Hodinu před polednem se odehraje v režii platformy Bez komunistů.cz pietní akce před rodným domem studenta Jana Palacha ve Všetatech, kde se symbolicky zažehne Světlo naděje. Den před výročím jeho sebeupálení, tedy 15. ledna, skončila architektonicko-umělecká soutěž o návrh památníku právě ve Všetatech, kterou vyhlásilo Národní muzeum. Na Alšově nábřeží také vztyčilo město Praha pár skulptur věnovaných Palachovi a jeho matce.
Z Palachova rodného domu bude místo pro zážitek a meditaci
Vítěz soutěže by měl přetvořit původní dům Palachovy rodiny, ze kterého je v současnosti neobydlená ruina, na symbolické místo odkazující na studentovu oběť. Pracovníci Národního muzea zatím pouze vyklidili místnosti. Zbytek zůstane na invenci autora vítězného návrhu z 31 přihlášených, jehož vybere během několika měsíců komise tvořená umělci, architekty a historiky.
Památník se zážitkem a místem k meditaci
Tvůrce Palachova muzea ve Všetatech musí skloubit tři základní podmínky, a sice vytvořit památník, zážitkovou expozici i meditační místo v jednom. „Poté, co si návštěvník projde ten zajímavý architektonický artefakt, by si tady expozici mohl, řekněme, dožít, prožít a promyslet, co to vlastně viděl a co si o činu Jana Palacha myslí,“ popsal záměr generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Samotné stavební práce by měly začít začátkem roku 2017, ministerstvo kultury má na přestavbu kolem 20 milionů korun. Soutěž měla být vyhlášená už loni na jaře, ale čekalo se na odkoupení Palachova domu od majitelů. K tomu nakonec došlo koncem září za necelé dva miliony korun.
Světlonoš a jeho matka
Plán přestavby Palachova rodného domu není jediným tématem spojeným s připomínkou jeho činu burcujícího v lednu 1969 lidi proti pasivitě, která se několik měsíců po okupaci vlasti vojsky Varšavské smlouvy zabydlela v Československu. Město Praha odhaluje pomník amerického sochaře a architekta českého původu Johna Hejduka (1929-2000). Na Alšově nábřeží, poblíž filozofické fakulty, kde Palach studoval, stojí hned dvě skulptury.
Jde o asi šestimetrové geometrické plastiky, na nichž z hranatého soklu vycházejí plameny. Světlá představuje postavu syna-světlonoše a tmavá trpící matku. Doplňuje ho pamětní deska s básní amerického spisovatele Davida Shapira Pohřeb Jana Palacha. Napsal ji v roce 1969 na základě novinové zprávy o Palachově činu a sama se stala inspirací Johnu Hejdukovi.
V 80. letech Hejduk se studenty v Atlantě realizoval první sochu, ke které přibyl později párový objekt. Po převratu 1989 pak byl sochař přizván na Pražský hrad, aby párovou skulpturu zrealizoval i u nás. V 90. letech byly na Hradě vztyčeny sochy ze dřeva pod názvy House of the Suicide (Dům pro sebevraha) a House of the Mother of the Suicide (Dům pro matku sebevraha). Postupně ale zchátraly a v roce 2000 došlo k jejich odstranění. Nově postavený pár soch je tedy třetí instalací skulptury a jedinou trvalou realizací Johna Hejduka na světě.