Stát podpoří potravinové banky, stejně jako další organizace, které dávají jídlo potřebným. Potravinové banky budou moct požádat až o jeden a půl milionu korun, které mohou použít na rekonstrukce skladů i platy zaměstnanců. „Charitativní organizace a potravinové banky mohou žádat na dva typy akcí, bud investiční dotace do milionu korun, nebo mohou žádat půl milionu korun na provozní činnosti,“ uvedl mluvčí ministerstva zemědělství Hynek Jordán.
Organizacím bojujícím proti plýtvání jídlem přispěje stát
Organizacím bojujícím proti plýtvání jídlem přispěje stát (zdroj: ČT24)
Letos by si mezi sebe mohly potravinové banky rozdělit až 30 milionů korun. Žádosti přijímá ministerstvo zemědělství do dvacátého devátého dubna. Nově by se do skladů humanitárních organizací a dál k lidem mohly dostávat i potraviny, které mají třeba poničené obaly, zároveň ale nejsou nijak nebezpečné. Novelu, která to umožňuje, teď projednává parlament.
- Potravinové banky jsou neziskové spolky. Shromažďují nejen jídlo od jednotlivých dárců, ale i potraviny před vypršením data spotřeby a také ty, které se nemohou prodat třeba kvůli poškozenému obalu.
- V roce 2017 získaly potravinové banky rekordních 2 000 tun jídla. Oproti roku 2016 si tak polepšily o 700 tun potravin.
- Darování jídla ve velkém je nyní snadnější než v minulosti. Do konce roku 2015 firmy totiž musely z věnovaných potravin odvádět daň z přidané hodnoty, likvidace je tak vyšla levněji než darování. Nyní se podle pořadatelů sbírky DPH u darovaných potravin „blíží nule“.
Například v hostivařském skladu v Praze mají desítky druhů potravin, třeba maso v konzervě, nebo čerstvé ovoce a zeleninu. Měsíčně sem firmy i dobrovolníci navezou kolem patnácti tun jídla. Odsud se pak dál rozděluje mezi zhruba jedenáct tisíc lidí v Praze a středních Čechách. Prostory, kde se vše skladuje, jsou ale nedostačující, stejně jako vybavení. „Potřebujeme nový chladicí box, nový vysokozdvižný vozík a potom několik těch ručních vozíků,“ řekla předsedkyně Potravinové banky Praha Věra Doušová. A podobné problémy řeší i desítky dalších organizací.
Potravinová banka
Potravinová banka modernizuje centrální sklad v Sokolově
Potravinová banka Karlovarského kraje modernizuje svůj centrální sklad v Sokolově. Díky příspěvkům měst z kraje bude sklad nově vybaven regály, mrazákem, můstkovou váhou i dalším potřebným inventářem. Bude tak moci snáze nakládat s potravinami, které následně dostanou neziskové či charitativní organizace, které provozují například azylové domy, noclehárny nebo domovy pokojného stáří.
Cílem potravinové banky je získávat zdarma přebytky produkce zemědělského i potravinářského průmyslu nebo neprodejné, ale poživatelné potraviny. K našim dalším aktivitám patří například shromažďování potravin při veřejných sbírkách v obchodních řetězcích a školách. Tyto potraviny pak dále bezplatně distribuujeme jiným sdružením bojujícím proti hladu.
V Otrokovicích začala fungovat první potravinová banka v kraji
První sklad Potravinové banky ve Zlínském kraji začal minulý týden fungovat v Otrokovicích na Zlínsku. V kraji dosud banka chyběla, muselo se jezdit do Ostravy nebo Brna. „Nyní se dostane pomoci více lidem. Řada organizací třeba v Ostravě neměla kontakty, nevěděla o ní nebo neměla možnost tam dojíždět,“ uvedla jedna ze zakladatelek banky ve Zlínském kraji a ředitelka Naděje Zlín Kateřina Pivoňková.
Zachraň jídlo
- Zatímco jedna část občanů trpí nedostatkem jídla, druhá plýtvá. Průměrný Čech hodí za rok do koše potraviny v hodnotě 20 tisíc korun. Každý měsíc vyhodí aspoň jednou jídlo z ledničky 40 procent lidí. Nejčastěji proto, že je prošlá lhůta nebo že jídlo začíná plesnivět. Mezi lidmi, kteří nedokáží šetrně nakládat s jídlem, jich je nejvíc ve věkové skupině mezi 18–24 lety. Nejčastěji se v českých domácnostech vyhazuje ovoce, zelenina a pečivo.