Putin chválí Zemana: Díky lidem jako vy obnovíme vztahy se Západem

Cesta prezidenta Miloše Zemana do Moskvy vyvrcholila podvečerním setkáním s Vladimirem Putinem. Ten hned v úvodu ocenil Zemanovy nezávislé politické postoje, ve kterých spatřuje šanci pro obnovení standardních vztahů se Západem. Zeman v rozhovoru s Putinem řekl, že protiruské sankce, které uplatňují západní velmoci, jsou krátkodobé řešení. Před setkáním pro Kommersant FM uvedl, že by mohly skončit do konce roku.

Besedy s Putinem se účastní kancléř Vratislav Mynář a také jednatel firmy Lukoil Aviation Czech a externí poradce prezidenta Martin Nejedlý. Na ruské straně je kromě Putina schůzce přítomen ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov a zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov. Český velvyslanec v Moskvě Vladimír Remek přítomen není.

„Je mi potěšením konstatovat, že v Evropě stále ještě existují politici, kteří jsou schopni říct svůj názor přímo a hájit a prosazovat nezávislou politiku,“ uvedl na úvod česko-ruského setkání prezident Putin. Dodal, že Moskva ochlazení vztahů Ruska a Západu neiniciovala, a vyjádřil naději, že právě díky politikům Zemanova ražení mohou být vzájemné vztahy obnoveny – i prohloubeny. Protiruské sankce označil za neproduktivní.

„Sankce jsou krátkodobé řešení,“ prohlásil podle agentury TASS prezident Miloš Zeman s tím, že ani s jejich zavedením nesouhlasil. V rozhovoru pro Kommersant FM, který setkání s Putinem předcházel, Zeman uvedl, že sankce by mohly skončit do konce tohoto roku. Před Putinem potom politiku přirovnal k počasí: „Jsem pevně přesvědčen, že po ochlazení přijde oteplování vztahů a obnovení normálních vazeb – kulturních, politických i ekonomických.“ TASS akcentuje, že „oproti pravidlům protokolu“ Zeman odmítl služeb tlumočníka a s Putinem hovořil v ruštině.

Zeman žádal dorovnání dluhu za stavbu elektrárny

Bez přítomnosti kamer se následně bavili o ekonomické spolupráci s důrazem na pětimiliardovou českou pohledávku z výstavby elektrárny na severu Ruska. „Soustředili jsme se na největší případ ve výši asi pěti miliard, což je stavba paroplynové elektrárny Poljarnaja v ruském Salechardu,“ konstatoval po jednání Zeman s tím, že celková výše ruského zadlužení u českých firem dosahuje 9,1 miliardy korun.

„Pokládám za přirozenou povinnost českého prezidenta hájit zájmy České republiky, i když někteří pitomečci nechtějí pochopit, že pět miliard je docela důležitá částka, a snaží se mě od cesty do Moskvy odvrátit,“ řekl Zeman. Putin prý pomoc se salechardskou pohledávkou přislíbil; kvůli salechardské elektrárně se podle prezidenta zúčastnil schůzky v Kremlu i zmiňovaný Nejedlý, měl pro Hrad vypracovávat expertízu, na základě které Zeman o vyrovnání dluhu žádal.

Putin na setkání se Zemanem vyložil ruské stanovisko k ukrajinské krizi. Měl říct, že je pro úplné naplnění únorových minských dohod „do posledního písmene“, a vyjádřil naději, že dojde k decentralizaci Ukrajiny tak, aby každý region měl určitou míru relativní samostatnosti. O lidských právech při jednání v Kremlu řeč nebyla, uvedl Zeman. Potvrdil nicméně, že ohlášená nová koncepce českého ministerstva zahraničí, která se vrací k důraznější podpoře boje za respektování lidských práv ve světě, má jeho podporu. „Nevidím důvod pro existenci základních rozporů,“ podotkl.

Prezident se znovu setkal s Jakuninem. Proč, to neřekl

S Putinem Zeman jednal zatím jednou, jako premiér v polovině dubna roku 2002. Tenkrát jejich rozhovoru dominovaly hospodářské otázky, problémy evropské bezpečnosti a situace v Čečensku, kde v té době neustávaly útoky povstalců proti ruské armádě.

