Kritici Miloše Zemana nevnímají, že poměry a směřování západních států jsou jiné než v předchozích dekádách. Uvedl to v Otázkách Václava Moravce šéf zahraničního odboru kanceláře prezidenta Hynek Kmoníček. Reagoval tak na názory, podle kterých hlava státu preferuje dobré vztahy spíše s východními velmocemi – tedy Ruskem a Čínou. Podle Kmoníčka prý Zeman na západní orientaci země nic nemění.
Kmoníček: Směřování Česka se nemění, Západ ale ano
Podle Kmoníčka si řada lidí pod pojmem „směřovaní na Západ“ představuje zastaralý koncept. Zeman ve svém pohledu na Evropskou unii či NATO prý reaguje na proměnu samotné západní politiky. „Česká republika nadále směřuje západním, nikoliv východním směrem, jenomže tak trochu směřujeme na Západ, jak vypadal před deseti lety,“ řekl blízký spolupracovník Zemana. „On prosazuje dál směr na Západ, ale ten se mezitím posunul někam dál,“ dodal.
„Kdybychom se tady bavili s kýmkoliv v roce 1995, tak by průměrný člověk v Praze řekl, že touží, aby Praha do dvou let vypadala jako Brusel. Zeptat se ho teď, tak si vzpomene na včerejší zprávu, že je tam 19 procent aktivních muslimů oproti 12 procentům aktivních katolíků.“
Europoslanec Pavel Telička (nestr. za ANO) ale kritizuje prezidenta za to, že se nesnaží do unijní politiky aktivně sám zasahovat – a místo toho hledá oporu na východ od Unie. „Není to otázka toho, zde se Západ změnil. My jsme součástí, a pokud chceme být součástí, tak to ovlivňujme, ale nikoliv tím, že budeme spojence házet přes palubu,“ dodal.
Pavel Telička
Od české vlády by také rád viděl „energičtější postoj“ vůči zahraničnímu počínání prezidenta. „Nemyslím si, že silný politik jeho typu se nechá zatlačit do nějakých mantinelů, ale rád bych viděl, aby se sešel s vládou i poradci a snažil se sladit klíčové postoje,“ zmínil v pořadu Telička.
Podle Kmoníčka jsou ale názory Hradu a Strakovy akademie ve většině témat shodné. „Rozdíl mezi prezidentem Zemanem a premiérem Sobotkou není politický. Je to rozdíl mezi vyjádřením introverta a extroverta. Oba mohou vyjadřovat to samé a používat jiná slova, ale mají mnohdy naprosto tytéž pozice,“ namítl.
Na konci ledna prezident při příležitosti poloviny funkčního období vlády doporučil, aby měl Sobotkův tým více odvahy při jednání s Evropskou unií. Prezident jako příklad, kdy Česko nepostupovalo razantně, zopakoval kritiku jednání o migrační krizi. „Lituji, že se vláda nepřidala k Maďarsku a Slovensku ve věci žaloby na Evropskou komisi v otázce migračních kvót,“ řekl tehdy Zeman.
Loni byl například jediným státníkem EU, který se zúčastnil čínských oslav konce války v Tichomoří. Diskuze vzbudily i výroky Zemana při nedávné návštěvě čínského prezidenta v Praze. Předchozí pravicová vláda byla podle něj poddajná tlaku Spojených států a Evropské unie, kvůli čemuž došlo k ochlazení česko-čínských vztahů. „Teď jsme opět nezávislou zemí a tvoříme zahraniční politiku, která je založena na našem vlastním národním zájmu,“ řekl čínským novinářům.
OVM: Kam kráčí česká zahraniční politika? (zdroj: ČT24)