Praha - Premiér Jan Fischer na odpoledním jednání znovu ujistil předsedu Evropského parlamentu Jerzyho Buzka, že česká vláda udělá vše proto, aby byl ratifikační proces Lisabonské smlouvy v Česku ukončen do konce roku. Vláda prý podrobně zkoumala veškerá rizika, která by mohlo zavedení Lisabonu přinést, včetně prolomení Benešových dekretů, a žádná taková rizika neshledala. Neuváděly je ani expertní analýzy, které měla vláda k dispozici. Prezident Klaus přitom za svůj podpis pod smlouvu žádá trvalou výjimku z listiny základních svobod v Lisabonské smlouvě. Obává se totiž, že by listina mohla prolomit mimo jiné i Benešovy dekrety.
Fischer stále doufá, že na konci roku bude ratifikace Lisabonu ukončena
Fischer se prý o Klausově požadavku dozvěděl krátce před včerejším telefonátem prezidenta se švédským premiérem Fredrikem Reinfeldtem, a to bez dalších podrobností. O Klausově dodatku bude také hned na pondělním zasedání jednat vláda. Fischer zdůraznil, že lze obě překážky ratifikace - dodatek k listině základních práv a stížnost u Ústavního soudu - řešit paralelně, a proto stále doufá, že bude Lisabon na konci roku ratifikovaný.
Buzek se sešel i předsedou Senátu a Sněmovny
GALERIE
videogallery_90439
Případné dodatečné požadavky českého prezidenta Václava Klause k Lisabonské smlouvě si musí Česká republika vyřešit nejdřív sama. Tak reagoval předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek po setkání s předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou na Klausovy poznámky k Lisabonu. O případné podpoře ostatních členů EU by se podle Buzka mohlo jednat teprve po vyjasnění takových požadavků na národní úrovni. Navíc prezident pravděpodobně své požadavky s českou diplomacií nekonzultoval, neboť ministr zahraničí Jan Kohout neví nic o poznámce, kterou chce Klaus připojit k Lisabonu. Podle švédského premiéra a předsedy Evropské rady Fredrika Reinfeldta Klaus požaduje, aby v Lisabonské smlouvě byla poznámka týkající se listiny základních práv. Polská média navíc spekulují, že Klaus tím chce zabránit případným majetkovým nárokům poválečných vysídlenců z někdejšího Československa.
„Dodatečné požadavky nebo poznámky, které prezident Klaus má, to je něco, co si musí Česká republika vyřešit interně, my do toho samozřejmě nechceme zasahovat. Teprve potom, jakmile se ty požadavky vyjasní na úrovni národní, je nutné jednat o jejich případné podpoře na úrovni všech 26 zbývajících členských států,“ uvedl Buzek. Předseda Senátu uvedl, že Klausův požadavek byl pro všechny překvapením. „Neznáme podrobnosti a samozřejmě na všech úrovních povedeme diskusi s panem prezidentem,“ uvedl Sobotka.
Podobně se Buzek vyjádřil i po jednání se šéfem dolní komory parlamentu Miloslavem Vlčkem. Oba se prý budou navzájem informovat o jakýchkoli pokrocích v procesu ratifikace Lisabonu.
Švédský premiér ve čtvrtek uvedl, že mu Klaus svoje nové stanovisko sdělil během telefonického rozhovoru. S prezidentem se chtěla osobně týž den setkat i švédská ministryně pro EU Cecilia Malmströmová, prý kvůli pracovním povinnostem se však setkání neuskutečnilo. Bez Klausova podpisu nebude v Česku ratifikační proces završen. Prezident nyní čeká na vyjádření Ústavního soudu, který dokument posuzuje.
Jerzy Buzek