Praha – Jedním ze závěrů nedávno skončeného summitu EU byla i možnost půjčky 200 miliard eur Mezinárodnímu měnovému fondu, která by měla pomoci zajistit globální hospodářskou stabilitu. Příspěvek Česka by činil skoro 90 miliard, státy eurozóny i celé EU mají půjčku během osmi dnů potvrdit. V Otázkách Václava Moravce se vicepremiér a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09) i předseda ČSSD Bohuslav Sobotka shodli, že by ČR neměla zůstat mimo hlavní proud evropské integrace a fondu půjčit.
Česko by mělo půjčit 90 miliard MMF, shodují se Sobotka i Schwarzenberg
Podle Schwarzenberga Česku mnoho jiných možností nezbývá, pokud se nechce po 22 letech znovu obrátit směrem k Rusku. „Já považuji platby z naší strany jako formu pojistky, prostě platíme do společné finanční pojištovny Evropské unie,“ uvedl ministr zahraničí. Podle Bohuslava Sobotky je pro Česko výhodné na půjčku MMF přispět a pokud se prý vláda rozhodne účastnit se jádra evropské integrace, tak může počítat s podporou ČSSD. Sobotka také upozornil, že se uvažovaných 90 miliard Česku během dvou let vrátí na příspěvcích z EU.
Premiér Petr Nečas (ODS) se ovšem krátce po skončení summitu EU vyjádřil, že možnost půjčit MMF 3,5 miliardy eur je pro Česko těžko přijatelná, úplně ji ale nevyloučil. Pro ČNB by to totiž znamenalo zaplatit přes 10 procent ze svých devizových rezerv. Podle Schwarzenberga ale Nečas nakonec na novou mezivládní smlouvu zřejmě kývne: „Já jsem přesvědčen, že pan premiér si je vědom nesmírné odpovědnosti, kterou nese za osud České republiky, a že ví, že se Česko nesmí v Evropě izolovat,“ podotkl Schwarzenberg.
Nečas dnes v zaslané SMS uvedl, že se o dalším postupu bude jednat na vládě a nechce prý předjímat, na čem se ministři dohodnou. „Je ještě předčasné se přiklánět na tu či onu stranu. Musí být domyšlené důsledky obou rozhodnutí,“ uvedla místopředsedkyně vlády Karolina Peake.
Sociální demokraté by podle Sobotky uvítali, kdyby součástí dohody bylo i zdanění finančních transakcí nebo například sjednocení daní, aby se předešlo daňové soutěži. S tím ale český ministr zahraničí nesouhlasí a jak řekl, považoval by to za nevýhodné. Každá země by si podle něj měla udržet svoji komparativní výhodu. „Je opravdu na čase, aby Evropská unie si nastavila jasná demokratická pravidla pro příjímání všech rozhodnutí,“ řekl Schwarzenberg. To, co se nyní stalo, popsal tak, že se dvě velké země dohodly a přinutily ostatní.
Vláda by podle něj měla přijít do parlamentu a o možnosti připojení Česka k záchraně eurozóny debatovat se zákonodárci. Téma by se mělo ale diskutovat hlavně ve výborech a v poslaneckých a senátorských klubech. Podle Sobotky se ČSSD takové debatě nebrání, vláda by prý ale měla na téma účasti při záchraně eurozóny vyvolat celonárodní debatu.
Reportáž Zuzany Tvarůžkové a Veroniky Markové (zdroj: ČT24)
Státy EU se na summitu dohodly, že se Evropa posune směrem k fiskální unii. Nová smlouva o unijní reformě by měla být na stole do března. Dohoda ovšem není jednomyslná, novou smlouvu odmítá Velká Británie. Lídři tak nyní uvažují o smlouvě jen mezi členy eurozóny. Další země včetně Česka by se mohly přidat, pokud by chtěly. Na summitu také padlo rozhodnutí o tom, že pokud členové eurozóny neudrží deficit pod třemi procenty, stihnou je automatické sankce. Země eurozóny by také podle dohody ze summitu měly hospodařit s vyrovnanými rozpočty nebo skončit každý rok v přebytku.
Kromě rozpočtových pravidel lídři jednotlivých zemí hovořili i o posílení nástrojů pro boj s dluhovou krizí, které už eurozóna vytvořila nebo plánuje vybudovat. Jde například o stálý záchranný mechanismus ESM a možnost jeho předsunutí o rok tak, aby vznikl již v půlce příštího roku. Současný záchranný fond eurozóny (EFSF) zároveň bude fngovat podle původních plánů až do poloviny roku 2013.