Reportéři ČT: Kauza s uhlobarony pokračuje - černá jak uhlí

Praha - Případ uhlobaronů Viktora Koláčka, Jana Przybyly a Petra Otavy je znovu u soudu, který má potvrdit či vyvrátit podezření, že se tato trojice dopustila zneužívání informací v obchodním styku, respektive tunelování, a získala pro sebe více než dvě miliardy korun. Celá kauza začala na konci 90. let a dnešní Reportéři ČT ukazují, že ji provázejí podezřelé finanční machinace a nestandardní politické a justiční zásahy. Konečný verdikt by mohl padnout v polovině letošního roku.

Už to vypadalo, že se nad kauzou uhlobaronů zavře voda. Krajský soud v Ostravě už měl na stole obžalobu kvůli tunelování, jenže zasáhla vyšší moc: Nejvyšší soud případ Ostravě odebral a přesunul do Hradce Králové, kde ho vzápětí a v tichosti zastavili. Podobnost s kauzou Čunek není náhodná, opět byl u toho místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera. Tentokrát to však tímhle neskončilo.

Žalobce viní trojlístek podnikatelů, jejichž jmění se v případě Otavy a Koláčka odhaduje na miliardy korun, ze zneužívání informací v obchodním styku. Podle obžaloby v době, kdy vládli polostátním Ostravsko-karvinským a Českomoravským dolům, odčerpávali z těžařských gigantů peníze, aby tak neoprávněně obohatili svou firmu Karbon Invest o více než dvě miliardy korun.

Reportéři ČT (zdroj: ČT24)

Tajné smlouvy odčerpávaly z dolů ročně půl miliardy

Prvotní vyšetřování zahájila reportáž České televize na jaře 2003, kdy na podezřelé transakce uvnitř černouhelného gigantu vůbec poprvé upozornil pořad Klekánice. Krátce poté, co Koláček s Otavou získali vládu nad OKD, v lednu 1999 prosadili, aby Ostravsko-karvinské i Českomoravské doly podepsaly s jejich soukromou firmou Karbon Invest řadu dodnes utajovaných mandátních smluv.

Zaměstnanci byli zavázáni k mlčenlivosti, obsah smluv neznají ani úředníci ministerstva průmyslu ani vedoucí odborů. Není divu - díky smlouvám Karbon Invest každoročně odčerpává z dolů zhruba půl miliardy korun. Stát v OKD vlastní menšinový podíl, a nemůže tak řízení firmy ani nevýhodné transakce přímo ovlivnit. Že je situace nevýhodná, potvrdil i bývalý předseda výkonného výboru Fondu národního majetku Jan Juchelka.

Celá situace připomíná bludný kruh: Koláček s Otavou ovládají Karbon Invest, Karbon ovládá OKD i ČMD, oba uhlobaroni tedy mají automaticky moc i nad doly. Je pro ně proto snadné nastavit smlouvy tak, aby vyhovovaly především jejich soukromé firmě. Ačkoli je Karbon Invest spolumajitelem jmenovaných firem, musí mu tak OKD i ČMD za tuto činnost ročně odvádět stamiliony korun.

Pomohli Gross i justice

Stanislav Gross

V listopadu 2003 došlo ke zvratu a na základě vyšetřování detektivové protikorupčního útvaru uhelné magnáty zatkli - smlouvy byly podle nich nezákonné. Zatímco ale pro policii byli podnikatelé podezřelými muži, kteří se měli systematicky obohacovat na úkor státu, pro kabinet premiéra Grosse to byli běžní obchodní partneři. „Těžko můžete o někom, kdo zatím nebyl pravomocně odsouzený, říci, že je to člověk, se kterým stát nemůže obchodovat,“ uvedl tehdy premiér Stanislav Gross (ČSSD).

Na podzim 2004, v době, kdy soud kvůli vyšetřování obstavil Koláčkovi s Otavou osobní majetky, prodala vláda jejich firmě Karbon Invest státní podíl v OKD. Bez výběrového řízení a za podhodnocené 4 miliardy korun. Díky obchodu s vládou se Koláček s Otavou stali neomezenými vládci nad černým uhlím v zemi. Bez ohledu na to však vyšetřování jejich případu spělo ke konci.

Přesun případu do jiného kraje - zřejmě hra na jistotu

Pavel Kučera

V červnu 2006 státní zástupce poslal trojlístek podnikatelů před soud. Tehdy však přišla další zvláštnost - do případu zasáhl místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera a přeložil případ do Hradce Králové. Kvůli svému podezřelému angažmá v kauze vicepremiéra Čunka je dnes označovaný mimo jiné za člena takzvané justiční mafie. „Celá ta kauza, bez ohledu na osoby obviněných, je s tím regionem tak úzce a niterně spjata, že to asi není vhodné a nevypadalo by to věrohodně, kdyby se to řešilo v tom kraji, a dali jsme to do kraje jiného,“ uvedl tehdy Kučera a vyjádřil spokojenost nad průběhem vyšetřování.

V dubnu 2007 pak nastal v kauze zvrat. Po více než dvou letech vyšetřování, během něhož byly vyslechnuty desítky svědků, hradecký soud miliardovou kauzu zastavil. Aniž by nařídil veřejné přelíčení, bez dalšího dokazování za zavřenými dveřmi rozhodl, že se uhlobaroni trestného činu nedopustili. To už Kučera reagoval na přímý dotaz překvapeně: „Jestli bych něco, jako v nejrůžovějším snu, jako očekával, tak jako pořád jenom v nejrůžovějším snu, protože aby se to zastavilo jako před nařízením hlavního líčení, to je takový propadák, jako pro tu obžalobu.“

Stížnost proti zastavení případu, podanou ostravským státním zástupcem Karlem Kaldou, soud odmítl projednat. Ačkoliv až do této chvíle s Kaldou komunikoval jako s partnerem, nyní jej označil za místně nepříslušného. Naopak doporučil, aby námitku podalo hradecké státní zastupitelství. Avšak když se tak stalo, soud ignoroval i toto podání. Nakonec uvedl, že jediné kompetentní ke stížnosti je Vrchní státní zastupitelství v Praze. Kvůli zmatečnosti situace pražské vrchní státní zastupitelství už stížnost nepodalo a zastavení případu stíhaných uhlobaronů se tak alespoň na čas stalo pravomocné. Tehdy to vypadalo, že se Koláček, Otava a Przybyla definitivně vyhnuli hrozbě soudního projednávání podezřelých smluv.

Stejný soudce, stejný verdikt?

Vloni na jaře přeci jen došlo ke zvratu. Případ obviněných uhlobaronů vrátil do hry Nejvyšší soud. Senát pod vedením soudce Pavla Šámala totiž na základě dovolání nejvyšší státní zástupkyně zjistil, že zastavením byl porušen zákon a nařídil veřejné projednání kauzy. Jednání, které právě začalo, bude však rozhodovat stejný soudce, který případ před časem zastavil. Zda znovu rozhodne o nevině obžalovaných, nebo pošle trojici podnikatelů do vězení, bude zřejmé pravděpodobně už letos na jaře.