Evropa už slavila mír, u Slivice zněly poslední výstřely války

Píše se 8. květen 1945, Německo podepisuje bezpodmínečnou kapitulaci a Evropa si oddychuje a vyhlíží světlejší zítřky. Ne pro všechny však tento den znamenal zároveň konec války. U městečka Milín a osady Slivice probíhaly tvrdé boje ještě během 11. a 12. května. Právě zde, šest kilometrů jihovýchodně od Příbrami, padly poslední výstřely druhé světové války v Evropě.

Po podepsání kapitulace Německem se cílem většiny německých vojáků na území Československa stalo především dostat se do amerického zajetí. Na Příbramsku se přes demarkační linii snažila probít především část německé armádní skupiny Střed. Postup jim ztěžovaly útoky ze strany českých a sovětských partyzánů a odbojářů. Příslušníci SS i vojáci Wehrmachtu se za to mstili na civilním obyvatelstvu. Vraždili a ničili vše, co se jim dostalo pod ruku. Jen v osadě Buk přišlo o život pět místních lidí. Celkem bylo civilních obětí sedmadvacet.

Demarkační linie

Demarkační linie byla původně stanovena především z vojensko-technických důvodů. Měla zamezit smísení armád či případnému nechtěnému střetu spojeneckých jednotek - konkrétně Rudé armády SSSR postupující k Praze z východu a armády Spojených států postupující ze západu. Podle dohody na Jaltské konferenci měla vést po hranici Československa. Na základě vývoje válečných operací na západě Čech ale došlo po dohodě mezi sovětským generálem Antonovem a americkým generálem Eisenhowerem k posunu čáry dotyku na linii Kraslice - Karlovy Vary - Plzeň - České Budějovice. Sovětský svaz chtěl linií minimalizovat přítomnost americké armády na území Čech.

Německé skupině velel generálporučík Carl Friedrich von Pückler - Burghauss. Dostat se k Američanům pro něj bylo takřka jediné východisko. Jako vysoce postavený esesák by měl v sovětském zajetí velké problémy a stejně tak pokud by se dostal do rukou československých úřadů. Pückler vedl mnohatisícové vojenské uskupení složené ze zbytků armádní skupiny Střed Wehrmachtu, jednotky SS Wallenstein, 4. pluku pancéřových granátníků, 2. pancéřové divize SS a německých uprchlíků ze středních Čech.

Generálporučík Carl Friedrich von Pückler - Burghauss (vlevo)
Zdroj: ČT24/Historické Muzeum Příbram

Němci, kteří se dostali k Američanům, končili nakonec u Sovětů

Pücklerovo uskupení dorazilo k demarkační linii mezi americkou a sovětskou sférou u Příbrami 9. května. Američané byli na Příbramsku už od 7. května, proti Němcům, kteří se mstili na civilním obyvatelstlvu, ale nemohli zasáhnout, protože Němci se nacházeli v sovětské okupační zóně. Rudá armáda byla ještě daleko. Američané začali na žádost Ruska všechny přeběhlé zajatce předávat Rudé armádě. To ale Němci netušili.

Pücklerovi vyjednávači se stále snažili s Američany spojit a domluvit podmínky kapitulace do jejich rukou. 10. května se od Prahy a z východu začaly do prostoru jihovýchodně od Příbrami přesunovat i sovětské jednotky 1., 2. a 4. ukrajinského frontu Rudé armády. Pücklerovi vojáci už byli v bojových pozicích kvůli partyzánským útokům. Zakopali se a využili i terénních překážek na linii Háje, Konětopy a Slivice, na sovětský útok byli dobře připraveni. K dispozici měli tanky, samohybná a protitanková děla i těžké kulomety.

