Materiál navrhuje scelení prvních bezzásahových zón a vytvoření čtvrté zóny na území obcí parku či ustavení neziskové organizace, která se má starat o hospodaření parku. „Je to maximální kompromis, který byl možný z hlediska požadavků všech různých zájemců o území,“ řekl Smutný.
Legislativní úprava má podle něj především zastavit kůrovce, který raketovým tempem devastuje šumavské smrkové porosty. Návrh počítá s tím, že první bezzásahové zóny, nyní roztříštěné do 135 lokalit a zabírající 13 procent rozlohy, by se měly sjednotit do sedmi větších a téměř 30 menších území, například rašelinišť. Zabíraly by asi 18 procent plochy. V prvních zónách bude platit režim podle zákona o ochraně přírody, tedy primárně bezzásahový. Pokud by sami ochránci přírody navrhli zásahy i v těchto územích, zákon to umožní, vysvětlil radní.
Reportáž a vstup Miroslavy Vildové
Jaromír Bláha z Hnutí Duha:
„Není to návrh zákona o národním parku, nýbrž o zrušení národního parku. Většina parku se má otevřít developerským projektům a řídit se pravidly lesního zákona, která platí pro komerční lesy určené k pěstování a těžbě dřeva. S národním parkem to nemá nic společného.“
Naopak v druhých a třetích zónách má v boji proti škůdcům platit režim podle lesního zákona - tedy kácení napadeného dřeva. I tak ale nebudou lesy v ostatních zónách hospodářské. „Není možné, aby se na Šumavě ve velkém začalo těžit dřevo. Nebude tam hospodářská těžba, pokud bude nadbytek dřeva, tak to bude jen kůrovcové dřevo,“ zdůraznil radní.
O šumavské lesy a jejich revitalizaci by měla podle návrhu zákona pečovat nově zřízená obecně prospěšná společnost zřízená parkem. V jejím vedení má být po jednom zástupci parku, ministerstev životního prostředí a zemědělství, Plzeňského kraje, Jihočeského kraje a šumavských obcí. „Neziskovou společnost chce kraj proto, že neprodukuje zisk, který by se odváděl jinam, ale veškeré vyprodukované peníze musí investovat zpět do své činnosti. Navíc by to mohlo umožnit větší zaměstnávání místních lidí,“ uvedl Smutný.
