Za účast v zahraničních teroristických skupinách může ČR soudit své občany i na základě současných zákonů, zní z ministerstva spravedlnosti. Není tak prý nutné měnit zákony, jak chce po českých poslancích Evropská komise, aby se v Česku daly jednodušším způsobem dokazovat a trestat teroristické činy. V aktuálním případě zadržené extremistické skupiny, která měla v Česku plánovat teroristický útok, přitom není jisté, jestli se s vybranou trestní kvalifikací podaří u soudu uspět.
Organizovanou skupinou extremistů, která podle policie plánovala bombový útok na úsek železnice mezi Prahou a Plzní, se bude zabývat soud. Žalobce může třem členům za přípravu teroristického útoku navrhnout až doživotí, nemusí to ale být legislativně tak jednoduché. „Musí tam být zabarvený úmysl, to znamená způsobit poškození ústavního zřízení, destrukci struktury. Tam, kde se tyto znaky nepodaří prokázat, se nabízí kvalifikování jako jiný trestný čin, typicky obecné ohrožení nebo nedovolené ozbrojování,“ vyložil vedoucí katedry trestního práva na Univerzitě Karlově Jiří Jelínek.
Policie na konci dubna provedla zásah na několika místech po celém Česku a obvinila šest lidí. V Brně-Králově Poli našla extrémně nebezpečný předmět, jehož povahu neupřesnila. Údajně šlo o nástražný výbušný systém uložený v bytě panelového domu. Minimálně od loňského září údajně plánovali útok zápalnými láhvemi na nákladní vlak s vojenským materiálem na hlavním tranzitním železničním uzlu.
Vyplývá z toho ale i možnost flexibility soudů, s níž počítá ministerstvo spravedlnosti. Pokud jde o teroristy, snaží se zároveň vypořádat i s otázkou případné účasti českých občanů v zahraničních skupinách. Podle ministerstva tak není nezbytné měnit legislativu. „Jsme připraveni na situaci, která kolem nás existuje,“ prohlásil ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO). „Došlo by k naplnění skutkové podstaty trestného činu teroristického útoku nebo přípravy teroristického útoku. V průběhu těch operací by pravděpodobně docházelo k naplnění skutkových podstat válečných zločinů,“ doplnil Pelikán.
Pochybnosti od Evropské komise
Stav by ale podle odborníků mohl být i lepší. Právě Jelínek upozorňuje, že se zmíněná činnost v řadě případů nedá postihnout, protože musí jít o přípravu na konkrétní teroristický útok. Podobně hovoří i zpráva Evropské komise. „Opírání se o obecná ustanovení může vyvolat pochybnosti, zda jsou nedokonané trestné činy skutečně trestné,“ stojí v dokumentu. Problém v případě Islámského státu může působit paragraf, který definuje trestný čin s ohledem na to, že se stane „v ozbrojených silách jiného státu“. Stát se totiž vyznačuje atributy, které nemusí platit ve válčících zónách, třeba zrovna Islámského státu.
Podle paragrafu 311 trestního zákoníku spáchá trestný čin teroristického útoku ten, kdo jedná v úmyslu poškodit obranyschopnost ČR, narušit její politickou či hospodářskou strukturu, zastrašit obyvatelstvo nebo protiprávně k něčemu přinutit vládu či jiný orgán veřejné moci. Trestný čin teroristického útoku se ve své současné podobě dostal do trestního zákona novelou z roku 2004.
Jeden terorista už v Česku potrestán byl, ačkoliv jde spíš o kuriózní případ nespokojenosti s politikem. Zbyněk Průša odešel od soudu s dvouletou podmínkou za to, že psal výhrůžné e-maily tehdejšímu ministrovi financí Miroslavu Kalouskovi (TOP 09). „Nikdy jsem neměl důvod cítit se ohrožen, byť mi výhrůžné dopisy chodí denně,“ prohlásil tehdy Kalousek, který Průšovo psaní předal policii. Průša v něm totiž vyhrožoval, že odpálí výbušniny na jednání vlády. Před soudem se hájil, že nikomu ublížit nechtěl a že si na výhrůžky ani sám nevzpomíná, protože je zřejmě psal v opilosti.
