Praha - Ekologická organizace Arnika odstartovala kampaň, která má upozornit na potřebu globální úmluvy o omezování rtuti. Akce se účastní nevládní organizace i v dalších zemích a vyvrcholí v červnu, kdy se ve Stockholmu sejdou zástupci vlád na prvním jednání o mezinárodní úmluvě o této toxické látce. Jen znečištění z měřicích zařízení dosahují podle odhadů v Evropské unii tři až šest tun ročně, celosvětově pak 11 až 20 tun. Rtuť přitom ohrožuje zdraví lidí i životní prostředí.
V Česku je rtuť stále oblíbená, kampaň to má změnit
I když existují teploměry a tlakoměry bez rtuti, rtuťové tlakoměry v českém zdravotnictví podle průzkumu Arniky stále převažují. Ještě větší znečištění rtutí představují chemické výroby a energetika. Výzkum v nemocnicích provedla Arnika jako součást studie vypracované pro Evropský úřad pro životní prostředí v rámci kampaně Zero Mercury (Nula rtuti). Z dotazníkového šetření, které se uskutečnilo ve čtyřech českých nemocnicích, vyplynulo, že 20 až 36 procent používaných tlakoměrů patří mezi bezrtuťové. Obdobné průzkumy v Německu, Španělsku a Francii ukázaly, že se tam používají prakticky pouze bezrtuťové tlakoměry, tvrdí Arnika.
Rtutí jsou kontaminované i české řeky
V Česku je rtuť problémem také kvůli jejímu používání při výrobě chloru v podnicích Spolana a Spolchemie. Velkým zdrojem úniků rtuti jsou uhelné elektrárny, rtuť se také objevuje ve velkých objemech ve složkách vznikajících spalováním odpadů. „Opakovaně se setkáváme s vysokými koncentracemi rtuti v rybách z českých řek, a proto i Arnika opakovaně zadala několik analýz zaměřených na kontaminaci ryb rtutí,“ uvedl Petrlík v tiskové zprávě.
Omezovat používání rtuti je podle nevládních organizací nezbytné, protože se díky svým vlastnostem přenáší na velké vzdálenosti a zároveň je předmětem celosvětového obchodu. To vyúsťuje v současnou situaci, kdy žádná země ani jednotlivý světový region nejsou schopné samy ochránit své obyvatele a své životní prostředí před negativními důsledky kontaminace rtutí, uvádí Arnika.