Rozhodující roli při pádu režimu sehrálo Občanské fórum

Praha - Občanské fórum (OF) sehrálo rozhodující roli při pádu komunistického režimu a nastartovalo obnovu demokratických poměrů v tehdejším Československu. Vzniklo dva dny poté, co na pražské Národní třídě policie surově zakročila proti studentům, kteří šli z Albertova z pietní vzpomínky na studenta Jana Opletala na Václavské náměstí, kde chtěli protestovat proti tehdejšímu režimu. V reakci na brutální projev tehdejšího režimu se právě 19. listopadu 1989 v hledišti Činoherního klubu v pražské ulici Ve Smečkách sešlo na tři stovky osob z neoficiálních i oficiálních struktur. U příležitosti založení OF odvysílal zpravodajský kanál ČT24 hodinový speciál Dvacet let svobody: Občanské fórum.

K zakladatelům Občanského fóra patřili kromě dramatika Václava Havla katolický kněz Václav Malý, herec Petr Čepek, sociální demokrat Rudolf Battěk, mluvčí Charty 77 Alexandr Vondra, scenárista Jiří Křižan a mnozí další. Pozdější prezident Václav Havel vystoupil v Činoherním klubu překvapivě až jako desátý. Fórum bylo platformou sdružující aktivity, které odmítaly  komunistický režim a usilovaly o obnovu demokracie a právního státu.

„Evidentní  bylo, že se toho musí zúčastnit ti, kdo v minulých letech prokopávali cestu, ať už Charta 77 nebo ty další občanské iniciativy,“ uvedl s odstupem 20 let Vondra. „Koho jsme sehnali během toho víkendu, ten tam prostě přišel. Nebyl čas udělovat mandáty, to byla skutečně jedna velká improvizace.“

Nahrávám video

Pod střechou OF se sešlo různorodé spektrum osob s odlišnými a často i protichůdnými názory. Na jedné straně například reformní komunisté, po Pražském jaru 1968 odkázaní do role disidentů - například tvůrce první socialistické ústavy a někdejší místopředseda ČNR Zdeněk Jičínský, delegát tzv. vysočanského sjezdu KSČ ekonom Věněk Šilhán, někdejší rozhlasový novinář Jiří Dienstbier či politolog Petr Pithart.

Vedle nich v OF pracovali přesvědčení zastánci pravicového a křesťanského pohledu na svět - zakladatel Liberálně demokratické strany Emanuel Mandler, zakladatel Křesťanskodemokratické strany Václav Benda, filozof a pozdější předseda Občanské demokratické aliance (ODA) Daniel Kroupa či ekonom, zakladatel Občanské demokratické strany a současný prezident Václav Klaus.

V programovém prohlášení v listopadu 1989 OF konstatovalo, že je občanským hnutím - otevřeným společenstvím demokraticky smýšlejících občanů, všech lidí dobré vůle.  

- odstoupení politických představitelů odpovědných za zásah 17. listopadu 1989
- ustavení komise k vyšetření zásahu z Národní třídy
- odstoupení politiků odpovědných za krizi ve společnosti
- propuštění politických vězňů
- zahájení celospolečenského dialogu o budoucnosti země
- vznik politického pluralismu
- uspořádání svobodných voleb

K prvním významným úspěchům OF patřilo jmenování vlády národního porozumění, v níž zasedli i jeho reprezentanti, a zvolení Václava Havla prezidentem republiky v prosinci 1989. Kromě vrcholných výkonných orgánů proniklo OF také do nejvyšších zákonodárných sborů, jeho zástupci byli kooptováni do Federálního shromáždění a České národní rady.

Hlavní síly soustředilo OF na přípravu svobodných voleb. Se ziskem zhruba 51 procent hlasů OF v ČR zvítězilo - členové OF obsadili více než polovinu křesel ve federální i české vládě. Necelý půlrok po volbách se však začalo ukazovat, že Občanské fórum jako otevřené hnutí bez vnitřní disciplíny vyčerpalo svůj potenciál. Volební heslo OF „Strany jsou pro straníky, Občanské fórum je pro všechny“ neodpovídalo každodenní politické praxi.

Rozpad OF - vznik ODS a Občanského hnutí

Nejprve se z OF vydělily již dříve vyhraněné subjekty - ODA. V samotném OF vznikly dva hlavní proudy - konzervativní, představovaný strůjcem ekonomické reformy Václavem Klausem, a středový v čele s Jiřím Dienstbierem. Pravicové křídlo zaznamenalo první úspěch již na podzim 1990, kdy byl Václav Klaus zvolen předsedou Občanského fóra.

