„Projekt měl bourat jakési bariéry a myslím, že se to u nás podařilo,“ konstatuje radní města Ústí nad Labem a předsedkyně sociálně zdravotní komise Zuzana Kailová (ČSSD). V Ústí nad Labem jsou podle jejích slov sociálně vyloučené lokality zmapovány a momentálně se největší problémy vyskytují v Předlicích, Mojžíři a Novém Světě, součásti Krásného Března. „Je těžké říci, kolika lidí se to týká, ale podle odhadů odborníků je to kolem sedmi tisíc lidí,“ dodává Kailová.
„Hlavní ambicí bylo podporovat inkluzivní politiky na lokální úrovni, což vycházelo z naší předešlé zkušenosti, kdy jsme poskytovali různé terénní sociální služby v sociálně vyloučených enklávách a naráželi jsme na to, že když už se nám podařilo motivovat některé klienty k posunu, tak velmi často naráželi na bariéry, které vytvářelo jejich okolí,“ vysvětluje ředitel programů sociální integrace Člověka v tísni Karel A. Novák. Projekt Polis měl podle jeho slov také za úkol pracovat s dalšími aktéry sociálního začleňování, kteří se pohybují vně enkláv.
„V každém městě se nám podařilo něco trochu jiného, ale problémy přetrvávají ve všech oblastech a my děláme pomalé krůčky k tomu, abychom o tom začali přemýšlet,“ doplňuje Novák, podle kterého není nutné měnit zákony, ale problém vidí spíše v jejich naplňování. „Třeba předlužení je jedním z největších problémů, který poté brání získání zaměstnání nebo bydlení, nebo naopak generuje ztrátu bydlení, ale v podstatě si myslím, že legislativní rámec je dostatečný,“ uzavírá Novák.
