Praha – Velitel legendární protinacistické odbojové skupiny Tři králové, generál Josef Balabán, připravil se svými druhy atentát na druhého muže nacistického Německa, hlavu vojsk SS Heinricha Himmlera. Do rukou gestapa padl 22. dubna 1941, po přestřelce byl zraněn a posléze i zatčen. Dalšími „králi“ byli Josef Mašín a Václav Morávek. Vzdorovat nacistické přesile vydrželi o něco déle než Balabán. Balabán, který skončil na popravišti 3. října 1941, proslul také tím, že se mu podařilo vybudovat vynikající zpravodajskou a diverzní organizaci a navázat kontakt s proslulým agentem A-54.
Balabán byl půl roku krutě vyslýchán, nakonec skončil na popravišti
Josef Balabán byl vojákem československé armády, ale také představitelem odbojové organizace Obrana národa. Jeho skupina měla síť nejen v Praze, ale i v Brně, Plzni a několika dalších městech a především převzala nejdůležitějšího agenta F. Moravce – proslulého Paula Thümmela alias agenta A-54.
Atentát na Himmlera - smrti unikl jen náhodou
Jako vrchol diverzních akcí celé skupiny jsou považovány dva berlínské bombové atentáty. V lednu roku 1941 první z nich úspěšně zasáhl německé ministerstvo letectví a policejní ředitelství. Hned v únoru se Tři králové na Anhaltském nádraží zaměřili na vlak Heinricha Himmlera. Ten nakonec smrti shodou náhod unikl – jeho vlak totiž kvůli technické poruše přijel na jiné nádraží. Přesto atentát nacisty znejistěl, a tak splnil svůj účel.
Podle svědeckých výpovědí měl rozhodující podíl na diverzních akcích v Berlíně Ctibor Novák (1902 až 1955), švagr Josefa Mašína, který po válce spolupracoval s protikomunistickou odbojovou skupinou synů Josefa Mašína Josefa a Ctirada Mašínových. Změnil si jméno na Anton Nowak, aby si získal důvěru Němců. Po bombových útocích se snažil uprchnout ke spojencům, ale při přechodu jugoslávských hranic byl zatčen. Spojitost s diverzními akcemi se mu ale nepodařilo prokázat, takže ušel popravě.
Po této akci se nad Balabánem začala stahovat mračna. Osudnou se mu stala konspirativní schůzka s bývalými armádními rotmistry – gestapo mezi nimi mělo svého konfidenta. Po krátké přestřelce nacisté Balabána dopadli a zatkli. Gestapo ho začalo brutálně vyslýchat, on ale nic nevyzradil. Popraven byl 3. října 1941 za prvního stanného práva. Na místě, kde Josefa Balabána gestapo zatklo, byla 8. května 2006 na jeho památku odhalena pamětní deska.
Balabán měl styky i se zástupci sovětské špionáže
Podle historika Petra Koury je na Balabánově případu zajímavé to, že on, ačkoliv u armády dosáhl „pouze“ hodnosti podplukovníka, se i přesto zapojil do odboje. To se přitom původně očekávalo až od generálů. Ti také byli sledováni gestapem. Proto se po zatčení této první garnitury Josef Balabán stává náčelníkem štábu druhé garnitury Obrany národa. Na starosti měl zpravodajskou činnost, protože především ta skýtala možnosti, jak pomoci spojencům v boji proti nacismu.
Navázat kontakt s proslulým Paulem Thümmelem byl příkaz londýnské exilové vlády. „Kontakt s ním udržoval především štábní důstojník Morávek, ale nelze vyloučit, že se s ním setkal i Balabán,“ říká Koura. Morávek od agenta získal i zprávu o chystaném napadení Sovětského svazu počátkem roku 1941 a právě Balabán se tehdy stýkal i se zástupci sovětské špionáže. Těsně před svým zatčením jim ještě stihl sdělit, že Německo chystá ozbrojený útok. „V Moskvě Balabánově informaci nicméně nevěřili,“ uzavírá historik.
Celou Balabánovu zpravodajskou síť se nikdy nepodařilo zrekonstruovat, protože nacisté neodhalili všechny její spolupracovníky. Víme jen, že získávali průmyslové informace, ale také zprávy z vysokých protektorátních kruhů, protože Balabán měl téměř všude své informátory.