Praha - V pražském kostele sv. Haštala začal archeologický průzkum, který by mohl odpovědět na otázku, zda se v něm skrývají ztracené ostatky Anežky České. Kameníci dnes odkryli dvě označené desky u hlavního oltáře. Přímo před oltářem zatím výzkum neprobíhá, na jeho levé straně ale archeologové objevili dvě klenby, pod kterými by mohly být hrobky zřejmě z období baroka. Co se pod vrstvou kamenů skutečně nachází, budou vědět nejdříve zítra, kdy do hrobek zavedou sondu s kamerou. Pokud ale nic neobjeví, průzkum ukončí. Většina z odborníků už ale předem vyjádřila skepsi k výsledku, k Haštalu podle nich nevedly zatím žádné historicky ověřitelné materiály.
Průzkum v Haštalu odhalil dvě hrobky, zda ukrývají ostatky sv. Anežky, se neví
„Hrobka je na první pohled nedotčená. Uložení jakýchkoliv kosterních ostatků se nabízí, ale v této situaci nedokážeme zatím říci, o jaké se jedná. Není zde jakákoliv náhrobní deska, která by avizovala o obsahu hrobky,“ řekl ČT po odkrytí kostelní dlažby vedoucí archeologického průzkumu Jaroslav Podliska. Archeologové podle něj preferují šetrný způsob průzkumu, ve středu proto navrtají do klenby otvory a dovnitř se podívají pomocí kamery. Pod dlažbou přímo před oltářem se nachází základové zdivo, k čemu patří, se zatím neví.
Celé akci předcházely radarové průzkumy, které odhalily na dvou místech u oltáře dutiny, kam by se mohla vejít například schránka s relikviemi. „Výsledky, které jsem měl, jsem konzultoval s nejrenomovanějšími vědci a ti dali velkou naději, že naše hledané místo by stálo za to otevřít,“ vysvětlil hledač hrobu a geofyzik Leo Vrzal. Fakt, že se ostatky Anežky České doposud nenašly, dlouhou dobu bránil i její kanonizaci, o kterou začala usilovat už její praneteř Eliška v roce 1328. Až do dvacátého století bez ostatků církev nemohla nikoho prohlásit za svatého. Anežka se svatořečení dočkala jen díky údajné části její čelisti přechovávané ve španělském klášteře v Escorialu. Relikvii sem odvezla císařovna Marie roku 1576, její pravost ale není dosud potvrzena.
GALERIE
videogallery_73735
Příslušnost k Přemyslovcům by zase mohla potvrdit shoda s genetickým materiálem blízkého příbuzného. Zkoumat příslušníky přemyslovského rodu z genetického hlediska odborníci plánují bez ohledu na případný nález Anežčiných ostatků.
Ostatky Anežky mají podle pověsti přinést blahobyt a pokoj
K průzkumu svolil i bývalý kardinál Miloslav Vlk, který doufá, že celá akce bude úspěšná: „Byla by to krásná událost. Ostatky by se vystavily a užívaly by se například při svátku svaté Anežky nebo k podobným událostem.“ V kostele sv. Haštala pracují skupiny odborníků. Podle Podlisky je zde technická část zastoupená týmem archeologa a pak je zde také vlastní technický štáb, kam patří skupina dokumentátorů, na to navazuje fotograf, geodet a další specializace. Je zde ještě odborná komise, která je složená z významných badatelů.
Anežka Přemyslovna se narodila roku 1211 jako dcera krále Přemysla Otakara I. Jako většina královských dcer měla dvoru sňatkem zajistit politické spojenectví. Papež Řehoř IX. ale na její žádost sňatku zabránil a později jí umožnil stát se řeholnicí. Král Václav I. Anežce věnoval pozemky u Vltavy, kde ze svého věna začala s výstavbou kláštera Na Františku. Roku 1234 vstoupila jako první dcera z královské rodiny do kláštera chudého řádu sv. Kláry a založila i rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou. Anežce bylo příkladem učení sv. Františka z Assisi. Soustřeďovala se proto na zásady žít v naprosté chudobě. Zemřela 2. března 1282 a byla pohřbena v klášteře do hrobky Přemyslovců v kapli Panny Marie. Ostatky byly ale zřejmě z obav před záplavami roku 1322 z kaple vyzvednuty a přeneseny pod hlavní oltář klášterního kostela. Traduje se také, že řádové sestry prchající před husity ostatky odnesly a uložily na dodnes neznámé místo. 12. listopadu 1989 ji Jan Pavel II. svatořečil.
GALERIE
Svatá Anežka Česká