Praha - Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) dočasně zprostil výkonu funkce soudce místopředsedu Nejvyššího soudu (NS) Pavla Kučeru. Udělal to kvůli kárnému řízení, ve kterém šéfka NS Iva Brožová žaluje Kučeru z ovlivňování vyšetřování údajné korupční kauzy bývalého vicepremiéra a někdejšího šéfa KDU-ČSL Jiřího Čunka. V září ho proto pražský Vrchní soud uznal vinným a rovněž ho zbavil funkce. Kučera ale trvá na své nevinně a proti verdiktu se odvolal. Na konci roku stejně ve funkci místopředsedy Nejvyššího soudu končí. Je mu sedmdesát let a odchází do penze. Zproštění výkonu funkce potrvá do pravomocného skončení kárného řízení. Pokud se rozsudek nestihne do jeho odchodu, řízení bude zastaveno.
Pospíšil dočasně zbavil Kučeru funkce soudce
Kučeru rozhodnutí překvapilo, označil jej za nečekané a nepříjemné. Nejvíce ho podle jeho slov zaskočilo, že na něj podala žalobu předsedkyně soudu Brožová, s níž se stýká téměř denně, aniž mu o tom cokoli řekla: „Chodila kolem mě, jako by se nic nestalo. To se mezi kolegy nedělá. Kdyby mi o kárné žalobě řekla, považoval bych to za férové.“ Brožová prostřednictvím mluvčího Nejvyššího soudu Petra Knötiga k věci bez dalších podrobností uvedla, že u Kučery byly splněny zákonné podmínky pro podání kárné žaloby, proto ji podala.
Kučerovi je kladeno za vinu, že porušil povinnosti soudce, protože se nezdržel všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů. Tímto jednáním měl porušit zákon o soudech a soudcích a naplnit znaky kárného provinění. Proti rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce lze podat do pěti pracovních dnů od jeho doručení námitky k soudu příslušnému ke kárnému řízení. Nemají ale rozkladný účinek.
Důvodem kárné žaloby Brožové byly tři Kučerovy schůzky s ostravskou krajskou státní zástupkyní Zlatuší Andělovou v únoru a květnu 2007, kterých se účastnil také exministr spravedlnosti Pavel Němec a ve dvou případech nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Na setkáních se Kučera podle Brožové údajně ptal na informace o policejním vyšetřování Čunka a požadoval po Andělové, aby protáhla přípravné řízení. Na třetí schůzce prý uvedl, že kvůli hrozbě pádu vlády „nezávislost rozhodování musí jít stranou politickým zájmům“.
Jak šel čas s Pavlem Kučerou:
Narodil se v roce 1940 v Kladně. Po maturitě studoval tři semestry na VŠE v Praze a poté práva na Univerzitě Karlově v Praze, kde v roce 1980 získal titul JUDr. Po praxi v advokátní poradně nastoupil v roce 1972 jako soudce Okresního soudu v Kladně, kde působil do roku 1977. Do ledna 1990 byl soudcem Krajského soudu v Praze, specializoval se na trestní kauzy. Od února 1990 do dubna 1991 pracoval jako zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky. V květnu 1991 byl zvolen soudcem Nejvyššího soudu ČSFR, kde zastával funkci předsedy trestního kolegia, a po vzniku samostatné republiky přešel do funkce místopředsedy Nejvyššího soudu ČR.
Kučera nikdy nebyl členem politické strany. Podílel se na vzniku nového trestního zákona a trestního řádu, pravidelně publikuje v odborném časopise Trestní právo. Od roku 2004 je místopředsedou Rady Justiční akademie. Do všeobecného povědomí se dostal hlavně v souvislosti s trestní kauzou bývalého místopředsedy vlády a expředsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka. Patřil mezi lidi, kteří po bývalé nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešové považovali omluvu za to, že je v souvislosti s vyšetřováním Čunkovy kauzy označila za justiční mafii.
GALERIE
Iva Brožová
