Putin chválí Zemana: Díky lidem jako vy obnovíme vztahy se Západem

Cesta prezidenta Miloše Zemana do Moskvy vyvrcholila podvečerním setkáním s Vladimirem Putinem. Ten hned v úvodu ocenil Zemanovy nezávislé politické postoje, ve kterých spatřuje šanci pro obnovení standardních vztahů se Západem. Zeman v rozhovoru s Putinem řekl, že protiruské sankce, které uplatňují západní velmoci, jsou krátkodobé řešení. Před setkáním pro Kommersant FM uvedl, že by mohly skončit do konce roku.

Besedy s Putinem se účastní kancléř Vratislav Mynář a také jednatel firmy Lukoil Aviation Czech a externí poradce prezidenta Martin Nejedlý. Na ruské straně je kromě Putina schůzce přítomen ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov a zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov. Český velvyslanec v Moskvě Vladimír Remek přítomen není.

„Je mi potěšením konstatovat, že v Evropě stále ještě existují politici, kteří jsou schopni říct svůj názor přímo a hájit a prosazovat nezávislou politiku,“ uvedl na úvod česko-ruského setkání prezident Putin. Dodal, že Moskva ochlazení vztahů Ruska a Západu neiniciovala, a vyjádřil naději, že právě díky politikům Zemanova ražení mohou být vzájemné vztahy obnoveny – i prohloubeny. Protiruské sankce označil za neproduktivní.

„Sankce jsou krátkodobé řešení,“ prohlásil podle agentury TASS prezident Miloš Zeman s tím, že ani s jejich zavedením nesouhlasil. V rozhovoru pro Kommersant FM, který setkání s Putinem předcházel, Zeman uvedl, že sankce by mohly skončit do konce tohoto roku. Před Putinem potom politiku přirovnal k počasí: „Jsem pevně přesvědčen, že po ochlazení přijde oteplování vztahů a obnovení normálních vazeb – kulturních, politických i ekonomických.“ TASS akcentuje, že „oproti pravidlům protokolu“ Zeman odmítl služeb tlumočníka a s Putinem hovořil v ruštině.

Zeman žádal dorovnání dluhu za stavbu elektrárny

Bez přítomnosti kamer se následně bavili o ekonomické spolupráci s důrazem na pětimiliardovou českou pohledávku z výstavby elektrárny na severu Ruska. „Soustředili jsme se na největší případ ve výši asi pěti miliard, což je stavba paroplynové elektrárny Poljarnaja v ruském Salechardu,“ konstatoval po jednání Zeman s tím, že celková výše ruského zadlužení u českých firem dosahuje 9,1 miliardy korun.

„Pokládám za přirozenou povinnost českého prezidenta hájit zájmy České republiky, i když někteří pitomečci nechtějí pochopit, že pět miliard je docela důležitá částka, a snaží se mě od cesty do Moskvy odvrátit,“ řekl Zeman. Putin prý pomoc se salechardskou pohledávkou přislíbil; kvůli salechardské elektrárně se podle prezidenta zúčastnil schůzky v Kremlu i zmiňovaný Nejedlý, měl pro Hrad vypracovávat expertízu, na základě které Zeman o vyrovnání dluhu žádal.

Putin na setkání se Zemanem vyložil ruské stanovisko k ukrajinské krizi. Měl říct, že je pro úplné naplnění únorových minských dohod „do posledního písmene“, a vyjádřil naději, že dojde k decentralizaci Ukrajiny tak, aby každý region měl určitou míru relativní samostatnosti. O lidských právech při jednání v Kremlu řeč nebyla, uvedl Zeman. Potvrdil nicméně, že ohlášená nová koncepce českého ministerstva zahraničí, která se vrací k důraznější podpoře boje za respektování lidských práv ve světě, má jeho podporu. „Nevidím důvod pro existenci základních rozporů,“ podotkl.

Prezident se znovu setkal s Jakuninem. Proč, to neřekl

S Putinem Zeman jednal zatím jednou, jako premiér v polovině dubna roku 2002. Tenkrát jejich rozhovoru dominovaly hospodářské otázky, problémy evropské bezpečnosti a situace v Čečensku, kde v té době neustávaly útoky povstalců proti ruské armádě.

Zeman novinářům řekl, že se během pobytu v Moskvě setkal se šéfem ruských železnic Vladimirem Jakuninem, miliardářem a blízkým Putinovým spolupracovníkem, který byl za podporu loňské anexe Krymu zařazen do sankčního seznamu USA. Loni v září se Zeman na řeckém ostrově Rhodos zúčastnil konference Dialog civilizací, kterou ruský oligarcha pořádá. Jakunin byl také hostem pražského fóra o holocaustu, jež proběhlo letos v lednu. O tématu moskevské besedy s Jakuninem se prezident nezmínil.