Napětí mezi oběma hlavními názorovými proudy vyvrcholilo v únoru 1991. Na mimořádném republikovém sněmu 23.února 1991 byl vyhlášen vznik dvou kolektivních členů OF - Občanské demokratické strany (ODS) Václava Klause a Občanského hnutí (OH) Jiřího Dienstbiera, které se krátce nato ustavily jako samostatné politické subjekty. Tento krok fakticky znamenal zánik OF. Občanské fórum, zastřešené prozatímním koordinačním výborem, dále existovalo ještě více než rok, avšak pouze formálně.

O historii OF se lze už i dočíst

Ústav pro studium totalitních režimů vydal knihu, která podrobně mapuje události kolem vzniku Občanského fóra. Publikace pod názvem „Občanské fórum, den první“ - detailně mapuje události, jež přispěly ke vzniku Občanského fóra. Zachycuje diskusi herců, zpěváků i studentů, jichž v Činoherním klubu v listopadu 1989 debatovalo devadesát pět. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Aktuální návrh rozpočtu EU je podle Babiše pro Česko absolutně nepřijatelný

Aktuální návrh rozpočtu Evropské unie je pro Českou republiku absolutně nepřijatelný, řekl v neděli premiér Andrej Babiš (ANO). Kritizoval snížení peněz pro Česko a výdaje na provoz europarlamentu a dalších evropských struktur a také na Ukrajinu, která se pátým rokem brání ruské vojenské agresi.
10:27Aktualizovánopřed 8 mminutami

O čem plánujeme informovat v neděli 22. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoŽádná zubní pohotovost neposkytuje službu celý den, v ordinační době se navíc liší

Kamenných zubních pohotovostí v Česku funguje 37. Ne všechny pracují současně, pacienti si musejí ordinační dobu vždy ověřit. Žádná přitom neposkytuje službu 24 hodin denně, o svátcích a víkendech musejí mít otevřeno nejméně čtyři hodiny. Některé regiony, jako třeba Plzeňský kraj, pak navíc využívají i takzvaných rotujících služeb zubařů. V Praze nefungují vůbec, naopak třeba Vysočina by bez nich ale neměla stomatologickou pohotovost žádnou. Pacienti však musejí do soukromých ambulancí lékařů.
před 4 hhodinami

Náhrada klecí chovatele slepic stojí víc, s dražšími vejci ale nekonkurují dovozu

Způsob chovu českých slepic se postupně mění. Novým trendem jsou robotické kurníky, díky kterým jsou nosnice denně přímo na pastvě. Zemědělci také dokončují rušení klecí, které od nového roku zakazuje zákon. Zprovozňují prostornější, ale nákladnější voliéry. Podle drůbežářské unie je nyní problém s cenou tuzemských vajec, která je těsně nad náklady a není schopná konkurovat dovozu.
před 5 hhodinami

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 12 hhodinami

VideoS přípravou na přijímací zkoušky žákům pomáhá AI aplikace

Deváťáci se již připravují k přijímacím zkouškám na střední školy. Pomoci jim může i bezplatná aplikace EDU-AI, která učivo vysvětluje s pomocí umělé inteligence. „I když tam je AI asistent, který dokáže zodpovědět jakoukoliv otázku, nikdy neposkytne přímé řešení. Spíš se žáka zeptá: Kde jsi se zasekl? Rozumíš tomuhle kroku?“ vysvětluje iniciátor projektu Marek Dědič. Aplikace tak dokáže pomoci například se zlomky. Přípravu zdarma nicméně nabízí také organizace Cermat.
před 14 hhodinami

Vláda přichází s novým programem na podporu bydlení, starý zastavila

Dostupnost bydlení v Česku je nejhorší v EU. Vláda slibuje dát víc peněz na stavby domů s byty, ve kterých by lidé platili únosné nájmy, čemuž má pomoct nový program. S Evropskou komisí už kabinet vyjednal téměř šest miliard korun na dotace a zvýhodněné úvěry. Ministerstvo počítá se spuštěním příjmu žádostí na začátku příštího roku. Výsledkem by mělo být zhruba 2900 bytů s dostupnými činžemi. Opozice kritizuje prodlevy způsobené tím, že vláda nepokračovala v podpoře zavedené předchozím kabinetem, o kterou byl ze strany obcí zájem.
před 14 hhodinami

Vapuje už každé desáté dítě. Roste i obliba energetických nápojů

Elektronické cigarety pravidelně užívá přibližně každý desátý školák ve věku mezi jedenácti a patnácti lety. Oproti roku 2022 téměř dvojnásobně vzrostl i počet mladých, který každodenně konzumuje energetické nápoje. Některé školy tak tyto drinky s vysokým obsahem kofeinu a cukru zakazují ve školním řádu. Na trend ukázala rozsáhlá studie životního stylu, na níž spolupracovali vědci z Univerzity Palackého v Olomouci.
před 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.