Europoslanci za hnutí ANO a křesťanskou demokracii kritizují práci pražského kabinetu. Sobotkova vláda podle nich neudělala nic pro to, aby Češi obsadili klíčové pozice v unijním vedení. Praha tak podle nich opět promarnila příležitost promlouvat do fungování půlmiliardového společenství osmadvaceti států.
Europoslanci vládních stran kritizují Prahu: Proč jsme v Bruselu tak slabí?
3 minuty
UDÁLOSTI: Vládní europoslanci kritizují Sobotkův kabinet
Kritika na adresu národní vlády zaznívá především od unijních zástupců hnutí ANO. Europoslankyně Dita Charanzová považuje za žalostné, jak Sobotkův kabinet v Bruselu lobbuje za české aspiranty významných unijních křesel. Podle Charanzové je do nich vláda neumí dostat. „Obrázek je opravdu žalostný a tohle je moje velká výtka těm, kteří za to mají zodpovědnost - v tomto případě je to sociální demokracie,“ prohlásila.
Kritiku bývalé české diplomatky a europoslankyně ale odmítl šéf europoslanců ČSSD Pavel Poc: „Kolegyně Charanzová je zřejmě geniální polyhistor, protože, jak jsem si všiml, tak se vyzná téměř ve všem,“ prohlásil – a obdobně kritický byl i Jan Zahradil z ODS: „Jestli hnutí ANO potřebuje pro své členy více trafik v bruselských institucích a jestli vyčítá ministrům sociální demokracie, svým koaličním partnerům, že jim nejsou ochotni a schopni tyto trafiky zařídit, tak to ať si, prosím, napřed vyříkají ve své koaliční vládě.“
Lidovec Zdechovský: Sobotka měl bouchnout do stolu
Za nedostatečný lobbing Prahu ovšem nekritizuje pouze reprezentantka Babišova hnutí, ale i další koaliční europoslanec, lidovec Tomáš Zdechovský. „S paní Charanzovou naprosto souhlasím,“ uvádí. „Myslím si, že tady je hlavní role premiéra České republiky, který měl při bilaterálních jednáních například s představiteli Německa bouchnout do stolu a říct: Ano, my tam ty lidi chceme.“
Právě němečtí delegáti podle statistik obsazují v řízení evropského společenství největší počet vlivných pozic, na druhé příčce jsou euroskeptičtí Britové, třetí Italové. Nezávislá expertíza ukazuje, že Čechy na prestižních pozicích v Evropské komisi, Evropském parlamentu a Radě EU předběhli Belgičané, Nizozemci, Rakušané, Poláci, Finové nebo Portugalci.
„Je pravda, že ČR má trošku menší zastoupení ve srovnání s dalšími malými státy, které mají podobný počet obyvatel. Možná to má co do činění i s historickými důvody. Belgie nebo Portugalsko jsou v EU mnohem déle,“ konstatuje Grégory Claeys, expert bruselského think tanku Bruegel. Češi tak drží stejný počet vlivných pozici jako Maďaři, Bulhaři a Švédi – a více než Rumuni, Kypřani nebo Slováci.
