Praha - Ministr kultury Václav Jehlička (KDU-ČSL) chce změny ve vedení státních kulturních organizacích. Podle nového systému by měli být všichni ředitelé, kteří jsou ve funkci déle než šest let, odvoláni. Týká se to například ředitele Národní galerie Milana Knížáka. Jehlička vypíše ještě v tomto roce konkurzy na nové ředitele příspěvkových organizací. Ministr již dříve řekl, že připravuje nový systém hodnocení práce ředitelů těchto institucí, s čímž souvisí i jeho snaha zrušit jejich časově neomezené mandáty.
Knížák skončí, Jehlička vymění „přesluhující“ ředitele
Některé konkurzy ministr vypsal už v minulém roce, několik z nich již skončilo a další ještě trvají, připomněl mluvčí ministerstva Jan Cieslar. Nové ředitele mají či dostanou Slezské muzeum v Opavě, Moravské zemské muzeum, Národní památkový ústav a Česká filharmonie, do druhého kola směřuje konkurz na ředitele Státní opery Praha.
Šestileté panování kulturním stánkům jako budoucí norma
Ministerstvo chce kulturní posty obměňovat postupně. „Nebude se tak dít naráz. Vše se musí připravit, aby výběrová řízení byla kvalitní a reálná. Představa pana mistra je, aby se vše stihlo do konce mandátu této vlády,“ informoval v Událostech v kultuře tiskový mluvčí Cieslar.
Součástí nové koncepce je také podmínka, že adepti na post ředitele příspěvkových organizací musejí při konkurzu předložit vizi, jakou cestou se za jejich ředitelství ta či ona instituce vydá. „Vždy po třech letech budou muset ředitelé svou šestiletou koncepci obhájit,“ dodal Cieslar.
Rozhodnutí ministra respektuji, uvedl Knížák
Ředitelé tří desítek příspěvkových organizací byli dříve voleni většinou na dobu neurčitou, ale třeba ředitelé Národního divadla byli opakovaně voleni na šest let. Časově neomezený mandát má například ředitel NG Milan Knížák, který letos stojí v jejím čele již desátý rok. „Jsem o celé záležitosti informován. Je to rozhodnutí pana ministra, které plně respektuji,“ uvedl k tomu Knížák. Cílem ministerstva kultury je tento systém zpřehlednit.
Podle této myšlenky „přesluhuje“ také třeba ředitel Národního muzea Michal Lukeš, který se funkce ujal 1. ledna 2002 ve svých 26 letech. Muzeum již několik let plánuje náročnou rekonstrukci své hlavní budovy v Praze a není zřejmé, zda je vhodné v této době měnit jejího ředitele.
Plán ministra kultury je podle Cieslara inspirován zahraničními modely a měl by být předstupněm pro proměnu zmiňovaných institucí ze státních na veřejnoprávní. Nová česká kocepce vzbudila zájem i na Slovensku, tamní ministr kultury Marek Maďarič zažádal svůj český protějšek o zaslání podkladů a podrobnějších informací.
Milan Knížák
Proti Knížákovi v čele jedné z největších státních sbírkových institucí opakovaně vystoupili někteří odborníci i umělci. Naposledy před rokem iniciovali petici Čas na změnu, ve které požadovali právě vypsání konkurzu na místo ředitele NG.
Knížáka do čela NG jmenoval v roce 1999 tehdejší ministr kultury Pavel Dostál. Podle signatářů zmíněné petice sice ministerstvo již na konci 90. let deklarovalo, že funkční období ředitele NG má být čtyřleté, přesto Knížák zůstává ve funkci. Podle kritiků této skutečnosti prestiž galerie pod vedením Knížáka stále klesá.
Instituce podle nich vykazuje „trend k izolaci, sebestřednosti a nedostatečné výkonnosti vůči evropskému vývoji v oboru“. Knížák se této kritice vždy bránil a říkal, že je vedena osobními averzemi kritiků vůči jeho osobě.
Veletržní palác dnes
