Praha - Kolem smíchovského tanku č. 23 jezdily tramvaje od Anděla k Národnímu divadlu 45 let. Náměstí Sovětských tankistů (mezi Pražany „U tanku“), dříve Štefánkovo náměstí zdobil od roku 1945 - hlavní mířil na západ a měl připomínat osvobození města Rudou armádou. Vše se ale změnilo ráno 28. dubna 1991. Spěchající obyvatele Prahy uvítal tank ve zcela novém obleku - fádní vojenskou zeleň vystřídala provokativní růžová. Přebarvení tanku měl na svědomí student sochařství David Černý. Ten stejný Černý, který je autorem sochy sv. Václava, sedícího na břiše mrtvého koně, či stojí za kontroverzní obří plastiku Entropa.
Tank č. 23 věnovala Praze vláda Sovětského svazu jako symbol osvobození a slavnostně byl odhalen 29. července 1945. Podle oficiální legendy byl prvním tankem, který vjel na území Prahy, skutečnost ale byla jiná - původní tank byl bojem natolik poškozený, že místo něj vybrali Sověti zachovalejší a reprezentativnější stroj (navíc jiného typu). V 50. letech byl tank prohlášen národní kulturní památkou. Po srpnu 1968 byl tank lidově vykládán i jako připomínka invaze do Československa vojsky Varšavské smlouvy, která ukončila Pražské jaro. Tomu napomáhala i číselná symbolika součtu roku 1945 a čísla tanku 23: 1945+23=1968.
„Procházejíc kolem symbolu ruské diktatury, který tu byl od mého narození, nepovažoval jsem tank za symbol svobody – konce Druhé světové války. Mně tam prostě z principu vadil. Natřít ho bylo spontánní rozhodnutí.“
Černého noční natěračská akce vyvolala bouřlivé reakce a místní zastupitelé záhy opět obnovili původní nátěr. To se však nelíbilo některým poslancům tehdejšího Federálního shromáždění, kteří 16. května tank opět nalíčili narůžovo. V montérkách s označení FS ČSFR pracovalo na růžovém nátěru 15 zákonodárců, například Jan Ruml, Petr Gandalovič, Stanislav Devátý, Tomáš Kopřiva, Jana Petrová, Jiří Pospíšil či Klára Samková. Mluvčí sovětského ministerstva zahraničí poté jejich aktivitu nazval „ohavným činem politického chuligánství“.
Natírání růžového tanku - noc z 27. na 28. dubna 1991 - videozáznam na stránkách Nezapomeňte.cz
Růžový tank skončil v muzeu
Růžová barva tanku tak sice zůstala, ale dny památníku byly sečteny. Koncem května rozhodlo ministerstvo kultury, že smíchovští zastupitelé mohou kontroverzní monument odstranit. V červnu pak byl asi 45tunový tank odvezen do leteckého muzea ve Kbelích a nakonec skončil ve vojenském muzeu v Lešanech na Benešovsku.
David Černý byl nejprve obviněn z trestného činu výtržnictví, ten byl však posléze kvůli nízké přímé škodě překvalifikován na přestupek. V březnu 1992 dostal umělec napomenutí od tehdejšího starosty Prahy 5 Petra Syrového a současně s ním mu starosta předal potvrzení o zaplacení stanovené škody ve výši 1121 korun. Tyto peníze za Černého zaplatili členové zastupitelstva.
Na náměstí Kinských se vrátilo Černého torzo tanku
Barvitá historie růžové zbraně tím však neskončila. V roce 2001 Černý navrhl umístit opět na náměstí Kinských torzo růžového tanku nořícího se pod zem (artefakt nepocházel z původního tanku). Radnice Prahy 5 ale souhlas s jeho umístěním po negativních reakcích ruského velvyslanectví i tehdejšího premiéra Miloše Zemana zrušila. Černý poté vystavil svoje dílo v Lázních Bohdaneč.
„Ta růžová barva byla velmi nekvalitní, protože David tehdy použil červený nebo růžový balakryl s bílým dohromady, a ta barva se stávala bílou, takže tank vypadal jako při ofenzivě na východní frontě v zimních měsících,“ vysvětluje ředitel Vojenského historického muzea Aleš Knížek, proč musel být tank v devadesátých letech zrestaurován.
A přidává ještě jednu perličku z dob minulých: „V roce 1956 po maďarských událostech vydal ÚV KSČ pokyn k tomu, že ze všech pomníkových tanků, které jsou na území Československa, musí být vyndány motory a převodovky, aby tanky nebyly zneužity proti nim samotným, jak se to stalo v Maďarsku.“
Torzo tanku se na Smíchově opět objevilo 21. srpna 2008, kdy jej tam Černý bez povolení umístil jako připomínku 40. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Tentokrát přibyl ještě bílý okupační pruh, kterým Černý protestoval proti chování Ruska v tehdy aktuálním rusko-gruzínském konfliktu. Po necelém roce se ale tank opět stěhoval pryč, tentokrát ke smíchovskému uměleckému centru Meet Factory.
David Černý se i v dalších letech po své „natěračské“ akci rozhodně nezpronevěřil pověsti provokativního a provokujícího umělce. Má na svém kontě například sochu sv. Václava, sedícího na břiše mrtvého koně, plastiková miminka umístěná na věži žižkovského vysílače či kontroverzní obří plastiku Entropa, která měla začátkem roku 2009 prezentovat české předsednictví v EU a nakonec byla předčasně demontována.
- Tank č. 23 zdroj: Noviny pro Prahu 16 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/25/2498/249710.jpg
- Skupina kolem Davida Černého natírá tank č. 23 na růžovo. autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/924/92342.jpg
- Růžový tank ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech autor: Hynek Moravec, zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/849/84824.jpg
- Trosky tanku č. 23 zdroj: Wikipedia http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/10/924/92346.jpg
