Jak jsme slavili „vítězství pracujícího lidu“

Praha - Desítky let patřily oslavy výročí Vítězného února k těm nejmasovějším. Na stožárech a v oknech se třepotaly československé a sovětské vlajky, v rozhlase se hrály revoluční písně, udělovala se vyznamenání, podniky se předháněly v tom, který z nich přijme smělejší závazek. Po roce 1989 se ale slaví už jen sporadicky a někteří připomínají naopak spíše stinné stránky této události – například na studentský pochod za svobodu a demokracii na Pražský hrad, který se uskutečnil krátce po převzetí moci.

„Policie měla ostře nabité zbraně,“ vzpomínal před rokem předseda Akademického klubu 1948 Zdeněk Boháč, účastník průvodu. Padl jeden údajně náhodný výstřel, který jednoho studenta na doživotí zmrzačil. Studenty měl zastrašit a rozehnat. Ti se pak skutečně dali na ústup a policisté je tloukli do krve pažbami. Tekla tu první krev prolitá československým komunistickým režimem, popisoval Boháč brutální policejní zásah. 

Na Hradě ve velkém stylu: „Kupředu, zpátky ni krok“

Deset let poté: Slavné dny únorového vítězství vyvrcholily kde jinde než na Pražském hradě – „Krátce po deváté hodině zabouřil zaplněným Španělským sálem potlesk – na tribunu přicházejí představitelé strany a vlády. A je tu projev prvního tajemníka strany Antonína Novotného často přerušovaný bouřlivými ovacemi. A na řadu přicházejí pionýři, kteří slibují, že ponesou neochvějně prapor, který před lety vztyčili jejich otcové a matky.“ Tak o akci informovalo Rudé právo, kde nelze přehlédnout i následující hodnocení: „Byly to dni hrdinské a byly to zároveň dni velké víry. Hluboký omyl reakce byl právě v tom, že tuto víru podcenila, že si ji ani neuměla představit…. Tak se únor stal i poučením dějinným: Jak je strašné neznat lid vlastní země a nevycítit, jaké jsou jeho tužby. A dokonce neznat ani jeho sílu…“ 

A slavilo se i v únoru 1968 a také na Hradě, tentokrát měl projev Alexandr Dubček. Španělský sál tehdy zdobily portréty V. I. Lenina a Klementa Gottwalda a samozřejmě heslo „Kupředu, zpátky ni krok.“ A jak se tehdy o únoru psalo? „Komunistická strana Československa byla hlavní politickou silou, která vtiskla tvářnost únorovým událostem, a to přesto, že nebyla jejich přímým iniciátorem. Podle původního předpokladu chtěli komunisté svést rozhodný zápas až bezprostředně v předvolebním období a v parlamentních volbách, které se měly konat v květnu 1948. Po demisi ministrů tří stran se však rozhodli využít situace k okamžitému a definitivnímu mocenskému měření sil.“
 

Plný Staromák a na závěr ohňostroj

V únoru 1978 přišla mohutná manifestace na historickém Staroměstském náměstí, kde promluvil sám generální tajemník ÚV KSČ a prezident Gustáv Husák. A jak to tehdy vypadalo podle Rudého práva? „Byli tu mladí, kteří význam únorových událostí znají jen z vypravování a knih. S nimi pochodovali starší, kteří již mnohokrát na tomto památném místě slyšeli slova stranických představitelů – a také ti, kteří snad ani jedno shromáždění k Únoru nevynechali.“ 

A v roce 1988 oslavy opět vyvrcholily na Staroměstském náměstí, a jak bylo tehdy na titulní straně Rudého práva „s odhodláním, rozhodností a obětavostí do další budovatelské práce“. A opět promluvil první muž strany Miloš Jakeš: „ÚV KSČ a vláda ČSSR učiní vše pro to, aby přestavba nezůstala v půli cesty a byla dovedena do úspěšného konce.“ A závěr? Slavnostní ohňostroj v hlavním městě. 

Únor 1989 - konec mohutných oslav

Poslední únor 1948 si ve starém režimu naše země připomínala v roce 1989. Ale už ne v tak velkém stylu – komunistický deník Rudé právo přinesl v sobotu 25. února 1989 místo velkolepých oslav rozhovor s Miloušem Jakešem, který se týkal prvního výročí vyhlášení československé výzvy o vytvoření „pásma důvěry, spolupráce a dobrých sousedských vztahů na linii dotyku mezi státy Varšavské smlouvy a Severoatlantické aliance“. Pondělní vydání už jen informovalo o vzpomínkových shromážděních různě po celé zemi. 

