Tábory nucené práce – první forma masové perzekuce

Tábory nucené práce (TNP) představovaly jednu z prvních forem masové perzekuce komunistického režimu v Československu. Zákon číslo 247 o vytvoření táborů nucených prací schválilo Národní shromáždění 25. října 1948. Za pět let jimi prošlo kolem 20 tisíc lidí. Desítky z nich internaci nepřežily a ti, co přežili, si odnesli následky na celý život.

Zákon 247 měl zastrašit domnělé politické odpůrce komunistického režimu. Umožňoval zajetí nepohodlných lidí bez nutnosti soudního řízení ve velmi tvrdých podmínkách a pod přísným dohledem. Režim tím navíc získal neobyčejně levnou pracovní sílu pro neoblíbenou práci v nejtěžších průmyslových odvětvích. „Život v pracovních táborech se rovnal životu v kriminálech. Bylo to jedno a to samé,“ řekl politický vězeň Miroslav Růžička.

Historik Libor Svoboda o způsobu, jakým byli lidi posílání do táborů:

„V krajích byly zřízeny tříčlenné komise složené z prověřených pracovníků národního výboru, členů strany. Ti jednou či dvakrát do měsíce zasedli a probírali se seznamy jmen. Šlo o politicky nespolehlivé lidí, příslušníky předúnorových nekomunistických stran, živnostníky, příslušníky západního odboje – zkrátka o každého, kdo nepadl do škatulky budování nového systému. Odrážely se tam ale i osobní msty.“ 

První tábor se otevřel 10. prosince 1948 pro 29 mužů v Kladně. Do konce stejného roku jich bylo po celé republice zprovozněno 10 tisíc. Původní záměr ale počítal dokonce se třiceti tisíci. Nejvíc lágrů bylo na Ostravsku, Kladensku a Jáchymovsku blízko kamenouhelných a uranových dolů. „Anabáze skončila až smrtí Stalina a Gottwalda, jinak bychom skončili na Sibiři,“ dodal Růžička.

Životní podmínky v TNP se velmi podobaly těm vězeňským. Objevily se i názory, že byly horší než v německých koncentrácích. Některé tábory byly umístěny ve zděných budovách, jiné v nevyhovujících dřevěných barácích. Často chyběla pitná voda a jakékoliv hygienické či sociální zařízení.

Všichni zajatci museli pracovat: muži většinou v dolech, hutích, stavebnictví a keramickém průmyslu, ženy (tvořily zhruba pětinu zajatců) v lehkém průmyslu a zemědělství. Ušetřeni od práce nezůstali ani trvale nemocní, kteří pobývali v TNP Mírov, kde byli také internováni význační důstojníci československé armády. Podniky využívaly s oblibou levnou pracovní sílu k těžké a špatně placené práci, k níž jen obtížně získávaly běžné zaměstnance.

Zvláštní kapitolu v systému TNP představovaly tábory v Jáchymovských dolech. První z nich, Vršek, vznikl 3. října 1949. Brzy následovala další neblaze proslulá místa: Nikolaj, Plavno. Nejvíce vězňů, 1 638, pobývalo v Jáchymovských dolech v listopadu 1950. K likvidaci táborů přispěla mimo jiné mezinárodní kritika Československa za zákony legalizující nucenou práci. Definitivní legislativní tečku za existencí lágrů udělal v prosinci 1953 zákon číslo 102.

4 minuty
Rozhovor s historikem Liborem Svobodou
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Stát začal vykupovat pozemky pro stavbu D3 ve středních Čechách

Začalo vykupování pozemků pro stavbu dálnice D3 ve středních Čechách. Stát potřebuje získat skoro sedm milionů metrů čtverečních. Někteří soukromí vlastníci je ale prodat nechtějí. Stát je může i vyvlastnit, ale jen až bude mít pravomocné územní rozhodnutí.
před 2 mminutami

Blíží se konec podpory Windows 10. Co to znamená pro uživatele?

