Babišovi se nelíbí poslanecký návrh na zvýšení rozpočtu obrany o více než dvě miliardy

3 minuty
Události: Armádní rozpočet a aktivní zálohy
Zdroj: ČT24

Sněmovní výbor pro obranu chce po ministerstvu financí, aby zvýšilo rozpočet ministerstva obrany na příští rok o 2,28 miliardy korun. Peníze by měly jít na velké investice. Poslanci výboru se na tom shodli na svém zasedání. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) s tím ale nesouhlasí. Návrh rozpočtu na příští rok pro obranu počítá s 47,78 miliardy Kč, což je o čtyři miliardy více než letos. Částka je ale stále výrazně nižší, než ke které se Česko zavázalo při vstupu do NATO.

Andrej Babiš po návštěvě generálního štábu armády řekl, že se mu návrh sněmovního výboru pro obranu nelíbí. Rozpočet je podle něj nyní na doraz; považuje ho za dobrý a adekvátní. Kdyby byla ale v příštím roce možnost rozpočet ministerstva obrany operativně navýšit, byl by pro.

Armáda byla donucena v minulých letech výrazně šetřit, například v roce 2014 měla k dispozici necelých 42 miliard korun. Přitom podle bezpečnostních expertů by potřebovala minimálně 50 miliard korun. Pro další rozvoj by ale byla potřeba vyšší částka.

Česko zůstává v rámci NATO „černým pasažérem“

Návrh rozpočtu kritizoval například koaliční poslanec Ivan Gabal (KDU-ČSL). Poznamenal, že Česko zůstává v NATO kvůli svému financování „černým pasažérem“. Vývoj rozpočtu podle něj neodpovídá bezpečnostním hrozbám ve světě i koaliční dohodě, podle které by mělo ministerstvo obrany do roku 2020 dostávat 1,4 procenta HDP. Nyní to je kolem jednoho procenta. Členové NATO by přitom měli na obranu vynakládat dvě procenta HDP.

Ministerstvo financí předpokládá, že na rok 2017 pro obranu uvolní 51,97 miliardy korun a na další rok 57,24 miliardy korun. Podle ministra obrany Martina Stropnického (ANO) se proti původnímu návrhu z letošního května podařilo dohodnout na tyto dva roky navýšení o deset miliard korun.

I takové navýšení ale podle poslanců nestačí k dosažení slibovaných 1,4 procenta HDP. V letech 2019 a 2020 by to tak znamenalo skokové navýšení rozpočtu na obranu.

Zásadní problém představují velké armádní zakázky

Ministerští úředníci si navíc stěžují na to, že kvůli nefunkčnímu zákonu o veřejných zakázkách a kvůli pouze krátkodobým rozpočtovým výhledům nevědí, kolik peněz budou mít na velké zakázky za více než dva roky. Vybrat vítěznou firmu na velké zakázky v řádu miliard korun přitom úřadům často trvá i několik let, a to i třeba kvůli odvolávání neúspěšných uchazečů o tendr.

Gabal proto navrhl, aby se rozpočet na příští rok zvýšil o pět miliard korun. Podle Stropnického by ale úřad takovou částku nestihl příští rok kvůli dlouhodobým tendrům utratit. Poslanci proto nakonec jednomyslně schválili nižší zvýšení rozpočtu. Peníze navrhují vzít z položky všeobecné pokladní správy.

U některých útvarů chybí až padesát procent vojáků

Díky vyšším příjmům armáda příští rok plánuje zvýšit počet vojáků o 1262. O zhruba tisíc vojáků by se měly zvyšovat její stavy i v dalších letech. Armáda v minulosti kvůli nedostatku peněz nové zaměstnance nenabírala a teď má velký podstav. Některým útvarům chybí až 50 procent vojáků.

Podle náměstka ministra obrany Pavla Berana bude rok 2016 přípravou na investice, které by měly být spuštěny v dalších letech. Příští rok by se naopak mělo více investovat třeba do nákupu munice i dalšího materiálu nebo do oprav.

Vojáci české armády
Zdroj: ČT24

Armáda podle Babiše musí dohnat deficit z minulých let

Andrej Babiš na společné tiskové konferenci s ministrem obrany Martinem Stropnickým a šéfem generálního štábu Josefem Bečvářem po návštěvě generálního štábu zdůraznil, že je klíčové dohnat deficit ve vybavení armády způsobený její malou finanční podporou v uplynulých letech. Poznamenal, že některé části armádní výzbroje, které měl možnost vidět, patří spíše do muzea vojenské techniky.

Ministr financí, kterému vojsko představilo vizi na dalších deset let, ocenil, že má armáda velice konkrétní představy, pokud jde o její dovybavení. Stropnický zase ocenil, že má ministerstvo obrany díky nárůstu rozpočtu možnost plánovat větší nákupy. V první fázi by mezi nimi podle Bečváře měla být děla, obrněné transportéry nebo vrtulníky.

Vláda se zavázala k tomu, že do roku 2020 stoupne rozpočet na obranu ze současného jednoho procenta HDP na 1,4 procenta HDP. Na otázku, jestli se cíle skutečně podaří dosáhnout, ani Babiš, ani Stropnický nedali jasnou odpověď. Zdůraznili ale, že za důležitější než toto procento považují absolutní nárůst výdajů na obranu. Babiš také upozornil na nutnost dobrého čerpání poskytnutých peněz.

