Sněmovna rozhodla, že větší obchody zavřou jen o třech svátcích

Nahrávám video

Větší obchody asi budou muset zůstávat povinně uzavřeny jen o třech svátcích, nikoli o sedmi, jak navrhoval Senát. Sněmovna v pátek po rozsáhlé debatě předlohu horní komory o omezení prodejní doby zmírnila. Zákon by se také neměl vztahovat na čerpací stanice a lékárny. Odboráři v maloobchodě vnímají schválení zákazu prodeje jako průlom a vítězství, i když ne tak velké, jak očekávali.

Senátní návrh o omezení prodejní doby dolní komora podle doporučení hospodářského výboru schválila, byť se zmírněním. „Je špatně, že prošel návrh, který zúžil omezení pracovní doby v maloobchodě a velkoobchodě na tři pracovní dny. Myslím, že i kolegové, kteří se tohoto omylu dopustili, to vědí,“ uvedl Jiří Mihola (KDU-ČSL), který doufá, že se Senát vrátí k návrhu se sedmi pracovními dny.

Podobný názor má i senátor František Bublan (nestr. za ČSSD). Uvedl, že někteří koaliční poslanci mu přiznali, že špatné pochopili pozměňovací návrhy. Zároveň věří, že Senátem znovu projde varianta sedmi dnů. „Snaha je ochránit zájmy zaměstnanců velkých firem, malé prodejny ať si to rozhodnou samy,“ řekl s tím, že malé prodejny jsou často rodinné firmy.

Znovu do Senátu

Větší obchody asi budou muset zůstávat povinně uzavřeny jen o třech svátcích, nikoli o sedmi, jak navrhoval Senát. Provozovatelé budou muset podle sněmovního návrhu zavírat na Nový rok a na dva vánoční svátky 25. a 26. prosince. Na Štědrý den budou moci být otevřeny do 14 hodin. Předloha nyní míří k posouzení senátorům.

Obchody podle senátního návrhu přitom měly zůstat zavřené o sedmi svátcích, a to na Nový rok, Velikonoční pondělí, 8. května, 28. září, 28. října, 25. a 26. prosince a na Štědrý den měly mít otevřené jen dopoledne. „My bychom chtěli, aby senát vrátil návrh do hry zpátky tak, jak byl původně zamýšlen, aby těch svátků bylo více,“ uvedl poslanec Václav Votava (ČSSD).

Omezení by se nevztahovalo na obchody s prodejní plochou do 200 metrů čtverečních, čerpací stanice, lékárny a na prodejny na letištích, vlakových a autobusových nádražích a ve zdravotnických zařízeních.  

Pravicové opozici se návrh nelíbí. „Budeme se snažit, aby tento zákon v Senátu neprošel,“ uvedl místopředseda poslaneckého klubu TOP 09 Michal Kučera. „Myslím si, že rozhodnutí, zda obchod otevřou, nebo budou trávit čas jinak, by mělo být na podnikatelích,“ vysvětlil. „Výběr svátků je nepochopitelný a obskurní,“ dodal s tím, že například velikonoční pondělí mezi svátky, kdy mají obchody zůstat zavřené, je, zatímco velikonoční neděle nikoli.

„Považujeme to za vítězství, i když malé,“ uvedla prezidentka Odborového svazu pracovníků obchodu Renáta Burianová. Podle Odborového svazu pracovníků obchodu zákon ve schválené podobě zaměstnancům zajistí alespoň minimální volno. „Přesto se budeme snažit, aby v budoucnu vzrostl počet dní, které zaměstnanci budou moci trávit doma s rodinou. Legislativní proces ještě není u konce, zákon bude projednávat Senát, který ho může vrátit Poslanecké sněmovně,“ uvedla mluvčí odborářů Aneta Bednářová.

Hospodářská komora uvedla, že kvůli schválení zákona zahájí konzultace s poslanci, aby prověřili diskriminační prvky zákona a případně podali k Ústavnímu soudu podnět k jeho přezkoumání. „Když už bude jednou takový zákon přijat, vytváří se riziko jeho budoucího rozšíření na další dny,“ uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý.

obrázek
Zdroj: ČT24

Obchodníci uvádějí, že již nyní, bez legislativní úpravy, byla v tyto dny většina obchodů zavřena. Pouze některé obchody byly otevřeny 26. prosince, ne však všechny. „Z pohledu Svazu obchodu a cestovního ruchu byla zvolena nejpřijatelnější varianta z těch špatných. Stále totiž trváme na svém, že regulace otevírací doby je zcela nadbytečná a není třeba legislativní úpravy,“ uvedla mluvčí svazu Irena Vlčková.

Obchodníci považují návrh za škodlivý

„Obecně je mezi nákupními centry rozšířeným zvykem každoročně ctít vánoční svátky, na Štědrý den a Silvestra mít zkrácenou otevírací dobu, a den po těchto svátcích své obchody zavřít. Přijímat kvůli tomu nový zákon se jeví jako nadbytečné,“ uvedl Jan Procházka, ředitel nákupního centra s módním oblečením v Hatích na Znojemsku Freeport Fashion Outlet.

„Zákaz prodejů o svátcích je navíc nešikovným populismem, v důsledku totiž místo slibu lepšího postavení zaměstnanců mezi ně vráží klín. Všichni nemusí preferovat volno před příplatky. Pracovníci obchodů s plochou menší než dvě stě metrů čtverečních, kterých se norma týkat nemá, jsou navíc v takovém případě plně diskriminováni,“ řekl ředitel centra Jan Procházka s tím, že zákon kromě dalšího opomíjí i skutečnost, že je i mnoho profesí, ve kterých lidé během svátků běžně pracují, a žádný zákon je toho plošně nezbavuje.

