„Zpracováváme různé varianty ochrany vzdušného prostoru po roce 2015, jedna z nich vůbec nepočítá s nadzvukovým letectvem,“ řekl pro ČT první náměstek ministra obrany Jiří Šedivý. V takovém případě by český vzdušný prostor zřejmě hlídaly letouny spojeneckých zemí Severoatlantické aliance, z vyjádření Jiřího Šedivého vyplývá, že dohoda o „air policing“ by směřovala zřejmě k některé ze sousedních členských zemí.
Premiér Petr Nečas:
„Očekávám, že ministerstvo obrany předloží v průběhu jara návrh, jak dál s nadzvukovým letectvem. Následně o tom bude jednat vláda. Odmítám, že by jedinou alternativou bylo automatické pokračování letounů Jas-39 Gripen.“
Reportáž Karla Rožánka
Stínový ministr obrany Jiří Hulínský (ČSSD) označil tuto variantu za velmi nepříjemnou. Někteří odborníci poukazují na problematičnost otázky, zda by NATO v budoucnosti dokázala střežit vzdušný prostor dalších členských zemí, vlastním nadzvukovým letectvem už totiž nedisponuje 7 aliančních zemí. Vedle Pobaltských republik jde ještě o Albánii, Island, Slovinsko a Lucembursko.
Armáda zvažuje i možnost vlastních letadel
Nadzvukové stíhačky v české armádě ale stále zůstávají ve hře. Ministerstvo v prosinci požádalo Francii, USA, Švédsko a konsorcium Eurofighter o předběžnou nabídku nadzvukových letounů pro českou armádu. Jde však stále podle mluvčího ministerstva Jana Pejška jen o zjišťování „vstupních informací“. „Jakákoliv akvizice spojená se zajištěním ochrany vzdušného prostoru bude akvizicí velice složitou v řádech miliard, možná i desítek miliard,“ konstatoval Šedivý. Velení armády se odmítá k nadzvukovým letadlům vyjádřit, dokonce zakázalo mluvit i pilotům s odůvodněním, že o stíhačkách musí rozhodnout samotní politici.
V roce 1999, kdy ČR řešila nákup nadzvukových letounů, se o zakázku předběžně ucházelo pět firem:
- Americké McDonnell-Douglas/Boeing (letoun F/A-18) a Lockheed Martin (F-16)
- Francouzská Dassault Aviation (Mirage 2000-5)
- konsorcium EADS (Eurofighter)
- britsko-švédské konsorcium BAE Systems/Saab (Jas-39 Gripen).
Česká vláda původně usilovala o nákup gripenů. Zakázku v hodnotě 60,2 miliardy korun schválil v dubnu 2002 tehdejší kabinet premiéra Miloše Zemana (ČSSD). Návrh ale nezískal podporu v parlamentu. Česko nakonec gripeny do výzbroje armády zařadilo: na deset let si od Švédska za zhruba 20 miliard korun pronajalo 14 strojů. Pronájem skončí v roce 2015.