„Vítězný únor“

Únorový převrat 1948, komunisty nazývaný Vítězný únor, bylo převzetí moci komunistickou stranou po zřejmě komunisty vyprovokované vládní krizi. Komunisté se na převrat dlouhodobě připravovali. Svolali sjezd závodních rad, vyvolali generální stávku, vytvořili a ozbrojili takzvané Lidové milice a vytvořili akční výbory Národní fronty. Gottwald poté, co jako premiér sestavil novou vládu, zahájil upevňování komunistické moci. Převrat se podle historiků uskutečnil za nepřímé asistence Sovětského svazu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

O abolici pro vojáky či důchodech diskutovali hosté Událostí, komentářů týdne

Tématem Událostí, komentářů týdne bylo udělení abolice prezidentem Petrem Pavlem čtyřem vojákům, kteří působili v Afghánistánu. Jejich vyšetřování se soustředilo na skutečnost, že afghánský voják, který zabil jejich kolegu, armádního psovoda Tomáše Procházku, nepřežil výslech. Hosté se věnovali také situaci v Pásmu Gazy a postojům vůči Izraeli, odchodu do důchodu nebo ohlédnutí za filmovým festivalem v Cannes. Pozvání do pořadu moderovaného Janou Fabianovou přijali redaktorka Deníku N Petra Procházková, právnička a bývalá politička Kateřina Valachová, šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno, herečka Bára Štěpánová a komentátor podcastu Kecy a politika Petros Michopulos.
před 1 hhodinou

Přibývá států, které zavádějí elektronickou registraci cizinců

K návštěvě stále většího množství států postačí českým turistům místo víza vyplnit elektronický formulář. V dubnu elektronickou registraci pro turisty zavedla například Velká Británie a v květnu se přidává Thajsko. S vlastním systémem elektronických formulářů pro osoby ze třetích států přichází i Evropská unie.
před 4 hhodinami

Novou tvář získá pětatřicet nádraží

Správa železnic letos plánuje rekordní investice do modernizace tratí, nádraží a infrastruktury ve výši zhruba čtyřiceti miliard korun. Z toho dvě a půl miliardy korun poputují na rekonstrukce budov. Novou podobu získá celkem 35 stanic. Secesní nádraží ve Františkových Lázních bude navráceno do původní podoby, v Mladé Boleslavi vznikne místo staré stanice nová odbavovací hala. Na hlavním nádraží v Praze pak vzniknou nové interiéry jižní části Fantovy budovy.
před 5 hhodinami

Drábová: Životnost Dukovan půjde prodloužit, když projdou kontrolou

Všechny čtyři bloky Jaderné elektrárny Dukovany by mohly fungovat do roku 2045, možná i déle, odhaduje předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Podmínkou ovšem je, aby uspěly při periodickém hodnocení bezpečnosti, zdůraznila v Otázkách Václava Moravce. Nyní mají povolení do roku 2035.
před 9 hhodinami

Pokud USA spustí zvýšená cla, EU musí zareagovat stejně, řekl Lipavský

V případě, že Spojené státy skutečně spustí od června zvýšená padesátiprocentní cla na dovoz z EU, musí Evropa kolektivně zareagovat stejným způsobem. Balíček odvetných cel má připravený, řekl v Otázkách Václava Moravce ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Do doby případného spuštění cel je podle něj nutné s USA jednat.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Za hudbou bez peněz v kapse. Další festivaly se přidávají k bezhotovostnímu placení

Festivaly Hrady CZ nebo Pálavské vinobraní se letos přidávají k trendu bezhotovostního placení, takzvaně cashless. Bez hotovosti se obejdou návštěvníci i na novém festivalu Banger nebo na studentském festivalu SHOW Strahov. Důvodem je podle organizátorů hlavně přehled nad tržbami a větší komfort pro návštěvníky. České televizi to potvrdilo šest festivalů z devíti. Doposud se platilo bez hotovosti na festivalech jako Metronome, Mighty Sounds, Rock for People, Votvírák nebo Colours of Ostrava.
před 16 hhodinami

Stále více lidí bydlí ve sdíleném nájmu. Zdražování bude pokračovat

Realitní makléři po celém Česku se shodují, že oproti loňskému roku zdražily nájmy v průměru o desetinu. S rostoucí cenou přibývá lidí, kteří bydlí ve sdíleném nájmu. Zatímco ale ještě před nedávnem se to týkalo hlavně studentů v univerzitních městech, nyní se už do jednoho společného bytu sestěhovávají i starší a pracující lidé. A podle expertů zdražování nekončí.
před 17 hhodinami

Novému systému varování obyvatel se věnovala Zóna ČT24

Česko zavede nový systém cell broadcast pro rychlé varování obyvatel při mimořádných událostech. Vláda schválila plán, který počítá s nasazením systému za čtvrt miliardy korun již příští rok. Nová technologie umožní zasílat výstrahy rychleji a širšímu okruhu lidí než dosavadní lokalizované SMS, omezená však bude na modernější mobilní telefony.
24. 5. 2025
Načítání...