Kučeru rozhodnutí překvapilo, označil jej za nečekané a nepříjemné. Nejvíce ho podle jeho slov zaskočilo, že na něj podala žalobu předsedkyně soudu Brožová, s níž se stýká téměř denně, aniž mu o tom cokoli řekla: „Chodila kolem mě, jako by se nic nestalo. To se mezi kolegy nedělá. Kdyby mi o kárné žalobě řekla, považoval bych to za férové.“ Brožová prostřednictvím mluvčího Nejvyššího soudu Petra Knötiga k věci bez dalších podrobností uvedla, že u Kučery byly splněny zákonné podmínky pro podání kárné žaloby, proto ji podala.
Kučerovi je kladeno za vinu, že porušil povinnosti soudce, protože se nezdržel všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů. Tímto jednáním měl porušit zákon o soudech a soudcích a naplnit znaky kárného provinění. Proti rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce lze podat do pěti pracovních dnů od jeho doručení námitky k soudu příslušnému ke kárnému řízení. Nemají ale rozkladný účinek.
Důvodem kárné žaloby Brožové byly tři Kučerovy schůzky s ostravskou krajskou státní zástupkyní Zlatuší Andělovou v únoru a květnu 2007, kterých se účastnil také exministr spravedlnosti Pavel Němec a ve dvou případech nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Na setkáních se Kučera podle Brožové údajně ptal na informace o policejním vyšetřování Čunka a požadoval po Andělové, aby protáhla přípravné řízení. Na třetí schůzce prý uvedl, že kvůli hrozbě pádu vlády „nezávislost rozhodování musí jít stranou politickým zájmům“.
Jak šel čas s Pavlem Kučerou:
Narodil se v roce 1940 v Kladně. Po maturitě studoval tři semestry na VŠE v Praze a poté práva na Univerzitě Karlově v Praze, kde v roce 1980 získal titul JUDr. Po praxi v advokátní poradně nastoupil v roce 1972 jako soudce Okresního soudu v Kladně, kde působil do roku 1977. Do ledna 1990 byl soudcem Krajského soudu v Praze, specializoval se na trestní kauzy. Od února 1990 do dubna 1991 pracoval jako zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky. V květnu 1991 byl zvolen soudcem Nejvyššího soudu ČSFR, kde zastával funkci předsedy trestního kolegia, a po vzniku samostatné republiky přešel do funkce místopředsedy Nejvyššího soudu ČR.
Kučera nikdy nebyl členem politické strany. Podílel se na vzniku nového trestního zákona a trestního řádu, pravidelně publikuje v odborném časopise Trestní právo. Od roku 2004 je místopředsedou Rady Justiční akademie. Do všeobecného povědomí se dostal hlavně v souvislosti s trestní kauzou bývalého místopředsedy vlády a expředsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka. Patřil mezi lidi, kteří po bývalé nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešové považovali omluvu za to, že je v souvislosti s vyšetřováním Čunkovy kauzy označila za justiční mafii.
