Praha - Ministr pro lidská práva a národnostní menšiny v demisi Michael Kocáb (za SZ) chce ještě před svým odchodem zřídit stálou odbornou konferenci, která by se věnovala rostoucímu extremismu v Česku. Podle Kocába by se rada měla skládat především z odborníků v sociálních vědách a veřejných osobností, jejichž usnesení by pak měla sloužit na jedné straně jako východiska pro rozhodování vlády i politiků, na straně druhé jako impuls pro veřejnou diskusi. Kocáb to řekl dnes v pořadu ČT Otázky Václava Moravce.
„Je potřeba, aby zde byla veřejná platforma, která bude požívat určité vážnosti ve společnosti. Protože takhle někdo něco vystřelí, někdo jiný to zpochybní, musíme mít něco zastřešujícícho,“ uvedl Kocáb s tím, že posledních 14 dnů v ministerské funkci chce věnovat zpracování finálního návrhu, aby jej mohl případně využít jeho rezortní nástupce.
Ministerstvo vnitra konstatuje nárůst a profesionalizaci neonacismu v ČR
Ministerstvo vnitra (MV) ve své Strategii boje proti extremismu konstatovalo, že rok 2008 znamenal zlomový rok v kvalitativní přeměně neonacistického spektra extrémistů v ČR. Lze podle MV očekávat, že neonacističtí extrémisté budou usilovat o místo na oficiální politické scéně. Svou radikalizací, antisystémovou profilací a pouličními aktivitami si hodlají získat podporu cílové části veřejnosti.
Klára Kalibová:
„Tady neexistuje odolná občanská společnost, jako je tomu například v Německu, kde ta zodpovědnost za veřejný prostor je brána velmi vážně.“
Podle právničky organizace Tolerance a občanská společnost Kláry Kalibové přejali čeští neonacisté strategii od německých kolegů. V Německu se však podle Kalibové narozdíl od Česka nepřidávají k extrémistům řadoví občané z problematických lokalit. Problémem Česka pak také je existence neonacistů ve státních orgánech. Kalibová má informaci asi o 15 neonacistech v armádě, ministr Kocáb mluví o armádě i policii. „Mé informace jsou v případě armády až 90 lidí,“ řekl Kocáb v OVM.
Ze statistik MV rovněž vyplývá, že za posledních 10 let byl nejvyšší počet zjištěných trestných činů s extrémistickýcm podtextem nejvyšší v letech 2001, 2002 a od té doby klesl zhruba na polovinu. Náměstek policejního prezidenta Jiří Houba ale varuje před mylným dojmem poklesu extremismu a upozorňuje na profesionalizaci těchto skupin: „Oni se skutečně intenzivně učí…, na své akce si berou právníky, s kterými konzultují svá vystoupení, aby se nedostali za hranu zákona, ale jdou až na tu samou hranici.“ Podle Houby tedy klesá počet trestných činů i přesto, že výrazně roste počet akcí.
Policie má dostatek informací k úspěšnému vyřešení vítkovského žhářství
Policejní náměstek Jiří Houba uvedl v pořadu ČT Otázky Václava Moravce, že kriminalisté nasbírali dostatek informací a materiálu k úspěšnému objasnění žhářského útoku ve Vítkově: „Mohu potvrdit, že intenzivní prací kriminalistů byl zjištěn dostatek informací, se kterými mohou pracovat…, takže je tady vysoká pravděpodobnost, že případ bude objasněn.“
Jiří Houba:
„Útoků rasově motivovaných skutečně, když srovnáme rok 2007 a 2008, přibylo 21 na celkových 217 v roce 2008 a v letošním roce jich máme evidováno již 30. Objasněnost těchto případů se pohybuje okolo 60 procent.“
Jiří Houba rovněž potvrdil, že zápalnou látkou v lahvích, které použili žháři při útoku ve Vítkově, byl benzin Natural 95.
