Praha – Zástupci vlády a justice dospěli ve sporu o platy soudců a státních zástupců k dohodě. Podle nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana mají dostat část platů zpětně, části nároků se vzdají. Státní rozpočet by to mělo stát zhruba 1,2 miliardy korun. Návrh ještě musí v pondělí schválit vláda – premiér Sobotka přitom v minulých dnech prohlašoval, že chce spor nechat dojít před Ústavní soud.
Dohoda ve sporu o platy soudců: Stát by doplácel 1,2 miliardy
GALERIE
videogallery_506311
„Ta dohoda je o tom, že obě strany nějakým způsobem ustoupily. To znamená: scházíme se zhruba na půli cesty. Soudci, státní zástupci v podstatě zapomenou na doplatek platů, co se týče trojnásobného koeficientu, stát na druhou stranu by doplatil rozdíl v platové základně,“ uvedl na tiskové konferenci Zeman.
Představitelé soudců i státních zástupců vyjádřili přesvědčení, že většina zástupců justice na kompromis přistoupí a nebudou své nároky vymáhat soudně. „V tuto chvíli nemá smysl a není legitimní prodlužovat ten problém vedením dalších soudních sporů. Věřím, že absolutní většina soudců tu dohodu pochopí,“ uvedl na brífinku předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa.
Podle Válkové dostanou peníze všichni, kdo přistoupí na dohodu
Jenže ministerstvo spravedlnosti tento týden oznámilo, že už eviduje 1 300 žalob kvůli platům v justici. Podle ministryně spravedlnosti Heleny Válkové se částka 1,2 miliardy týká všech soudců a státních zástupců – respektive těch, kteří přistoupí na dohodu o vyrovnání. Ti, kteří na ni nepřistoupí, nárok na doplatek mít nebudou.
Ministr financí Andrej Babiš ale v Událostech zdůrazňoval, že o celé věci musí rozhodnout až vláda. „Ministryně Marksová i předsedkyně statistického úřadu nám na vládě potvrdily, že je náš výpočet správný, takže pokud jsme v minulosti kritizovali, že poslanci rozhodovali o svých platech, tak toto je další absurdita našeho státu, že soudci také rozhodují o svých platech,“ uvedl Babiš. Pozastavoval se také nad tím, jak vůbec může dojít k nějaké dohodě, když už teď leží na stole 1 300 žalob.
Podle Válkové je navíc stále ve hře varianta, že celá věc doputuje až před Ústavní soud. Tam může stížnost podat předseda okresního soudu Brno-venkov, který byl rovněž na dnešním jednání přítomen. Na rozhodnutí, zda stížnost opravdu podá, má ale dvouměsíční lhůtu. „Předseda okresního soudu v tomto případě vykonává i funkci řádného hospodáře. My mu nemůžeme přímo dát povel – podejte za nás za stát ústavní stížnost – ale můžeme ho upozornit na to, co považujeme za důležité právě při plnění funkce řádného hospodáře,“ upřesnila Válková v Událostech, komentářích.
Právě k této variantě se před dnešním jednáním klonili politici. Premiér Sobotka včera uvedl, že pokud by stát nakonec musel všem doplácet platy zpětně, tak by to státní rozpočet mohlo stát až pět miliard. Podle něj je ale rozpor mezi verdiktem Nejvyššího soudu a starším nálezem Ústavního soudu. Pokud by však vláda na dnešní dohodu v pondělí přistoupila, tak mohou soudci a státní zástupci dostat pěníze během několika příštích týdnů.
Ministerstvo při výpočtu zohledňovalo i částečné úvazky
Ministerstvo práce a sociálních věcí při výpočtu platů soudců či státních zástupců dlouhodobě používalo výpočet, který operoval se statistickým údajem zahrnujícím i zkrácené úvazky. Nejvyšší soud ale nedávno rozhodl, že je nutné pracovat s průměrnou nominální mzdou v nepodnikatelské sféře přepočtenou na plné úvazky, což pro soudce znamená plat vyšší o několik tisíc měsíčně.
V uplynulých letech navíc zákon soudcům a státním zástupcům místo trojnásobku přiznával jen 2,75násobek průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře. I toto zvýšení platů kvůli koeficientu Nejvyšší soud v průlomovém rozhodnutí přiznal, a to i zpětně. A právě zpětného zvyšování koeficientu se mají soudci a státní zástupci na základě dnešní dohody vzdát.