Oficiální podpora operačního systému Microsoft Windows 10 skončí 14. října 2025. Systém tak nebude od firmy dostávat aktualizace nebo bezpečnostní záplaty. To může přinést komplikace či bezpečnostní rizika. Web ČT24 přináší odpovědi na základní otázky spojené s koncem podpory Windows 10.
18:28Aktualizovánopřed 44 mminutami

Muže, který v Praze podpálil autobusy, obvinili ze žhářství i v Polsku

Až doživotí hrozí sedmadvacetiletému Kolumbijci, který podle polské kontrarozvědky ABW na pokyn ruské tajné služby podpálil loni v květnu dva polské sklady se stavebninami. Muž, obviněný v Polsku z teroristického činu, si nyní odpykává trest v Česku; v červnu ho pražský soud poslal na osm let do vězení za žhářský útok na pražský dopravní podnik. Mluvčí polského ministerstva vnitra Jacek Dobrzyński zdůraznil, že Kolumbijec stane i před polským soudem, napsal server Wirtualna Polska.
13:10Aktualizovánopřed 50 mminutami

Do sněmovních voleb se dle ČTK přihlásilo 28 uskupení

Do sněmovních voleb se letos podle informací ČTK přihlásilo celkem 28 uskupení, původní informace hovořily o 27 uskupeních. Karlovarský a Ústecký kraj zatím ČT neposkytly potřebné údaje. Uskupení je dle ČTK o šest více než při minulých volbách před čtyřmi lety. Tehdy dodalo kandidátní listiny 22 stran, hnutí nebo jejich koalic. Lhůta pro nominace skončila v úterý v 16 hodin. Volby se uskuteční 3. a 4. října.
12:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hlavní líčení v kauze Dozimetr bude v září. Obvodní soud jej opět posunul

Obvodní soud pro Prahu 9 znovu posunul projednávání rozsáhlého případu korupce při zadávání zakázek pražského dopravního podniku (DPP). Hlavní líčení začne v druhé polovině září. Uvedla to mluvčí soudu Barbora Chlostová. Počátkem července soud předpokládal, že hlavní líčení začne v srpnu. Důvodem dalšího posunutí termínu je, že spisový materiál je nyní na Vrchním soudu v Praze, který musí ještě rozhodnout o stížnosti proti usnesení ohledně podjatosti jednoho z členů odvolacího senátu, vysvětlila mluvčí.
před 6 hhodinami

V bitcoinové kauze začne kontrola státního zastupitelství

Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) provede kontrolu nad výkonem dozoru státního zástupce Vrchního státního zastupitelství v Olomouci (VSZ) poté, co obdrželo podnět od ministryně spravedlnosti Evy Decroix (ODS). Úřad podle ní od vrchního státního zástupce Radima Dragouna nedostává adekvátní odpovědi v takzvané bitcoinové kauze. Dragoun ale výtky ministryně odmítá. VSZ v Olomouci na její žádosti podle něho odpovědělo obratem a v rozsahu odpovídajícímu stadiu trestního řízení.
12:00Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Policie našla ráno na pražském Albertově dvě těla

Na pražském Albertově našla v úterý ráno policie dvě těla. Příčinu a okolnosti úmrtí muže a ženy budou kriminalisté teprve zjišťovat, podle předběžných zjištění ale nebyli zavražděni, řekl mluvčí pražské policie Jan Rybanský.
před 11 hhodinami

Rakousko je připraveno jednat o vstupu do NATO. Občané si ale cení neutrality

Rakouská ministryně zahraničí Beate Meinlová-Reisingerová je připravena jednat o možnosti vstupu své země do NATO, řekla v rozhovoru pro německý list Die Welt. Připustila ale, že v parlamentu ani ve společnosti není pro tento krok většinová podpora. Podle analytičky z Institutu mezinárodních studíí FSV UK Zuzany Lizcové sice není vstup země do NATO aktuálním tématem, v posledních letech se ale vedou debaty, zda by Rakousko nemělo svůj postoj přehodnotit.
před 13 hhodinami
Načítání...