Praha - Infarkt v mladém věku podceňují pacienti i lékaři. Celá polovina mladších pacientů se dostane k zprůchodnění ucpané cévy víc než devět hodin po vzniku bolesti, kdy už je srdce poškozeno. Informoval o tom přednosta 2. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice profesor Aleš Linhart. Každoročně infarkt postihnou až tři stovky lidí do čtyřiceti let. Pacienti a často ani lékaři si totiž často vůbec neuvědomí, že by mohlo jít o srdeční příhodu, a poškození je pak nevratné.
Infarkt může postihnout i mladé, hlavní riziko je kouření
Problém je, že když mladí lidé ucítí náhle typickou bolest na hrudníku, většinou je nenapadne, že by mohlo jít o infarkt. „Pacienti čekají, až bolest pomine, a k lékaři přicházejí opožděně,“ vysvětlil Linhart. Problém je podle něj i na straně lékařů. Připisují potíže u mladších lidí bolestem zad či žaludku, na infarkt pomyslí až v druhé řadě. Linhart se proto domnívá, že je potřeba zásadně zlepšit informovanost laické i odborné veřejnosti, aby se stal obecně známým fakt, že infarkt může postihnout i velmi mladé lidi.
Nejmladšímu pacientovi v projektu bylo 27 let. Sledováno bylo 132 nemocných, 97 mužů do 45 let a 32 žen do 50 let, kteří se léčili v některém z pěti zúčastněných kardiovaskulárních center.
Největší riziko? Infarkt v rodině a kouření
Projekt zjišťoval také hlavní rizikové faktory infarktu v mladém věku. Největším je souběh rodinné zátěže a kouření. Dvě třetiny nemocných měly mezi rodiči nebo sourozenci někoho, kdo prodělal infarkt nebo cévní mozkovou příhodu. Přes 90 procent pacientů tvořili kuřáci.
Největší riziko srdeční příhody v mládí mají lidé, u kterých je častá v rodině. A devět z deseti pacientů, kteří skončili s infarktem v pražské všeobecné fakultní nemocnici jsou silní kuřáci. „Jasné poselství tedy zní, že ti, kdo mají mezi blízkými příbuznými pacienta po infarktu, by měli kouření rychle zanechat, případně vyhledat odbornou pomoc pro odvykání kouření,“ uvedl profesor. Zdůraznil, že vysoce rizikové pro zdraví cév je i pasivní kouření, tedy pobyt v zakouřeném prostředí. Ve sledované skupině bylo i několik pacientů, kteří dostali infarkt po požití drog, konkrétně pervitinu, kokainu a marihuany.
Zásadní význam pro lékařskou péči o tyto nemocné má podle profesora zjištění, že řada nemocných, kteří měli infarkt v mladém věku, má nějaké „vyvolávající“ onemocnění. Nejčastěji to byla horečnatá onemocnění jako virózy a angíny, revmatická onemocnění a celiakie. Významné byly i poruchy krevní srážlivosti a u několika pacientů zhoubný nádor.
Pro lékaře toto zjištění podle profesora znamená, že u mladých pacientů s infarktem by měli provést vyšetření i na tyto nemoci. Projekt rovněž ukázal, že po vyléčení infarktu se kvalita života mladých nemocných neliší od celostátního průměru. Problém ale je, že dostávají nedostatečné dávky léků na tlak či cholesterol, což u nich zvyšuje riziko dalšího infarktu.
GALERIE
videogallery_210247