Praha – Desítky českých lékařů vyrážejí během dovolené místo letního odpočinku pomáhat do oblastí, kde je nedostatek lékařské péče. Zachraňují tak stovky životů v zemích třetího světa a místech válečných konfliktů. Jejich práce není jednoduchá, někdy je i nebezpečná. Je však potřebná a organizace Lékaře bez hranic stále hledá další dobrovolníky.
Největšími hrdiny dneška nejsou gladiátoři-zabijáci, ale lidé, kteří zachraňují životy. Například dětský chirurg z nemocnice Motol Jan Trachta, který se nedávno vrátil ze Súdánu, pracoval v místě vojenského konfliktu. V Praze zatím měl dovolenou. „Vyslali mě do terénu, abych znovu zprovoznil nemocnici, která byla poškozená, a museli jsme se postarat o 30 tisíc lidí, kteří potřebovali zdravotní péči,“ popsal Jan Trachta svoji súdánskou misi.
Do Ugandy dnes odlétají dva studenti medicíny. Budou čtvrt roku pomáhat v nemocnici Arcidiecézní charity. „Budeme pomáhat českým doktorům. Nejdřív se budeme muset naučit, jak jim budeme pomáhat,“ poznamenal medik Pavel Dohnal. Co je na místě čeká, ale studenti zatím nevědí. „Je to neznámé prostředí, jiné klima, jiní lidé,“ přiznala Jana Kukrálová, která cestuje do Afriky spolu s Pavlem Dohnalem.
Zdravotníci, kteří vyrážejí pomáhat, musejí absolvovat před cestou řadu očkování. Na místě je čekají jazykové a kulturní bariéry. Často nemají k dispozici potřebné vybavení ani diagnostické přístroje. „Diagnóza je závislá na jejich rukou a hlavách. Často pracují v prostředí, kde je hrozně moc utrpení, protože umírají lidé,“ upozornil ředitel organizace Lékaři bez hranic Richard Walker.
Organizace stále shání dobrovolníky, lékařů je v problematických oblastech světa stále málo – i přesto, že řada z nich vyráží opakovaně. Například motolský lékař Jan Trachta byl s Lékaři bez hranic už na pěti misích. Pomáhal i po zemětřesení na Haiti. „Připadá mi to smysluplnější než se rekreovat ve Španělsku,“ vysvětlil.
Lékaři bez hranic mají momentálně v zahraničí tři doktory a dvě sestry. Další dobrovolníci za nimi vyrazí během léta.