Velitel zbraní SS v Čechách a na Moravě Carl Pückler von Burghauss nařídil zadnímu voji svých jednotek v prostoru Slivice a Milína vybudovat opěrný rajón, který by kryl předpokládaný útok sovětské armády.
Josef Velfl
historik

Osada Slivice je vzdálená od Milína asi kilometr. První zmínka o slivické osadě pochází z r. 1362 (Sliwitz; Soli). V osadě se nachází kostel sv. Petra, který založil první arcibiskup pražský Arnošt z Pardubic. Velkou vzácností kostela je gotická socha sv. Petra z 2. pol. 15. stol. Jedná se o kopii, originál se nachází v Národní galerii. Ani tento kostel nebyl ušetřen bojů konce války - v jedné přestřelce dopadl granát i do jeho presbytáře. Po válce pak byla v opraveném zdivu na paměť této události osazena symbolická pamětní deska. Věž slivického kostela byla použita i jako vojenská pozorovatelna. 

Nahrávám video
U Slivice zněly poslední výstřely války v Evropě
Zdroj: ČT24

Pückler amerického zajetí nedosáhl, jako východisko zvolil sebevraždu

Sovětské jednotky dorazily k Němcům 11. května dopoledne a útok zahájily těžkým dělostřeleckým přepadem. Tvrdé boje trvaly několik hodin. Němci dlouho odolávali, na výzvy ke kapitulaci nereagovali a stále sledovali cíl probít se přes demarkační linii. Nakonec ale podlehli. Kolem půl druhé ráno 12. května podepsal Pückler v Čimelicích kapitulaci. Za sovětskou stranu kapitulaci podepsal velitel 104. gardové střelecké divize generál Serjogin a za Američany náčelník štábu 4. tankové divize plukovník Allison. Pückler nadále doufal, že se mu podaří dostat do americké zóny. Když jej Američané odmítli i s jeho rodinou vzít do zajetí, v rakovické části Čimelic u domku číslo popisné 99 se zastřelil.

Poslední výstřely druhé světové války zazněly 12. května

Někteří esesáci se i přes podepsanou kapitulaci v Čimelicích stále odmítali vzdát, a tak poslední výstřely druhé světové války v Evropě zazněly kolem třetí hodiny ranní 12. května 1945 mezi osadou Slivice a městečkem Milín. Celkem se dostalo do zajetí na šest tisíc německých vojáků, v boji jich padl asi jeden tisíc. O osudu německých zajatců se příliš neví. Byli nejspíše dopraveni do sovětských zajateckých táborů, kde většina z nich zemřela.

Nahrávám video
Německé jednotky se mstily na civilním obyvatelstvu
Zdroj: ČT24

Slivický památník ke konci 2. světové války

Poslední bitvu druhé světové války, která se odehrála na území Československa, připomíná památník odhalený 10. května roku 1970 nedaleko Slivice. Jeho autorem je akademický architekt Václav Hilský. Hilský se podílel i na výstavbě nových poválečných Lidic. Kluby vojenské historie, příbramské muzeum a Armáda České republiky na bývalém bojišti pořádají akce k připomínce posledního velkého vojenského střetu druhé světové války v Evropě. 

Památník vítězství je varovným mementem pro budoucí generace. K tragickému krveprolití na konci války, a vlastně již v době, kdy Evropa oslavovala mír, došlo poté, co do prostoru Slivice – Milín – Čimelice postoupila hitlerovská vojska odmítající složit zbraně a usilující za každou cenu proniknout před blížící se Rudou armádou do americké zóny, což bylo v rozporu s nedávno vyhlášenou německou kapitulací,“ píše se v brožuře k výročí konce války, kterou vydalo město Příbram a Milín.

Pamětní tabule
Zdroj: ČT24/waymarking.cz

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda bude zřejmě moci regulovat ceny benzinu a nafty, schválila to sněmovna

Vláda bude moci zřejmě od května regulovat ceny pohonných hmot pomocí cenového výměru vydaného jako nařízení vlády. Umožnit jí to má zákon, který v noci na středu ve stavu legislativní nouze schválila sněmovna. Vládní předloha reaguje na současný nárůst cen benzinu a nafty v důsledku konfliktu na Blízkém východě. Část opozice zvolený způsob kritizovala a označovala ho mimo jiné za socialismus a návrat k centrálnímu plánování. Nesouhlasila ani se zrychleným schvalováním v režimu legislativní nouze.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka chce znovu otevřít téma přesunu ambasády do Jeruzaléma

