Předloha, kterou podepsali zástupci všech sněmovních stran, by zrušila doživotní imunitu. Trvala by jen po dobu mandátu. K jejímu schválení je nutná třípětinová většina v obou parlamentních komorách. Naposledy se o omezení imunity jednalo ve sněmovně loni na podzim. Koaliční návrh, který rušil i přestupkovou imunitu, poslanci neschválili. Nynější předloha se týká jen doživotní imunity. Předkladatelé tvrdí, že rozšíření jejího rozsahu i na dobu zániku mandátu bylo chybou zákonodárce a je neodůvodněné.
Nadále bude podle předlohy platit, že poslance ani senátora nelze trestně stíhat bez souhlasu komory, jejímž je členem. Pokud by ale sněmovna nebo Senát s vydáním nesouhlasila, nic by nebránilo stíhání zákonodárce po zániku mandátu. Obdobně by to platilo pro ústavní soudce, o jejichž vydání rozhoduje horní parlamentní komora. Promlčecí doba by neběžela.
Jeroným Tejc (ČSSD): „Ve chvíli, kdy Poslanecká rozhodne nevydat poslance k trestnímu stíhání, tak do budoucna bude možné, aby po skončení mandátu zahájila policie znovu šetření.“
Kateřina Klasnová (VV): „Byl to takový relikt z Rakouska-Uherska, jsem ráda , že po dvaceti letech se nám podařilo tuto věc odstranit a pevně věřím, že tato změna ústavy projde třetím čtením.“
Předloni na podzim hlasovalo pro původně navrženou ústavní změnu 89 ze 124 přítomných poslanců a nebyla přijala. ČSSD chtěla přestupkovou imunitu částečně zachovat, pro koaliční návrh zvedli ruce jen čtyři její poslanci. Vládních poslanců však bylo ve sněmovně jen 85 z tehdejších 118. V případě přestupkové imunity si nyní mohou zákonodárci vybrat způsob projednání svého přečinu, a to buď v obvyklém správním řízení, nebo v mandátovém a imunitním výboru.
