích realizují především znalci, kteří již od dubna nosí plné košíky méně známých jarních úlovků jako třeba pečárky neboli žampiony. Objevují se už ale i pýchavky obrovské a výjimečně lze narazit i na hřiby.

Vycházku na houby sice má leckdo spojenou s létem a srpnovými dešti, ale podniknout ji lze po celý rok. Nyní sice ještě nerostou smrkové hřiby, ovšem i hřibové houby nalézt lze. „Pokud byste chtěli hřibovité houby a měli štěstí, mohli byste najít hřiby kováře. Ve stejnou dobu v obcích, kde jsou staleté lípy, byste mohli najít hřiby koloděje,“ řekl v rozhovoru pro ČT mykolog Vladimír Bazika.

Jaro ale má i své sezonní houby. Kdo se vyzná, může domů přinést čirůvku májovku. „Ty ovšem v lese nenajdete, spíše na pokraji lesů, v sadech, zahradách, parcích. Je to houba, která se nedá zaměnit,“ upozornil mykolog. Výjimečně hojná je letos i kačenka česká, houba podobná smržům. „Byla dlouhou dobu chráněná a doporučovalo se, aby se nesbírala. Letos se jí kupodivu objevilo velké množství a z různých míst v republice se lidé chlubili velkými úlovky,“ poznamenal Vladimír Bazika.

Jednatel České mykologické společnosti Aleš Vít označil letošní jaro za satisfakci za předchozí dvě jara, která byla na houby chudá. Jak se vyvine hlavní houbařská sezona v létě, však z jara nelze usoudit. Vše bude záležet především na počasí. „Houby jsou děti deště, jak tvrdil Smotlacha. Pokud nebude pršet houby nevyrostou. Kromě sucha je největším nepřítelem hub vítr, který vysouší povrch,“ shrnul Vladimír Bazika. Pokud bude takové sucho jako loni, pro houbaře léto příznivé nebude. Loni bylo možné nalézt především houby, které rostou na pařezech, občas potom v blízkosti potoků. Pokud někdo nalezl hřib, mohl ho takřka vyvážit zlatem. 

Sbírání hub ale za určitých okolností přináší i rizika. Hygienici již varovali, aby si lidé dávali pozor, pokud sebrané houby jedí. „Nikdo by neměl jíst houby, které nepozná,“ zdůraznila ředitelka odboru hygieny a výživy jihomoravské hygienické stanice Jana Laštovičková. Vladimír Bazika upozornil, že mykologická společnost pořádá pravidelné přednášky. Například ve škole v Belgické ulici v Praze je možné každý týden nalezené houby přinést – buď se pochlubit nalezenými vzácnostmi, anebo s nimi přijít pro jistotu, aby mykologové sami poradili, zda je bezpečné sebranou houbu povečeřet.