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) by rád znovu otevřel diskuzi o přesunu české ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Macinka to řekl v úterý během návštěvy Izraele po jednání se svým izraelským protějškem Gideonem Sa'arem. Šéf diplomacie židovského státu označil Macinku za přítele a Česko za jednoho z největších přátel Izraele na světě. Macinka se Sa'arem se rovněž poklonili obětem holocaustu v památníku Jad vašem během dne Jom ha-šoa (Den holocaustu a hrdinství).
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Úřad ukázal mapu akceleračních zón. Je jich méně, než se původně plánovalo

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.
před 5 hhodinami

ČT a ČRo mají od příštího roku místo poplatků dostávat peníze ze státního rozpočtu, řekl Klempíř

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) společně s dalšími představiteli vládní koalice představil zákon týkající se zrušení rozhlasových a televizních poplatků. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) dostanou podle Klempíře místo výnosu z poplatků od příštího roku dohromady 7,8 miliardy korun ze státního rozpočtu. Financování bude samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude pravidelně valorizované o inflaci, maximálně o pět procent.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Nemá to určovat aparát za zdmi úřadu, řekl Kupka k návrhu vlády na regulaci cen paliv

„Je to opravdu nástroj socialistického plánování, jak jsme to zažili. Ceny přece nemá určovat aparát vlády za zdmi nějakého úřadu. Ceny mají reagovat na reálný vývoj na trhu,“ řekl předseda ODS Martin Kupka k návrhu vlády na regulaci cen pohonných hmot. Kupka sdělil, že lepší volbou je snížení spotřební daně, a připomněl, že jeho strana to navrhla již 10. března, ale kabinet podle něj zaspal. „Je jasné, že se vysoké ceny (paliv) budou promítat dál do cen potravin,“ dodal. Moderátor Daniel Takáč se Kupky v Interview ČT24 zeptal i na vládní návrh na změnu financování veřejnoprávních médií. „Je potřeba uchránit především nezávislost těchto médií,“ sdělil lídr občanských demokratů.
před 6 hhodinami

Reportéři ČT mapovali, jak náměstci ministrů šíří kremelskou propagandu

Na vlivných i politicky významných postech na některých ministerstvech jsou lidé, kteří se podílejí na legitimizaci kremelské propagandy. Šíří informace ze zdrojů, které jsou podle tajných služeb přímo napojené na Rusko, a jsou tak bezpečnostním rizikem, když otevřeně míří proti českým zájmům. Takovým na Kreml přímo napojeným zdrojům někteří politici také poskytují rozhovory. Reportéři ČT zjišťovali, jak to vysvětlují a co na to jejich nadřízení ministři. Natáčeli Ondřej Golis a Jana Neumannová.
před 8 hhodinami

Vláda na středu zvýší cenové stropy paliv

Maximální ceny paliv, které určuje stát, ve středu vzrostou. Benzin bude možné prodávat za 42,10 koruny za litr, o 43 haléřů dráž než v úterý. Maximální cena nafty se zvýší o 64 haléřů na 45 korun za litr. Vyplývá to z cenového věstníku, který během odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí. Úřad denně stanovuje ceny od minulého týdne, měl by v tom pokračovat přinejmenším do konce měsíce.
před 11 hhodinami

ÚS vyhověl stížnosti Knížáka, justice musí znovu rozhodovat o rehabilitaci

Ústavní soud (ÚS) vyhověl stížnosti výtvarníka Milana Knížáka. Justice se musí znovu zabývat návrhem na jeho soudní rehabilitaci. Jde konkrétně o vazbu kvůli údajnému pokusu o poškozování zájmů Československa v cizině. Vazba trvala od 23. října 1974 do 7. února 1975. Za situace, kdy zákon umožňuje dvojí výklad, je zapotřebí zvolit ten, který je ve prospěch rehabilitace a nepřidává ke staré křivdě novou, plyne z nálezu. Jeho vyhlášení se Knížák osobně nezúčastnil.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...