Zákon vypočítává taky sankce pro obchodníky, kteří by zákaz nedodrželi. Jedno porušení může znamenat až milionovou pokutu - opakované i pětinásobek. Omezení míří na všechny velké provozovny bez ohledu na sortiment. Například jen prodejen s potravinami a smíšeným zbožím je v Česku přes 15 tisíc. Zavřeno by tedy musely mít ty nad 200 metrů čtverečních, kterých je skoro 2200. V obchodě pracuje podle statistiků dohromady téměř půl milionu lidí. Zákon by mohl zaručit volné 3 svátky odhadem pětině z nich.

Sněmovna se rozhodla uzákonit registr výzkumných organizací

Sněmovna chce uzákonit registr výzkumných organizací, které by měly mít možnost získat státní podporu na své projekty. Doplnila tak dnes vládní novelu o podpoře výzkumu, která měla původně pouze sjednotit terminologii zákona s evropskými předpisy upravujícími poskytování veřejné podpory. Dolní komora v souladu s přáním vicepremiéra Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) nevyhověla snahám poslanců, kteří chtěli mimo jiné rozšířit formy financování výzkumu například o návratnou finanční výpomoc. Schválila spíše jen zpřesnění některých ustanovení zákona a zjednodušení administrativy například při ověřování žadatele o podporu. Sněmovna také umožnila, aby poskytnutí podpory na výzkumné projekty nebylo omezeno jen na kalendářní rok. Odmítla naopak návrh poslanců ANO v čele s Ivanem Pilným, který chtěl umožnit poskytování účelové podpory též na studii proveditelnosti výzkumu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoHosté Událostí, komentářů probrali předběžné opatření ÚS ohledně účasti Pavla na summitu NATO

Ústavní soud (ÚS) uložil předběžným opatřením vládě, aby zajistila účast prezidenta Petra Pavla na summitu NATO v Ankaře. Nesmí mu navíc klást žádné překážky. „Jak to asi bude vypadat v té Ankaře, když tam proti vůli vlády pojede pan prezident? No tak se tam bude někde v zákulisí pohybovat, ale jestli dosud mezinárodní politika nevnímala to dění v České republice, tak teď si ho samozřejmě všimnou,“ řekl poslanec Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Vidím to v první řadě jako naprostý politický debakl ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) a zprostředkovaně i premiéra Andreje Babiše (ANO),“ sdělila poslankyně Kateřina Stojanová (Piráti). Podle poslance Karla Haase (ODS) se prezident o dohodu snažil, předběžné opatření ÚS ale Haase překvapilo. Senátor Róbert Šlachta (Přísaha, klub ANO) situaci označil za prohru pro všechny strany.
před 2 mminutami

Ministerstvo zahraničí akredituje prezidenta na summit NATO, potvrdil Babiš

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) pošle žádost na rozšíření delegace na summit NATO v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Před odletem na konferenci o obnově Ukrajiny do Polska to potvrdil premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel podle něj bude členem delegace i s doprovodem.
07:49Aktualizovánopřed 3 mminutami

Prokop rezignoval a nebude kandidátem ANO na pražského primátora

Kandidát na pražského primátora za ANO Ondřej Prokop nebude kandidovat v podzimních komunálních volbách a skončí ve všech politických funkcích. Zdůvodnil to tlakem médií na něj a jeho okolí. Prokop to uvedl ve videu na facebooku. Předseda ANO Andrej Babiš v reakci na to řekl, že se musí svolat mimořádný sněm pražské organizace, na kterém se zvolí nový předseda. O kandidátkách do komunálních voleb vedení ANO podle Babiše rozhodne koncem června.
07:43Aktualizovánopřed 58 mminutami

V Gdaňsku začíná konference o obnově Ukrajiny, Česko zastoupí Babiš a Mrázová

V Gdaňsku na severu Polska ve čtvrtek začne dvoudenní konference věnovaná poválečné obnově Ukrajiny. Ukrajinskou delegaci kvůli aktuální roztržce mezi Varšavou a Kyjevem místo prezidenta Volodymyra Zelenského povede premiérka Julija Svyrydenková. Zúčastnit se má šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová i desítky hlav států a šéfů vlád. Česko budou zastupovat premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO).
03:25Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Metro B ráno nejezdilo přes centrum Prahy, vlak narazil do spadlého kabelu

Metro na lince B mezi Smíchovským nádražím a Florencí v centru Prahy ve čtvrtek ráno v obou směrech zhruba dvě hodiny nejezdilo, provoz byl obnoven kolem 06:45. Pražský dopravní podnik (DPP) původně informoval o srážce metra s člověkem ve stanici Anděl, mluvčí DPP Aneta Řehková posléze upřesnila, že vlak narazil do překážky, kterou byl spadlý kabel.
05:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 3 hhodinami

Tlak na média veřejné služby je celoevropský, míní jejich šéfky z Litvy a Švédska

Tlak na veřejnoprávní média sílí napříč Evropou a situace v jednotlivých zemích má dopad i za jejich hranicemi, varují šéfky litevské LRT a švédského rozhlasu Monika Garbačiauskaité-Budrienéová a Cilla Benköová. Pro ČT promluvily i o politických zásazích, nutnosti nezávislého a předvídatelného financování i roli médií veřejné služby v době krizí, dezinformací a digitální proměny.
před 11 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 12 hhodinami
Načítání...