Praha - Ústavně-právní výbor téměř jednomyslně doporučil poslancům schválit ústavní předlohu o omezení imunity zákonodárců a ústavních soudců. Výbor ale navrhl odložit platnost novely za začátek příštího roku. Ministerstvo spravedlnosti ji totiž musí promítnout do trestního řádu.
Sněmovní výbor doporučil schválit omezení imunity zákonodárců
Předloha, kterou podepsali zástupci všech sněmovních stran, by zrušila doživotní imunitu. Trvala by jen po dobu mandátu. K jejímu schválení je nutná třípětinová většina v obou parlamentních komorách. Naposledy se o omezení imunity jednalo ve sněmovně loni na podzim. Koaliční návrh, který rušil i přestupkovou imunitu, poslanci neschválili. Nynější předloha se týká jen doživotní imunity. Předkladatelé tvrdí, že rozšíření jejího rozsahu i na dobu zániku mandátu bylo chybou zákonodárce a je neodůvodněné.
Nadále bude podle předlohy platit, že poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Pokud by ale sněmovna nebo Senát s vydáním nesouhlasila, nic by nebránilo stíhání zákonodárce po zániku mandátu. Obdobně by to platilo pro ústavní soudce, o jejichž vydání rozhoduje horní parlamentní komora. Promlčecí doba by neběžela.
Jeroným Tejc (ČSSD): „Ve chvíli, kdy Poslanecká rozhodne nevydat poslance k trestnímu stíhání, tak do budoucna bude možné, aby po skončení mandátu zahájila policie znovu šetření.“
Kateřina Klasnová (VV): „Byl to takový relikt z Rakouska-Uherska, jsem ráda , že po dvaceti letech se nám podařilo tuto věc odstranit a pevně věřím, že tato změna ústavy projde třetím čtením.“
Předloni na podzim hlasovalo pro původně navrženou ústavní změnu 89 ze 124 přítomných poslanců a nebyla přijala. ČSSD chtěla přestupkovou imunitu částečně zachovat, pro koaliční návrh zvedli ruce jen čtyři její poslanci. Vládních poslanců však bylo ve sněmovně jen 85 z tehdejších 118. V případě přestupkové imunity si nyní mohou zákonodárci vybrat způsob projednání svého přečinu, a to buď v obvyklém správním řízení, nebo v mandátovém a imunitním výboru.
