Praha - Prototyp rychlovlaku AGV se testuje na zkušebním železničním okruhu u Velimi, jde o čtvrtou generací známých francouzských jednotek TGV. V běžném provozu bude jezdit až 360 kilometrů za hodinu, výjimečně však může vyvinout rychlost i přes 500 kilometrů v hodině. Rychlovlak novinářům představila společnost Alstom.
U Velimi se testuje rychlovlak, který jezdí i přes 500 km/h
Podle technika Francois Lacote, jde zatím o jediný prototyp vlaku, který byl po desetiletém vývoji poprvé představen veřejnosti letos v únoru. Podle Lacota je AGV „velmi levný vlak“. Jeho cena se pohybuje kolem 30 milionů eur (zhruba 726 milionů Kč). Prvních 25 vlaků dodá Alstom italskému dopravci NTV, který má zároveň opci na dalších deset souprav. První AGV by se měly objevit v komerčním provozu počátkem roku 2011.
Vlak budoucnosti s nezvyklými aerodynamickými tvary bude u Velimi kolem vsi Sokoleč kroužit až do září. Nejvyšších rychlostí však v Čechách nedosáhne, neboť to není účelem testování. Při testech bude vlak jezdit relativně pomalu. Nejvyšší testovací rychlost je 200 kilometrů v hodině, což se blíží maximálně povolené rychlosti na okruhu.
Jednotka se skládá ze sedmi článků, sedačkami pro cestující jsou však vybaveny zatím pouze dva. Zbytek vlaku slouží jako pojízdná laboratoř, kde odborníci Alstomu měří desítky nejrůznějších veličin. Kromě rychlosti například hluk, proudění vzduchu, napětí v různých komponentech, účinnost a zahřívání brzd a chování vlaku v zatáčkách.
Vlak připomínající raketu na kolejích nabízí cestujícím nebývalý komfort. V sedačkách se může pohodlně usadit hráč košíkové, okno velikosti výlohy mu nabídne panoramatický výhled do krajiny. Zážitek z jízdy neruší žádné zvuky.
Jako z jiného železničního světa vypadá kabina strojvedoucího, vybavená klávesnicí, obrazovkou a digitálními displeji. Vlak se ovládá především malou pákou připomínající počítačový joystick.
Rychlostní železnice, kde je možné jet rychlostí přes 300 kilometrů v hodině, zažívají nyní ve světě nebývalý rozvoj. Podle odborníků rychlovlaky mohou úspěšně konkurovat letecké dopravě, podmínkou však je, aby byly schopny urazit vzdálenost 1000 kilometrů do tří hodin. Jejich výhodou oproti letadlům je také skutečnost, že obvykle dovezou cestující až do centra města.
K velmocím v rychlostní železniční dopravě patří především západní Evropa a státy jako Francie, Německo nebo Itálie. Boom rychlovlaků však zažívá také Asie. V budoucnu by mohla jedna větev evropské sítě vysokorychlostních železnic vést přes Česko. Dnešní modernizované koridory v ČR umožňují maximální rychlost 160 kilometrů v hodině.
