Praha - Do Prahy dnes přiletěl hrdina Nicholas Winton. Ve čtvrtek bude mít za jeho účasti světovou premiéru už třetí dokument o jeho činu Nickyho rodina z dílny slovenského režiséra Mateje Mináče. Winton před druhou světovou válkou zachránil několik stovek dětí před jistou smrtí v nacistických táborech smrti, po válce zakládal domovy důchodců nebo pomáhal ústavům pro mentálně postižené. Při čtení o neobyčejných skutcích bývalého britského makléře se dodnes tají dech, on sám ale vše bere s nadhledem. O záchraně 669 českých dětí převážně židovského původu se svět dozvěděl jen náhodou a označení hrdina či světec Winton odbývá sarkasticky s tím, že přece nic neriskoval. V Česku už byl několikrát, v září 2009 byl také z Prahy do Londýna vypraven zvláštní vlak, který Wintonův čin opět připomněl světu.
Hrdina Winton přijel na premiéru Nickyho rodiny
Uvedením Nickyho rodiny Matej Mináč definitivně uzavře cyklus wintonovských filmů: Všichni moji blízcí (1999), Nicholas Winton - Síla lidskosti (2002, držitel prestižní ceny Emmy) a Nickyho rodina (2011).
V květnu 2010 oslavil 101. narozeniny. Teď britský gentleman s šedivými vlasy, před 70 lety mladý makléř se zlatým srdcem. Než se Evropa ocitla ve válce, poslal do bezpečí na Západ, mimo dosah nacistů, na sedm stovek převážně židovských dětí. „Dokážete všechno, když chcete. Lidi, kteří tenkrát chtěli odvézt děti, řekli, že je to nemožné,“ říká.
Sobotka znovu navrhne Wintona na Nobelovu cenu
Místopředseda Senátu Přemysl Sobotka letos znovu navrhne, aby Nobelovu cenu za mír získal právě Nicholas Winton. Nominační dopis Sobotka předá ve čtvrtek při příležitosti premiéry filmu Nickyho rodina, kterého se Winton zúčastní.
Všechno přitom začalo v podstatě náhodou. Přes kamaráda se dostal k Britskému výboru pro uprchlíky z Československa. Ten pomáhal starým lidem, ne ale dětem, a Nicholas Winton se to rozhodl změnit. Během předválečného roku vypravil z Československa osm vlaků s dětmi.
Příběh zachráněných dětí se dostal na veřejnost až v 80. letech, nevěděla o něm ani Wintonova manželka. Za své činy byl potom povýšen do rytířského stavu, v roce 1998 mu prezident Václav Havel udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka, čeští studenti ho pak navrhli na Nobelovu cenu míru. Winton sám ale své činy tak nevnímá. „Vůbec nic jsem neriskoval. Navíc, jak jsme se poučili? Vůbec nijak,“ lituje.
Winton své činy zlehčuje
Svérázný zachránce ale „humbuk“ kolem své osoby zlehčuje s tím, že „vůbec nic neriskoval“. Němci se prý do určité doby rádi židovských dětí zbavovali a největší problém mu prý dělalo shánění náhradních rodin. „Všichni bojujeme proti zlu, které je někde v nás. A musíme se postupně naučit, jak být dobrým, což mě rodiče učili,“ vysvětlil pohnutky svého jednání.