6 minut
Tisková konference o financování armády
Zdroj: ČT24

Aktivní zálohy posílí o tři stovky mužů

Více peněz z armádního rozpočtu se rozdělí i mezi lidi v aktivní záloze. Resort je chce posílit o 300 mužů. Příkladem aktivního „záložáka" je Radek Michálek, v civilu vedoucí vlakových stevardů. Tento týden se spolu s dalšími kolegy účastní v Mošnově cvičení Safeguard Letiště 2015. Vojáci v záloze tam trénují ochranu objektů, ale i činnost při hromadném útoku nebo přepadení kolony.

V Moravskoslezském kraji působí asi sto členů aktivních záloh, cvičení mají čtyřikrát do roka. Zálohy ale jsou po celé republice. Nacvičují například ostrahu ohrožených objektů, zvládání krize s aktivisty u elektrárny nebo stavbu obřího uprchlického tábora.

Všichni „záložáci“ budou v březnu cvičit na Libavé

V březnu čeká všechny týmy aktivních záloh první společné cvičení pro ostré nasazení s armádou. Během sedmi týdnů má projít vojenským újezdem v Libavé 1050 „záložáků“. Každou jednotku tam čeká intenzivní devítidenní trénink.

„Chceme procvičit součinnost aktivních záloh s bojovými jednotkami, jejich připravenost plnit úkoly Policie české republiky v krizových situacích, jejich připravenost z hlediska střelecké přípravy. Nikdy jsme neměli cvičení v zimních měsících. V březnu budou na Libavé určitě složité klimatické podmínky,“ konstatoval náčelník generálního štábu Josef Bečvář.

Velké cvičení má nejen prověřit schopnosti členů aktivní zálohy, ale také nový režim, který by jim od nového roku měla přinést změna zákona. Vojáci by mohli být nasazování do operací v Česku i za hranicemi. A měli by mít taky vlastní výzbroj. Zaměstnavatelé, kteří je uvolňují k výcviku, zase budou dostávat od státu peníze. Armádě to má přinést víc vojáků v záloze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Útočník v Chřibské vystřílel desítky nábojů. Případem se zbývá i GIBS

Útočník v pondělí na úřadě v Chřibské na Děčínsku vystřílel několik desítek nábojů a měl u sebe čtyři nelegálně držené zbraně, uvedla v úterý policie. Ta už ukončila ohledávání městského úřadu, kde muž zastřelil jednoho zaměstnance úřadu a sebe, dalších šest lidí zranil. Případem se zabývá také Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Úřad v Chřibské je do odvolání uzavřený. Stav dvou osob, které skončily v nemocnici, je stabilizovaný.
09:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
před 2 hhodinami

Přátelství Česka a Izraele bude sílit, řekl Macinka po jednání se Sa'arem

Pod současnou vládou bude pokračovat a sílit tradiční přátelství Česka s Izraelem, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem v Praze. Obě země mají hodně společných postojů, dodal Macinka. Sa'ar uvedl, že vztahy obou zemí se mohou pod novou vládou dostat na novou úroveň.
10:44Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Letouny L-159 patří k protivzdušné obraně, jež je prioritou, řekl ministr Zůna

Bitevní letouny L-159 jsou součástí protivzdušné obrany státu, která je prioritou. Na úterním jednání sněmovního branného výboru to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). O část strojů stojí Ukrajina. Podle Zuny mají letadla nalétánu zhruba pětinu životnosti a jejich prodej by nebyl z českého pohledu vzhledem k jejich užitné hodnotě výhodný. Prodej v pondělí odmítla i vláda.
před 2 hhodinami

Soud potvrdil trest Igoru Mižákovi za zveřejnění korespondence expremiérů

Krajský soud v Brně v úterý potvrdil peněžitý trest 200 tisíc korun pro zakladatele a správce webu White Media Igora Mižáka. Web podle žalobce zveřejnil stovky až tisíce soukromých listin či dat. Soud zamítl odvolání obžalovaného, rozhodnutí je tedy pravomocné. Třem poškozeným, kteří se proti rozhodnutí městského soudu odvolali, soud také přiznal náhradu nemajetkové újmy. Mižák má každému zaplatit padesát tisíc korun.
před 2 hhodinami

Žalobce Šereda rezignoval na post šéfa odboru závažné kriminality v Olomouci

Státní zástupce Petr Šereda rezignoval na post ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Serveru Info.cz to potvrdil vrchní státní zástupce v Olomouci Radim Dragoun. Podle informací ČTK bude Šereda nadále pracovat jako řadový státní zástupce. Důvody rezignace Šeredy na funkci ředitele odboru podle serveru nejsou známy, rozhodnutí údajně v úterý oznámil Dragoun kolegům.
12:17Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Rozhodnutí je na mandátovém výboru, řekl Okamura ke svému vydání

Sněmovní mandátový a imunitní výbor se v úterý zabýval soudními žádostmi o vydání premiéra a předsedy ANO Andreje Babiše a předsedy sněmovny a SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání. Babiš se ke svému případu před výborem vyjádřil jako první. Následně mluvil Okamura, který řekl, že rozhodnutí o vydání je na výboru. Doporučení plénu k žádostem výbor vydá 3. února. Očekává se, že sněmovna ani jednoho z politiků tentokrát ke stíhání nevydá.
01:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Hasičům loni přibylo zásahů u požárů

Hasiči v loňském roce vyjížděli k 18 684 požárům, jejich počet oproti roku 2024 vzrostl o 1503. Zasahovali i u více dopravních nehod nebo úniků látek, celkový počet zásahů ale meziročně klesl. V souvislosti s požáry zemřelo loni 112 lidí, meziročně o pět více. Přímo při požáru pak zemřelo 78 lidí, v roce 2024 to bylo o jednoho méně. Údaje o loňské činnosti sboru představil generální ředitel hasičů Vladimír Vlček.
11:12Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...