Firma Zemanova poradce musí zaplatit pokutu 27 milionů. Ovčáček avizuje, že si prezident poradce nechá

Firma Lukoil Aviation Czech, v níž působil poradce prezidenta Martin Nejedlý, musí zaplatit Správě státních hmotných rezerv smluvní pokutu 27,7 milionu korun za dodávku leteckého paliva. Rozhodl o tom pražský městský soud. Verdikt je pravomocný. Nejedlý Pražskému deníku řekl, že už o kauze s prezidentem mluvil. Zemana prý jeho stanovisko uspokojilo. Pokutu je připravený zaplatit. Hradní mluvčí Jiří Ovčáček předpokládá, že v Zemanových službách zůstane.

Spor začal v roce 2009, kdy Státní správa hmotných rezerv uzavřela s Lukoilem smlouvu na obměnu zásob leteckého petroleje. Jak uvedla šéfredaktorka serveru Neovlivní.cz Sabina Slonková, Nejedlý se k obchodu dostal prostřednictvím Miroslava Šloufa, lobbisty a někdejšího spolupracovníka Miloše Zemana. „Je to tak trochu paradox, protože Šlouf byl z blízkosti prezidenta vytlačený právě Nejedlým,“ dodala.

Podle žaloby Nejedlého firma odebrala petrolej za 275,6 milionu korun, vrátila ale necelou polovinu. Správa proto Lukoilu uložila pokutu, jejíž uhrazení firma odmítala; žaloba je podle Lukoilu protiprávní a nárok promlčený.

V červnu 2014 vydal soud platební rozkaz, kterým uložil firmě povinnost částku zaplatit. Lukoil ale podal takzvaný odpor, kterým se rozkaz zrušil, a soudkyně obvodního soudu proto musela nařídit veřejné projednání sporu, které začalo počátkem loňského dubna. S verdiktem, že Lukoil platit musí, se ale firma nesmířila.

Justice vyhověla žalobě státu v plném rozsahu

Po loňském nepravomocném rozsudku vstoupila společnost do likvidace a o případu nyní rozhodoval odvolací soud, aniž by ale hlavní poselství změnil. Původní částku ještě navýšil o 257 000 korun, čili o částku, o kterou pokutu vypočtenou Správou hmotných rezerv původně snížil obvodní soud. Sankci totiž vyhodnotil jako nepřiměřeně vysokou vzhledem k obdobným smlouvám, které stát uzavíral s jinými dodavateli. Podle odvolacího soudu však vyčíslená pokuta nepřiměřená nebyla. Justice tak nakonec žalobě státu vyhověla v plném rozsahu.

Nahrávám video
Firma Zemanova poradce musí státu zaplatit miliony
Zdroj: ČT24

„Je pravda, že žádné ze stran nevznikla škoda. Ale ten závazek zkrátka takto ujednán byl a je čistě věcí smluvní autonomie stran, proč si to takto ujednaly a co tím sledovaly,“ zdůvodnil verdikt předseda senátu Tomáš Mottl. „Zkrátka to bylo ujednáno a dodáno být mělo.“

Právník firmy Petr Jindřich Syrovátko řekl, že ačkoliv je s rozhodnutím „hrubě nespokojen“, klient částku uhradí. „Lukoil nedluží v České republice nikomu nic, a tady vede pouze legitimní spor o tuto částku. Takže ve chvíli, kdy bude rozsudek doručen, samozřejmě to bude zaplaceno,“ slíbil. Možné podání dovolání je prý strategická otázka, protože dovolací řízení by likvidaci prodloužilo.

Správa státních hmotných rezerv je s verdiktem spokojená. „Od začátku jsem byl přesvědčen, že soud nám dá za pravdu. Věřím, že pokuta bude konečně uhrazena,“ komentoval rozsudek její předseda Pavel Švagr.

Padesátiletý podnikatel Martin Nejedlý je bývalým ligovým volejbalistou, hrál v dresu Zbrojovky Brno a poté v Německu. Podle dostupných informací po ukončení sportovní kariéry začal podnikat, řadu let působil v Rusku, mimo jiné obchodoval s německými vozy. Právě v Rusku také začal spolupracovat s tamními olejáři.

Jednatelem společnosti Lukoil Aviation Czech byl Nejedlý od jejího vzniku v září 2007 do června 2015, kdy společnost přešla do likvidace. Patřil ke sponzorům Strany práv občanů, jejíž vznik inicioval bývalý komunistický funkcionář, kontroverzní lobbista a někdejší blízký Zemanův spolupracovník Miroslav Šlouf.

Podle Zemana Nejedlý stranu podporoval ze soukromých prostředků; prezident vždy důrazně popíral, že by byl jakkoli finančně podporován ruským ropným gigantem Lukoil, s nímž Nejedlý spolupracoval. Média mimo jiné poukazovala na to, že Lukoil získal státní zakázku a že pro Lukoil v minulosti lobboval Šlouf.

Od roku 2014 je Nejedlý Zemanovým externím poradcem. Oficiálně nezastává žádnou funkci, nepotřebuje proto bezpečnostní prověrku. Vzhledem k tomu, že o jeho působení v Rusku toho není příliš známo, považují britské a americké tajné služby Nejedlého za současné největší riziko z hlediska šíření ruského vlivu na území Česka.  

Martin Nejedlý a Miloš Zeman
Zdroj: Zdeněk Němec/ČTK

A co na to prezident?

Celý případ má i významný politický rozměr. Někdejší jednatel českého Lukoilu Martin Nejedlý působí jako externí poradce prezidenta Miloše Zemana, jeho vliv v hradní politice může ukazovat to, že se spolu se Zemanem a kancléřem Vratislavem Mynářem účastnil loňského setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Vedle toho je Nejedlý místopředsedou Strany práv občanů, která dříve nesla prezidentovo jméno.

Zeman se už v minulosti nechal slyšet, že o Nejedlého dalším působení na Hradě rozhodne až ve chvíli, kdy soud skončí a padne pravomocný rozsudek. Podle Ovčáčka oznámí prezident své rozhodnutí v nejbližší době. Důležité prý je, aby byl dluh uhrazen.

Zda zůstane ve funkci poradce, nechtěl Nejedlý komentovat. Pražskému deníku řekl, že se Zemanem už mluvil. „Řekl mi, že je plně uspokojen mým stanoviskem, tedy, že veškeré závazky, které vyplývají z ekonomické či provozní činnosti firmy vůči státu, budou neprodleně uhrazeny,“ poznamenal. Záležitost považuje za nafouklou kauzu. Pokud bude vše vyřešeno tak, že po společnosti Lukoil nezůstane žádný dluh, bere její působení v Česku jako velmi úspěšné.

Podle novinářky Slonkové – za předpokladu, že Lukoil pokutu zaplatí – nebude mít rozsudek na vztah Zemana a Nejedlého žádný vliv. „Martin Nejedlý ho pravděpodobně ujistí o tom, že je připravený své závazky dodržet, a Miloš Zeman ho ujistí o neutuchající důvěře v jeho poradenské služby,“ prohlásila po verdiktu soudu.

Nahrávám video
Slonková: K obchodu se státem Nejedlému pomohl Šlouf
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kriminalisté odhalili korupci u zkoušek pro revizní techniky

Ústečtí kriminalisté obvinili tři zaměstnance Technické inspekce České republiky (TIČR). Viní je z desítek nelegálně vydaných osvědčení pro revizní elektrotechniky a přijímání úplatků. Policisté zadrželi u jednoho z nich čtyři miliony korun v hotovosti.
před 1 hhodinou

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 10 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 11 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...