Vondra ocenil první účastníky třetího odboje

Praha - Ministr obrany Alexandr Vondra dnes poprvé udělil osvědčení účastníkům odboje proti komunistickému režimu. Od listopadu, kdy zákon o třetím odboji vešel v platnost, eviduje ministerstvo přes tři tisíce žádostí. Odbojáři mají nárok na odznak, až stotisícové odškodnění a případně i dorovnání důchodu na průměr. Ocenění dnes obdrželo celkem 23 účastníků odboje, z toho čtyři ministr udělil in memoriam rodinným příslušníkům zesnulých odbojářů.

Ocenění dnes dostal například Čestmír Čejka, kterého soud za jeho odbojovou činnost poslal na 17 let do vězení. Válečným veteránem je po dnešku i Vieroslav Sláma, který kromě jiného spolupracoval s kurýry britské tajné služby. Byl odsouzen na 25 let, osm let strávil v jáchymovských uranových dolech. V celách navíc skončila i celá jeho rodina. Manželka dostala šest let, protože svého muže neudala. Šestnáctiměsíční dcera šla do dětského domova. „Já si myslím, že je to sice dost hodně opožděné, ale je, jsem za to vděčný,“ uvedl.

Mezi oceněnými je i sedm žen, například Daniela Křeménková, která pro potřeby odboje získala vysílačku. Přes 60 let čekala na odškodnění také Hana Truncová, která po únorovém převratu stejně jako Sláma převáděla odpůrce komunismu přes hranice. „My jsme si to nebezpečí ani tak neuvědomovali, chtěli jsme proti totalitě něco udělat,“ řekla ČT.

„Naše země tím splácí jeden obrovský dluh,“ prohlásil v úvodu Vondra. „To díky lidem, jako jste vy, je dnes naše země svobodná,“ dodal s tím, že převzetím osvědčení se odbojáři nestávají hrdiny, protože těmi byli vždy. Vondra, který je sám signatářem Charty 77, poznamenal, že on sám o osvědčení nepožádá a ani to neplánuje, protože existují lidé, kteří se zasloužili daleko víc než on. „Já jsem nesmírně rád, že jsme stihli to ocenění ještě za jejich života, o nás mladší teď nejde,“ řekl.

K dnešnímu dni bylo podáno víc než 3 000 žádostí a není v silách ministerstva všechna ocenění předávat tak jako dnes. „Snažíme se všechny ty spisy prostudovat, pro mě je důležité, aby to ocenění nedostal někdo, kdo si ho nezaslouží,“ řekl ČT náměstek ministra obrany Michael Hrbata. 40 žádostí už bylo také zamítnuto, jména ale Vondra uvést nechtěl. Neúspěšní žadatelé se budou moct odvolat na Úřad vlády, který kvůli tomu zřídí speciální etickou komisi.

Alexandr Vondra:

„Svým hrdinstvím jste ukázali nám i budoucím generacím, že ani nejbrutálnější totalita není schopna zlomit celý náš národ. Vysíláte tak napříč dějinami nesmírně důležité poselství - být hrdinou má smysl. Jsou hodnoty, za které stojí snášet příkoří, za které stojí bojovat, za které stojí dokonce i umírat… To díky lidem, jako jste vy, je dnes naše země svobodná a demokratická.“

Zákon dělí odbojáře na dvě kategorie. První mají nárok na odznak, stotisícový příspěvek a dorovnání důchodů. Ti, kteří prokážou, že bojovali se zbraní v ruce, navíc dostanou i status válečného veterána, a tedy i další výhody: pečovatelský dům, sociální služby, příspěvky na důchod i lázně.

Toto rozdělení má ale mnoho odpůrců. „Ten, kdo rozdával letáky, byl odporář, a ten, kdo něco dělal, byl odbojář. Tohleto rozdělení jsme my jako konfederace nikdy nechtěli,“ říká Zdeněk Kovařík z Konfederace politických vězňů. Podle senátora Jiřího Lišky (ODS) je velmi složité najít objektivní měřítka. „My jsme se o to pokusili, je to podle našeho nejlepšího vedomí a svědomí,“ dodává Liška.

  • Osvědčení o protikomunistickém odboji zdroj: ČT24
  • Osvědčení o protikomunistickém odboji se zbraní v ruce zdroj: ČT24

Samotní političtí vězni vidí Zákon o třetím odboji jako jakési zadostiučinění, které ale přichází pozdě. I přesto, že norma platí už od 17. listopadu 2011, kvůli zdlouhavému vyřizování žádostí získají první z nich status odbojáře až dnes. Podle některých žadatelů jsou průtahy zbytečné.

Resort obrany se hájí, že podklady jsou často nedůvěryhodné a nedostatečné. Informace proto musí pracně dohledávat v archivech. Předání osvědčení navíc o dalších několik týdnů zdržel problém s odznaky. Výrobce je údajně nestihl dodat a ministerstvo muselo vypsat nové výběrové řízení.

2 minuty
Reportáž Karla Rožánka
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 1 hhodinou

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 2 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 2 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 2 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 3 hhodinami

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 6 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 12 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 13 hhodinami
Načítání...