Norskem podepsaná Haagská úmluva o právech dítěte bude zásadním způsobem řešit mezinárodní spory o děti. Kvůli lepší komunikaci vznikne v Barnevernetu i oddělení, které komunikaci s ostatními zeměmi bude řešit. Přesto norské úřady rodiče cizince vyzývají, aby se před přestěhováním do této země informovali o tom, jaké zákony tam při výchově dětí platí.
Pro děti cizinců budou mít norské úřady zvláštní oddělení, pravidla ale platí stejná
Pro děti cizinců budou mít norské úřady zvláštní oddělení, pravidla ale platí stejná (zdroj: ČT24)
Neodebíráme děti jako na běžícím pásu, tak reaguje Barnevernet na případy odebírání dětí v Norsku, které v současné době řeší i česká diplomacie. „Akutní odebírání dětí se skutečně nestává často. Je to vyhrazeno ze zákona pouze pro případy, kdy dítěti hrozí závažné ublížení na zdraví, nebo mu jde o život,“ řekla právní poradkyně vrchního ředitelství Barnevernetu Agnete Krogvigová.
Podle právní poradkyně Barnevernetu mají sociální pracovníci od nahlášení týden na to, aby zjistili, zda jde o skutečné podezření. Pokud se potvrdí, běží tříměsíční lhůta, během které se musí prošetřit vztahy a situace v rodině. „Pak Barnevernet určí, zda je rodina v pořádku a může si dítě ponechat, nebo zda je nutné zapojit nějaká pomocná opatření,“ popsala Krogvigová.
Nové oddělení Barnevernetu bude řešit případy dětí cizinců
Současnou praxi - hlavně v případě dětí cizinců - bude měnit fakt, že Norsko podepsalo Haagskou úmluvu o právech dítěte. Jak norská strana, tak i ta česká připouští, že k podepsání Haagské úmluvy došlo i kvůli tlaku ostatních evropských států. „Můžeme spekulovat o tom, že mimo jiné i na nátlak Česka ratifikační proces v posledním roce eskaloval tak, že se Norsko stalo účinně smluvním státem,“ řekl ředitel Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí Zdeněk Kapitán.
Mezinárodní spory o děti bude nově řešit speciální oddělení. „Tato kancelář bude spolupracovat s obdobnými instancemi v členských zemích, například v Česku,“ vysvětlila Krogvigová.
obrázek
Novinka umožňuje i to, aby se případ řešil v zemi původu dítěte. Nebude to ale pravidlo. Přesto Norsko varuje - před příjezdem k nám si každý musí zjistit, jaké zákony u nás platí. „Já bych vyzvala všechny rodiče, kteří přichází do Norska ze zahraničí, aby si dobře nastudovali, jaká práva tady fungují, a dodržovali je. Mimo jiné není dovolené bít děti, a to ani z výchovných důvodů,“ upozornila právní poradkyně vrchního ředitelství Barnevernetu.
Haagská úmluva o právech dítěte vznikla v roce 1996 a jejími signatáři je 42 států. Česká republika ji podepsala v roce 2001. Úmluva mimo jiné vyžaduje, aby stát bral ohled na vztah dětí k zemi původu. Od července by tím pádem děti, které Norsko eventuálně odebere například českým rodičům, neměly končit u norských pěstounů. Přistoupení k Haagské úmluvě a zřízení úřadu, který bude komunikovat se zahraničními institucemi na ochranu dětí, nebude mít zpětný účinek. Spor o české bratry Michalákovy, které odebral Barnevernet rodičům před pěti lety, tak bude pokračovat v plném rozsahu.
- Úřad pro ochranu dětí odebral Michalákovým syny v květnu 2011 pro podezření z pohlavního zneužívání a zanedbávání. To oznámila v březnu téhož roku mateřská škola chlapců.
- V srpnu 2011 norská sociální služba Barnevernet zastavuje veškeré kontakty mezi Michalákovou a jejími syny.
- V únoru 2012 norské úřady zamítly žádost o navrácení dětí do péče rodičů.
- V únoru 2013 Michaláková neuspěla se stížnostmi u norských soudů. Neuspěla ani v listopadu 2013 u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, který její stížnost nepřijal.
- V květnu 2014 začíná Barnevernet sledovat medializaci případu v Česku. Michalákovou kritizoval za to, že publikuje fotografie dětí, zejména na sociálních sítích, a citlivé informace v rozhovorech.
