Speciální mapa Moravskoslezského kraje odhaluje zdroje znečištění

Zdravotní ústav v Ostravě vytvořil pro Moravskoslezský kraj interaktivní mapu, která v jednotlivých místech regionu rozlišuje původce znečištění ovzduší. Je na internetu a lidé se z ní dozvědí, jak moc jejich místa bydliště zamořuje průmysl, doprava, vytápění domků nebo nečistoty z Polska. Ústav zmapoval přes 6,5 tisíce míst kraje. Mapa má dvě verze - pro topnou a netopnou sezonu. Je první svého druhu v Česku.

Mapa je dostupná na webu Informačního monitorovacího systému průmyslového znečištění v Moravskoslezském kraji. Dvě verze má proto, že podíl znečišťovatelů ovzduší v topné a netopné sezoně se významně liší.

Verze pro topnou a netopnou sezonu

„Pokud se v blízkosti nenachází například hutní podnik, tak jsou v zimě dominantní většinou lokální topeniště, v létě pak doprava,“ uvedla vedoucí oddělení ovzduší Zdravotního ústavu v Ostravě Lucie Hellebrandová. Emise z komínů rodinných domků jsou hlavním zdrojem znečištění hlavně na venkově.

Zdravotní ústav zmapoval celý kraj od Karlovy Studánky po Třinec. Stačí kliknout na místo v mapě a objeví se tabulka s odhadem procentuálního podílu znečišťovatelů podle zdrojů.

Emisní znečištění v Moravskoslezském kraji v létě
Zdroj: Informační monitorovací systém průmyslového znečištění v Moravskoslezském kraji

Údaje získal zdravotní ústav z grantem podpořeného výzkumu, který vycházel z chemické analýzy prachu. Jeho pracovníci ho odebírali rok a půl na čtyřiceti místech kraje přímo z průmyslových technologií, filtrů nebo komínů domků. Odběry provedli ve dvou topných sezonách, jednou v létě a jednou na podzim. Vzorky pak porovnávali s prachem v ovzduší.

Data mají pomoci ke snížení emisí

Informace mají sloužit obyvatelům kraje, radnicím, krajskému úřadu i ministerstvu životního prostředí. „Úřady mohou na základě těchto údajů efektivněji cílit peníze na projekty a opatření směřující k dosažení zákonných limitů,“ řekla Hellebrandová.

  • Měření hodnot PM 10, PM 2, PM1 i takzvaných nanofrakcí probíhalo ve 40 různých lokalitách Moravskoslezského kraje ve čtyřech etapách - dvakrát v zimním, jednou v letním a jednou v přechodném období. 
  • Výsledky potvrdily, že původci znečištění se v zimní a letní sezoně významně liší.
  • Ve venkovských lokalitách jsou lokální topeniště významným zdrojem znečištění.
  • Podíl polského lokálního vytápění na celkových imisních koncentracích PM10 v blízkosti hranic může na české straně dosáhnout až 47 procent.

Pro obyvatele ostravského obvodu Radvanice a Bartovice nebylo překvapením, že emise z průmyslu tvoří až sedmdesát procent znečištění, protože v bezprostřední blízkosti se nachází huť ArcelorMittal Ostrava. „To nás opravdu nepřekvapuje,“ potvrdil obyvatel čtvrti Jaromír Slíva.

Autory výzkumu nicméně překvapilo, že těžký průmysl je hlavním znečišťovatelem pouze v nejbližším okolí. Například do Ostravy-Poruby to od ostravské huti není daleko, podíl průmyslu na znečištění ovzduší je tam však pouze dvanáctiprocentní. Dominantní je doprava.

Zdravotní ústav v Ostravě zmapoval přes 6,5 tisíce míst kraje (zdroj: ČT24)

Výzkum potvrdil, že významným zdrojem znečištění Moravskoslezského kraje jsou škodliviny z Polska. V hraničních oblastech mohou nečistoty od sousedů dosáhnout až padesáti procent. Záleží na směru a síle větru.