Zeman novinářům řekl, že se během pobytu v Moskvě setkal se šéfem ruských železnic Vladimirem Jakuninem, miliardářem a blízkým Putinovým spolupracovníkem, který byl za podporu loňské anexe Krymu zařazen do sankčního seznamu USA. Loni v září se Zeman na řeckém ostrově Rhodos zúčastnil konference Dialog civilizací, kterou ruský oligarcha pořádá. Jakunin byl také hostem pražského fóra o holocaustu, jež proběhlo letos v lednu. O tématu moskevské besedy s Jakuninem se prezident nezmínil.

Do Moskvy přiletěl český prezident včera, večer se setkal s veterány. Dnes dopoledne během vojenské přehlídky na Rudém náměstí jednal se slovenským premiérem Robertem Ficem a navrhl mu zapojení Váhu do dlouhodobě prosazovaného projektu plavebního kanálu Dunaj-Odra-Labe. Kolem poledne spolu s ostatními státníky uctil Rusy padlé ve druhé světové válce.

„Jsem zde, abych vzdal hold nejen vojákům, kteří byli zabiti na území Československa, ale také 20 milionům sovětských občanů, kteří zahynuli během války,“ prohlásil Zeman při setkání s Putinem. Ruský prezident naopak ocenil všechny, kdo se v Česku starají o hroby sovětských vojáků a důstojníků, kteří při bojích druhé světové války padli na českém území: „Pro nás je to důležitá věc, která svědčí o hloubce vzájemných vztahů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Represe jsou všudypřítomné. Mezi Íránci vládne beznaděj

Každodenní bombardování a všudypřítomné represe. Tak popisují běžní Íránci svůj život v zemi, která je už třetí týden ve válce s Izraelem a Spojenými státy. Miliony lidí opustily své domovy, další se bojí dlouhodobých ekonomických následků války. Naději postupně ztrácejí i podporovatelé změny režimu. Nepřejí si, aby z jejich země zbyly jen trosky.
před 1 hhodinou

Izraelská armáda oznámila novou vlnu úderů na Teherán

Izraelská armáda zahájila v pátek ráno nové údery na „infrastrukturu“ íránských úřadů v hlavním městě Teheránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu.
před 5 hhodinami

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

EU poskytne Ukrajině půjčku 90 miliard eur tak či onak, potvrdila šéfka Komise

Předsedkyně Evropské komise po skončení čtvrtečního summitu Evropské unie (EU) zopakovala, že sedmadvacítka poskytne Ukrajině půjčku v hodnotě 90 miliard eur (asi 2,2 bilionu korun) tak či onak. Předseda Evropské rady António Costa v návaznosti na to vzkázal maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, že nikdo nemůže Radu vydírat.
01:05Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Kosťantynivka je klíčová pro vývoj v rusko-ukrajinské válce, míní projekt DeepState

Ukrajinské ozbrojené síly se připravují na očekávanou jarní ofenzivu ruské armády. Podél 1300 kilometrů dlouhé fronty je zatím stále těžší odhadnout detailní pozice obránců i agresorů. Od samého začátku otevřené invaze Moskvy se o to snaží neoficiální projekt DeepState. Za tu dobu se skupina nadšenců proměnila v klíčový zdroj informací pro běžné lidi i mezinárodní média.
před 10 hhodinami

Íránské vedení bylo zničeno, tamní vojáci dezertují, tvrdí Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Téměř polovina elektřiny v EU pocházela loni z obnovitelných zdrojů

I v minulém roce překonal objem vyrobené elektřiny v Evropské unii hranici čtyřiceti sedmi procent. Oproti roku 2024 se zvýšil o jednu desetinu procenta na celkových 47,3 procenta. Z tohoto podílu byla hlavním zdrojem elektřiny větrná energie, která představovala více než třetinu získané energie z obnovitelných zdrojů. Na druhém místě skončila energie vyrobená ze slunce. Vyplývá to z dat Eurostatu.
před 13 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...