- Na radu českých úřadů v prosinci 2014 právníci Michalákové podali návrh na přezkoumání rozhodnutí krajské komise norské sociální služby, dle nějž byly děti umístěny do pěstounských rodin. Zároveň byla podána žádost o svěření dětí do péče matky.
- Česká vláda se kauzou začala intenzivněji zabývat v roce 2014. Jako jedna z prvních se v případu angažuje poslankyně Jitka Chalánková (TOP 09). Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek již dříve požádal norské ministerstvo zahraničí o vysvětlení. Bylo mu sděleno, že Česká republika se kauzy neúčastní, nemůže tedy dostat informace.
- V prosinci 2014 české ministerstvo zahraničí předává norskému velvyslanectví 1. diplomatickou verbální nótu ve prospěch chlapců. Stát v ní nabídl záruku, že v Česku na hochy a jejich rodinu dohlédne.
- V lednu 2015 Senát žádá vládu, aby vyvinula úsilí a zapojila se na diplomatické a právní úrovni do případu.
- V lednu 2015 Michaláková po dlouhé době jedná s Barnevernetem. Úřad ji ujistil, že nedojde k žádosti o osvojení dětí ze strany pěstounů. Rovněž byly stanoveny nové podmínky, matka smí vidět své syny jedenkrát za půl roku na 15 minut.
- V lednu 2015 Sobotka žádá norskou vládu o důkladné posouzení případu. Norsko reaguje nótou, chce s Českou republikou spolupracovat. Sobotka se následně nechává slyšet, že česká strana v diplomatickém tlaku nepoleví a bude trvat na spravedlivém posouzení případu s respektem k nejlepšímu zájmu dětí.
- Lubomír Zaorálek ve stejném období předává norskému ministerstvu zahraničí již druhou verbální nótu. V ní žádá tamější úřady o spolupráci. Kvůli kauze se schází předseda sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) s norským protějškem Olemicem Thommessenem.
- V květnu 2015 norská sociální služba Barnevernet oznamuje, že bude chtít Michalákovou zbavit všech rodičovských práv. Otci mají práva prozatím zůstat. Mladšího hocha pak chce dát pěstounské rodině k adopci. Důvodem má být i to, že Michaláková na žádost pěstounských rodin odmítla vydat české pasy synů.
- V polovině září 2015 se Michaláková naposledy vidí s mladším synem. Předchozí povolená schůzka se uskutečnila v březnu 2015. Během schůzek nesmí hovořit česky, ani sama nesmí vyvinout iniciativu k objetí. Se starším chlapcem není dlouhodobě v kontaktu.
- V říjnu 2015 rozhodla norská krajská komise o poslání mladšího syna do adopce k jeho současným pěstounům. Ke staršímu matka ztrácí rodičovská práva a nemá s ním povolený kontakt jakéhokoliv druhu.
- Prezident Miloš Zeman zareagoval na postup norských úřadů v kauze rodiny Michalákových tím, že zrušil pozvání norské velvyslankyně Siri Ellen Sletnerové na oslavy státního svátku 28. října. Také uvedl, že by Česká republika mohla do Prahy na takzvané konzultace zavolat svého velvyslance z Norska.
- V lednu 2016 se postupně v několika zemích demonstrovalo proti Barnevernetu, v Praze se akce konala 16. ledna. Protesty se nevyhnuly ani norskému hlavnímu městu. Demonstrace pak byly naplánovány ve Washingtonu, Londýně, Bukurešti, Bruselu, Frankfurtu, Ottawě, Madridu, Dillí, Bratislavě a ve Varšavě.
- Na konci května 2016 soud v norském Hokksundu zahájil třídenní projednávání odvolání Michalákové proti zbavení rodičovských práv k oběma synům a adopci mladšího chlapce. O měsíc později vešel ve známost verdikt. V něm soud potvrdil rozhodnutí úřadů o ztrátě rodičovských práv, nesouhlasil ale s adopcí mladšího hocha.
- V prosinci 2016 norský Krajský soud v Oslo rozhodl, že se odvoláním Michalákové nebude zabývat. Proti rozsudku, kterým Michalákovou zbavil rodičovských práv, se žena odvolala v září 2016. Rozhodnutí soudu je tak pravomocné. Michaláková zvažuje, že se obrátí na Evropský soud pro lidská práva.