Rozhodující roli při pádu režimu sehrálo Občanské fórum

• Lucie Strašíková

19. 11. 200919. 11. 2009‌‌|Zdroj: ČT24

Václav Havel v listopadu 1989

Zdroj: ČT24

Praha - Občanské fórum (OF) sehrálo rozhodující roli při pádu komunistického režimu a nastartovalo obnovu demokratických poměrů v tehdejším Československu. Vzniklo dva dny poté, co na pražské Národní třídě policie surově zakročila proti studentům, kteří šli z Albertova z pietní vzpomínky na studenta Jana Opletala na Václavské náměstí, kde chtěli protestovat proti tehdejšímu režimu. V reakci na brutální projev tehdejšího režimu se právě 19. listopadu 1989 v hledišti Činoherního klubu v pražské ulici Ve Smečkách sešlo na tři stovky osob z neoficiálních i oficiálních struktur. U příležitosti založení OF odvysílal zpravodajský kanál ČT24 hodinový speciál Dvacet let svobody: Občanské fórum.

K zakladatelům Občanského fóra patřili kromě dramatika Václava Havla katolický kněz Václav Malý, herec Petr Čepek, sociální demokrat Rudolf Battěk, mluvčí Charty 77 Alexandr Vondra, scenárista Jiří Křižan a mnozí další. Pozdější prezident Václav Havel vystoupil v Činoherním klubu překvapivě až jako desátý. Fórum bylo platformou sdružující aktivity, které odmítaly  komunistický režim a usilovaly o obnovu demokracie a právního státu.

„Evidentní  bylo, že se toho musí zúčastnit ti, kdo v minulých letech prokopávali cestu, ať už Charta 77 nebo ty další občanské iniciativy,“ uvedl s odstupem 20 let Vondra. „Koho jsme sehnali během toho víkendu, ten tam prostě přišel. Nebyl čas udělovat mandáty, to byla skutečně jedna velká improvizace.“

3 minuty

Reportáž Petra Viziny

Zdroj: ČT24

Pod střechou OF se sešlo různorodé spektrum osob s odlišnými a často i protichůdnými názory. Na jedné straně například reformní komunisté, po Pražském jaru 1968 odkázaní do role disidentů - například tvůrce první socialistické ústavy a někdejší místopředseda ČNR Zdeněk Jičínský, delegát tzv. vysočanského sjezdu KSČ ekonom Věněk Šilhán, někdejší rozhlasový novinář Jiří Dienstbier či politolog Petr Pithart.

Vedle nich v OF pracovali přesvědčení zastánci pravicového a křesťanského pohledu na svět - zakladatel Liberálně demokratické strany Emanuel Mandler, zakladatel Křesťanskodemokratické strany Václav Benda, filozof a pozdější předseda Občanské demokratické aliance (ODA) Daniel Kroupa či ekonom, zakladatel Občanské demokratické strany a současný prezident Václav Klaus.

V programovém prohlášení v listopadu 1989 OF konstatovalo, že je občanským hnutím - otevřeným společenstvím demokraticky smýšlejících občanů, všech lidí dobré vůle.  

- odstoupení politických představitelů odpovědných za zásah 17. listopadu 1989
- ustavení komise k vyšetření zásahu z Národní třídy
- odstoupení politiků odpovědných za krizi ve společnosti
- propuštění politických vězňů
- zahájení celospolečenského dialogu o budoucnosti země
- vznik politického pluralismu
- uspořádání svobodných voleb

K prvním významným úspěchům OF patřilo jmenování vlády národního porozumění, v níž zasedli i jeho reprezentanti, a zvolení Václava Havla prezidentem republiky v prosinci 1989. Kromě vrcholných výkonných orgánů proniklo OF také do nejvyšších zákonodárných sborů, jeho zástupci byli kooptováni do Federálního shromáždění a České národní rady.

Hlavní síly soustředilo OF na přípravu svobodných voleb. Se ziskem zhruba 51 procent hlasů OF v ČR zvítězilo - členové OF obsadili více než polovinu křesel ve federální i české vládě. Necelý půlrok po volbách se však začalo ukazovat, že Občanské fórum jako otevřené hnutí bez vnitřní disciplíny vyčerpalo svůj potenciál. Volební heslo OF „Strany jsou pro straníky, Občanské fórum je pro všechny“ neodpovídalo každodenní politické praxi.

Rozpad OF - vznik ODS a Občanského hnutí

Nejprve se z OF vydělily již dříve vyhraněné subjekty - ODA. V samotném OF vznikly dva hlavní proudy - konzervativní, představovaný strůjcem ekonomické reformy Václavem Klausem, a středový v čele s Jiřím Dienstbierem. Pravicové křídlo zaznamenalo první úspěch již na podzim 1990, kdy byl Václav Klaus zvolen předsedou Občanského fóra.

Napětí mezi oběma hlavními názorovými proudy vyvrcholilo v únoru 1991. Na mimořádném republikovém sněmu 23.února 1991 byl vyhlášen vznik dvou kolektivních členů OF - Občanské demokratické strany (ODS) Václava Klause a Občanského hnutí (OH) Jiřího Dienstbiera, které se krátce nato ustavily jako samostatné politické subjekty. Tento krok fakticky znamenal zánik OF. Občanské fórum, zastřešené prozatímním koordinačním výborem, dále existovalo ještě více než rok, avšak pouze formálně.

O historii OF se lze už i dočíst

Ústav pro studium totalitních režimů vydal knihu, která podrobně mapuje události kolem vzniku Občanského fóra. Publikace pod názvem „Občanské fórum, den první“ - detailně mapuje události, jež přispěly ke vzniku Občanského fóra. Zachycuje diskusi herců, zpěváků i studentů, jichž v Činoherním klubu v listopadu 1989 debatovalo devadesát pět.