Do Moskvy přiletěl český prezident včera, večer se setkal s veterány. Dnes dopoledne během vojenské přehlídky na Rudém náměstí jednal se slovenským premiérem Robertem Ficem a navrhl mu zapojení Váhu do dlouhodobě prosazovaného projektu plavebního kanálu Dunaj-Odra-Labe. Kolem poledne spolu s ostatními státníky uctil Rusy padlé ve druhé světové válce.

„Jsem zde, abych vzdal hold nejen vojákům, kteří byli zabiti na území Československa, ale také 20 milionům sovětských občanů, kteří zahynuli během války,“ prohlásil Zeman při setkání s Putinem. Ruský prezident naopak ocenil všechny, kdo se v Česku starají o hroby sovětských vojáků a důstojníků, kteří při bojích druhé světové války padli na českém území: „Pro nás je to důležitá věc, která svědčí o hloubce vzájemných vztahů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Eurostar zastavil spoje mezi Londýnem, Paříží, Amsterdamem a Bruselem

Železniční společnost Eurostar v úterý odpoledne kvůli technickým potížím přerušila provoz všech svých spojů mezi Londýnem, Paříží, Amsterdamem a Bruselem, informovala s odvoláním na sdělení podniku agentura AFP. Nyní díky částečnému znovuotevření tunelu pod Lamanšským průlivem ho začne obnovovat. Vlakovou dopravu narušily potíže s dodávkou elektřiny.
13:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Překvapivý postup separatistů v Jemenu znesvářil Saúdy s Emiráty

Mezinárodně uznávaná jemenská vláda kvůli postupu separatistů podporovaných Spojenými arabskými emiráty (SAE) na jihu země vyhlásila na tři měsíce výjimečný stav. Na 72 hodin také uzavřela letecké, námořní i pozemní hranice. Na zahraniční vojenskou podporu separatistů udeřila ze vzduchu koalice vedená Saúdskou Arábií. Překvapivá ofenziva vrazila klín mezi křehké zahraniční spojence v konfliktu. SAE odpoledne oznámily stažení svých zbývajících jednotek z Jemenu.
11:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Neznámí zloději podnikli jednu z největších loupeží v německé historii

Kořist v hodnotě přibližně třicet milionů eur (přes 727 milionů korun) si podle prvních odhadů vyšetřovatelů odnesli neznámí pachatelé, kteří se provrtali do trezoru pobočky spořitelny v západoněmeckém Gelsenkirchenu. Podle agentury DPA se pravděpodobně jedná o jedno z největších loupežných přepadení v historii německé kriminalistiky.
před 1 hhodinou

BBC: Ruské ztráty rostou nejrychleji od začátku války

Ruské ztráty se ve válce s Ukrajinou zvyšují za posledních deset měsíců nejrychleji od začátku rozsáhlé plnohodnotné invaze v roce 2022. Vyplývá to z analýzy, kterou zveřejnila britská veřejnoprávní stanice BBC. Ta dává tento vývoj do možné souvislosti se snahou administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení mírové dohody.
před 2 hhodinami

Dánové si letos na Vánoce poslali poslední dopisy do schránek, pošta službu ruší

Vysoce digitalizované Dánsko je pravděpodobně první evropskou zemí, která v těchto dnech ruší doručování dopisů v rámci poštovních služeb a z měst odstraňuje všechny poštovní schránky, píše německý týdeník Der Spiegel.
před 4 hhodinami

Čína pokračuje ve vojenských akcích kolem Tchaj-wanu. Dle Reuters nacvičuje blokádu

Čína druhým dnem pokračuje v rozsáhlém vojenském cvičení v okolí Tchaj-wanu. Aktivity Pekingu mají simulovat blokádu tchajwanských přístavů, Čína tím chce prý vyslat ostrovu „důrazné varování“. Tchajwanský prezident Laj Čching-te ujistil, že jeho země bude jednat tak, aby nezhoršovala napětí ani nevyvolávala spory. Zároveň také ostře odsoudil čínské počínání a vyzval k tomu i další země. Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za svou „vzbouřenou provincii“.
06:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Bitcoin letos poklesl o téměř sedm procent na 87 tisíc dolarů

Nejrozšířenější kryptoměna bitcoin letos ztratila téměř sedm procent své hodnoty a na konci roku se obchodovala kolem 87 tisíc dolarů, tedy zhruba 1,79 milionu korun. Za letošní rok přitom bitcoin dosáhl svého dosavadního maxima přes 124 tisíc dolarů (2,6 milionu korun), ale také se propadl až k 76 tisícům dolarů (1,6 milionu korun). Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz.
před 5 hhodinami

Putin udržel ruské oligarchy na své straně, píše BBC

I když během ruské války proti Ukrajině dosáhl počet miliardářů v Rusku historického maxima, ztratili téměř veškerý svůj politický vliv, píše BBC. Ruští oligarchové přicházeli o své postavení už od začátku vlády Vladimira Putina. Západní sankce uvalené kvůli válce na Ukrajině je pak neproměnily v odpůrce režimu, naopak Putinova politika cukru a biče z nich udělala jeho tiché podporovatele, dodává stanice.
před 7 hhodinami
Načítání...