Rok 2015 si budou lidé pamatovat buď jako rok výjimečně suchý a navíc s výjimečně horkým létem, anebo jako počátek série podobných roků. Z hlediska srážek spadlo za rok v průměru o 140 litrů na metr čtvereční méně, než je obvyklé. Celkově byl rok druhý nejsušší po roce 2003. Ve vegetačním období od dubna do září bylo také o 1,1 stupně Celsia tepleji oproti dlouhodobému průměru.
V roce 2013 zasáhly Česko poslední rozsáhlé záplavy. I když se země nadále připravovala na podobné události, po dvou letech nastal úplný opak – mimořádně suchý rok. Teploty přesahující 30 stupňů v létě nebyly výjimečné, zato vysychaly studny, zahradní bazény si lidé nesměli ani naplnit a kraje také zakazovaly jízdy historických vlaků s parními lokomotivami. Suché ale nebylo jen léto, ani v zimě nenapadlo mnoho sněhu a příliš vláhy nespadlo ani na jaře.
Jak upozornil Miroslav Trnka z Centra výzkumu globální změny Akademie věd, sucho bylo úplně v celé zemi. „Zasáhl suchem skoro všechny oblasti v České republice, vždycky ale v jiné vegetační době,“ řekl.
O 137 milimetrů méně
- Brzina
- Klejnárka
- Lomnický potok
- Rokytenka
- Sloupský potok
- Úterský potok
- zdroj: ČHMÚ
Celkově spadlo v průběhu roku 2015 pouze 80 procent srážek ve srovnání s dlouhodobým průměrem z předchozích let. Konkrétně napršelo 537 milimetrů oproti průměrným 674 milimetrům. V důsledku zcela vyschlo několik toků, dalším pomohly zásoby přehrad, které se ale tím pádem samy vyčerpaly. Na Orlíku je pokles hladiny dosud výrazný.
Přesto nebyl uplynulý rok nejsušší v historii, ještě větší nouze o vodu byla v roce 2003 s 517 milimetry. Loňskému roku „pomohl“ od nelichotivého titulu historicky nejsuššího období podzim. Podle mluvčího Českého hydrometeorologického ústavu Petr Dvořáka byly říjen a listopad srážkově mírně nadprůměrné. „Ale v žádném případě to nedorovnalo velký vláhový deficit z počátku roku,“ dodal.
Teploty překonaly průměr více než o stupeň
Rok 2015 byl také velmi teplý, ve vegetačním období byly teploty 1,1 stupně Celsia nad dlouhodobým průměrem za posledních třicet let. Během července a srpna zasáhlo zemi několik vln veder, při kterých teploty vystoupaly až na 40 stupňů Celsia.
„Teplotně zajímavý a jiný než obvykle byl červen, kdy na začátku byla krátká horká vlna, prostředek byl extrémně studený, kdy v horských oblastech mrzlo, a konec června byla zase horká vlna,“ upozornil Radim Tolasz z hydrometeorologického ústavu.
Opatření při suchu stanoví stupně podobné povodňovým
Experti sice před hrozícím suchem v minulosti varovali, ale až nyní, když skutečně udeřilo, začínají úřady připravovat způsob, jak na ně reagovat. V budoucnu by se tak již nemělo dít improvizovaně, ale na základě předem stanovených pravidel a omezení. „Jsou návrhy vytvořit stupně sucha stejně jako stupně povodňové aktivity: slabé sucho, silné sucho a mimořádné sucho. Na to by byla navázána opatření,“ shrnul ředitel Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka Mark Rieder.
Zda již letos bude nutné některý stupeň sucha vyhlásit, napoví zima. Její první dny byly velmi teplé, důležitější však je, zda bude pršet, popř. sněžit.
