Praha - Kapacity sester v Česku naráží na svoje limity. V některých menších nemocnicích je podle ministerstva zdravotnictví zvláště víkendové obsazení služeb už na hranici zajištění kvality péče. Resort proto plánuje navýšit minimální počty personálu u lůžek. Do nemocnic by tak měli přijít další lékaři a sestry. Změny ale zdržuje dosavadní neshoda na podobě související novely o vzdělávání sester. Počty sester se navíc napříč regiony výrazně liší. Zatímco třeba na jižní Moravě jich je dost, ve většině nemocnic v Praze naopak nedostatek.
Počty sester jsou na hranici kvality péče, tvrdí ministerstvo
45 minut
Téma Událostí: Nedostatek zdravotních sester
Počty zdravotnického personálu i jeho odbornost přesně stanovuje ministerská vyhláška. Třeba péči na očním oddělení pražské Nemocnice Na Bulovce zajišťuje v ambulancích, u lůžek i na sálech celkem 12 lékařů a 20 sester. Jako oddělení velké fakultní nemocnice sice zatím služby pokryje, ovšem s maximálním nasazením všech. Podle tamního primáře Břetislava Brožka to však není personálně jednoduché a sestřičky mají velmi mnoho povinností.
Celé Nemocnici Na Bulovce ale zdravotnický personál stále víc chybí - podobně jako ostatním zařízením zvlášť v Praze a středních Čechách. „Aktuálně poptáváme zhruba třicet sester a deset doktorů, v obou případech v oborech chirurgických i interních,“ potvrzuje mluvčí Nemocnice Na Bulovce Martin Šalek. Na chirurgickém oddělení v pražské Thomayerově nemocnici musí v důsledku výrazného nedostatku personálu sloužit zdravotní sestry třeba i pět dvanáctihodinových služeb v měsíci navíc. Na jednotce intenzivní péče dokonce museli kvůli nedostatku sester snížit počet lůžek.
V Thomayerově nemocnici v současné době shánějí dohromady 63 zdravotních sester a asistentů. Nejvíc jich chybí právě na chirurgii a na neurologii. Práce zdravotních sester je však psychicky a fyzicky náročná a ani platové tabulky nejsou příliš vstřícné. Jedná se však o koncepční problémy, s nimiž často nemocnice nemohou nic dělat.
V benešovské nemocnici schází deset až patnáct sester, i proto musela na čas omezit internu. Nemocnice v Jeseníku zajišťuje provoz plně, ovšem na hranici svých limitů. „V tomto regionu je veliký nedostatek kvalifikovaných sil. Pokud by tento trend nadále pokračoval, je možné, že i my bychom mohli přejít k přerušení činnost některých provozů,“ říká hlavní sestra Jesenické nemocnice s.r.o. Marcela Kargerová.
Zdravotní sestra
Spory se vedou o kompetence i pojmenování funkce
A právě nasazení sil u lůžek by se mělo změnit. Podle plánů ministerstva zdravotnictví ovšem tak, že by některé nemocnice musely přijmout ještě víc lékařů i sester. „Je to více problém menších nemocnic, že zvláštně v mimopracovní době je počet zdravotních sester na počet lůžek na hranici kvality péče,“ tvrdí náměstek ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Josef Vymazal (ANO).
Podle asociace nemocnic ale zařízení, kromě toho, že už teď nemají kde brát, nebudou mít na další posily ani peníze. Podle sdružení sester změna naopak může pomoct. „My to považujeme z hlediska vedení nemocnic určitě za nešťastný krok a my jsme na to upozorňovali,“ říká Petr Fiala z Asociace českých a moravských nemocnic. „Pokud bude naplněn požadavek minimálního počtu tak, aby sestry nebyly přetěžovány, tak pak nebudou mít důvod k tomu, aby odcházely mimo zdravotnictví,“ dodává prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová.
Novinky chce ministerstvo zavést, až budou jasné změny ve vzdělávání lékařů i sester, nicméně jejich finální verze je ještě daleko. Spory se vedou hlavně o kompetence sester. Právě rychlá změna vzdělávacího zákona by měla podle ministerstva nedostatek sester vyřešit. Zákon chce mít hotový do konce roku.
Podle náměstka Vymazala je také v plánu definovat zdravotnické asistentky se středoškolským vzděláním jako tzv. praktické sestry. „Přejmenování nepřinese nic pozitivního. My jsme jako česká asociace pro to, aby byl zachován odborný dohled pro zdravotnické asistenty,“ namítá prezidenta České asociace sester.
