Podle hlavy státu byly plynové komory až dovršením holocaustu, ten podle Zemana začal první lavičkou v parku, na kterou si nesměl sednout Žid. „Musíme se ptát, zda je možná –ještě ve větším rozsahu – recidiva, která tentokrát nezahrne šest milionů Židů, ale zahrne příslušníky celé řady vyznání, ateisty a dokonce i muslimy,“ uvedl v projevu Zeman.
Ten také uvítal snahu umírněných arabských zemí, které se připojily k válce proti Islámskému státu. „Tento Islámský stát – často podceňovaný – má obdobnou povahu, jakou mělo nacistické Německo počátkem 30. let. To, co nám podle mého názoru hrozí, je superholocaust, jehož oběťmi budou stovky milionů lidí,“ prehlásil prezident.
Miloš Zeman:
„Nevím, kdo z vás viděl mapu islámského chalífátu do roku 2020. Je to mapa, která zabírá půlku Evropy, půlku Afriky a velkou část Asie. Řeknete mi, že je to mapa, jejímž autorem je blázen – a budete mít pravdu. Ale Adolf Hitler byl také blázen a přesto se jeho vize zotročené a Juden frei Evropy téměř naplnila.“
Projev prezidenta Miloše Zemana k 70. výročí osvobození Osvětimi
Projev prezidenta Miloše Zemana k 70. výročí osvobození Osvětimi
UDÁLOSTI: Česká pieta za oběti holocaustu
Recept na teroristy: Mezinárodní jednotky rychlého nasazení
Podle Zemana v případě mezinárodního terorismu nejde o několik špatně vyzbrojených a vycvičených skupin, ale o organizovanou síť, která se rozrůstá. Proto proti němu nelze bojovat jen na úrovni jednotlivých států. Také proti němu nestačí bojovat pouze demonstracemi, ale silou: „Kdyby v roce 1936 během obsazení demilitarizované zóny v Porýní dvě britské a dvě francouzské divize reagovaly na toto porušení Versailleské smlouvy vojenskou akcí, nebyla by Mnichovská dohoda, nebyl by holocaust a nebyla by 2. světová válka,“ prohlásil Zeman.
Podle prezidenta v boji proti terorismu potřebujeme sjednocenou ozbrojenou akci vedenou na mezinárodní úrovni. „Potřebujeme akci, v níž by se celé mezinárodní společenství spojilo proti svému úhlavnímu nepříteli.“ Do mezinárodních jednotek rychlého nasazení by měly vyslat své síly pokud možno všichni stálí členové Rady bezpečnosti OSN (Čína, Francie, Rusko, USA a Velká Británie). Tyto jednotky by pak podle Zemana likvidovaly už v zárodku výcvikové tábory teroristů.
„Stále se domníváme, že teroristická hnutí lze edukovat. Ano, Hitler nás edukoval plynovými komorami, a proto se obávám, že než začneme vážně uvažovat o takové mezinárodní síle rychlého nasazení, bude potřeba ještě řady teroristických útoků,“ uzavřel Zeman.
Podle bývalého náčelníka Generálního štábu AČR Jiřího Šedivého že byla v podstatě podobná akce, po jaké volá Miloš Zeman, spuštěna. Spojenci totiž provádí podporu pozemních sil, ať už je to irácká armáda, nebo Kurdové, kteří bojují proti Islámskému státu. „Rozpínavost Islámského státu byla zastavena a v poslední době přicházejí informace, že se islamisté znovu dostávají do defenzivy. Byť máme určité výhrady např. vůči schopnostem nové irácké armády, tak se situace lepší. Takže letecké údery určitě smysl mají. Nicméně je potřeba říct, že je nezbytně nutné ještě rozšířit a posílit operace, které se týkají pozemních sil, aby i na zemi bylo dosaženo výraznějších úspěchů,“ uvedl Šedivý ve Studiu ČT24.
Islámský stát ovládá území o rozloze Belgie
Islámský stát je sunnitská radikálně-islamistická organizace, v minulosti napojená na teroristickou síť al-Káida. V současné době ovládá v Sýrii a Iráku území o rozloze přes 30 tisíc kilometrů čtverečních, což zhruba odpovídá Belgii. Pod kontrolou má asi třetinu Sýrie a více než čtvrtinu Iráku. Ozbrojenci z IS ale operují také ve východní Libyi, na egyptském Sinajském poloostrově a v dalších částech Blízkého východu.
Podle loňské zprávy OSN se Islámský stát dopouští „systematických a do očí bijících porušení“ mezinárodního práva, popravuje civilisty, páchá sexuální útoky na ženy a dívky, provádí únosy a cílené útoky na politické i náboženské vůdce a zabíjí děti. K porušením ale podle OSN docházelo i na straně iráckých vládních jednotek a skupin bojujících po jejich boku.
Za teroristickou skupinu označuje Islámský stát OSN, EU, USA, Velká Británie, Rusko, ale i řada muslimských zemí (Indonésie, Malajsie, Turecko, Saúdská Arábie či Egypt).
