Vondra ocenil první účastníky třetího odboje

Praha - Ministr obrany Alexandr Vondra dnes poprvé udělil osvědčení účastníkům odboje proti komunistickému režimu. Od listopadu, kdy zákon o třetím odboji vešel v platnost, eviduje ministerstvo přes tři tisíce žádostí. Odbojáři mají nárok na odznak, až stotisícové odškodnění a případně i dorovnání důchodu na průměr. Ocenění dnes obdrželo celkem 23 účastníků odboje, z toho čtyři ministr udělil in memoriam rodinným příslušníkům zesnulých odbojářů.

Ocenění dnes dostal například Čestmír Čejka, kterého soud za jeho odbojovou činnost poslal na 17 let do vězení. Válečným veteránem je po dnešku i Vieroslav Sláma, který kromě jiného spolupracoval s kurýry britské tajné služby. Byl odsouzen na 25 let, osm let strávil v jáchymovských uranových dolech. V celách navíc skončila i celá jeho rodina. Manželka dostala šest let, protože svého muže neudala. Šestnáctiměsíční dcera šla do dětského domova. „Já si myslím, že je to sice dost hodně opožděné, ale je, jsem za to vděčný,“ uvedl.

Mezi oceněnými je i sedm žen, například Daniela Křeménková, která pro potřeby odboje získala vysílačku. Přes 60 let čekala na odškodnění také Hana Truncová, která po únorovém převratu stejně jako Sláma převáděla odpůrce komunismu přes hranice. „My jsme si to nebezpečí ani tak neuvědomovali, chtěli jsme proti totalitě něco udělat,“ řekla ČT.

„Naše země tím splácí jeden obrovský dluh,“ prohlásil v úvodu Vondra. „To díky lidem, jako jste vy, je dnes naše země svobodná,“ dodal s tím, že převzetím osvědčení se odbojáři nestávají hrdiny, protože těmi byli vždy. Vondra, který je sám signatářem Charty 77, poznamenal, že on sám o osvědčení nepožádá a ani to neplánuje, protože existují lidé, kteří se zasloužili daleko víc než on. „Já jsem nesmírně rád, že jsme stihli to ocenění ještě za jejich života, o nás mladší teď nejde,“ řekl.

K dnešnímu dni bylo podáno víc než 3 000 žádostí a není v silách ministerstva všechna ocenění předávat tak jako dnes. „Snažíme se všechny ty spisy prostudovat, pro mě je důležité, aby to ocenění nedostal někdo, kdo si ho nezaslouží,“ řekl ČT náměstek ministra obrany Michael Hrbata. 40 žádostí už bylo také zamítnuto, jména ale Vondra uvést nechtěl. Neúspěšní žadatelé se budou moct odvolat na Úřad vlády, který kvůli tomu zřídí speciální etickou komisi.

Alexandr Vondra:

„Svým hrdinstvím jste ukázali nám i budoucím generacím, že ani nejbrutálnější totalita není schopna zlomit celý náš národ. Vysíláte tak napříč dějinami nesmírně důležité poselství - být hrdinou má smysl. Jsou hodnoty, za které stojí snášet příkoří, za které stojí bojovat, za které stojí dokonce i umírat… To díky lidem, jako jste vy, je dnes naše země svobodná a demokratická.“

Zákon dělí odbojáře na dvě kategorie. První mají nárok na odznak, stotisícový příspěvek a dorovnání důchodů. Ti, kteří prokážou, že bojovali se zbraní v ruce, navíc dostanou i status válečného veterána, a tedy i další výhody: pečovatelský dům, sociální služby, příspěvky na důchod i lázně.

Toto rozdělení má ale mnoho odpůrců. „Ten, kdo rozdával letáky, byl odporář, a ten, kdo něco dělal, byl odbojář. Tohleto rozdělení jsme my jako konfederace nikdy nechtěli,“ říká Zdeněk Kovařík z Konfederace politických vězňů. Podle senátora Jiřího Lišky (ODS) je velmi složité najít objektivní měřítka. „My jsme se o to pokusili, je to podle našeho nejlepšího vedomí a svědomí,“ dodává Liška.

  • Osvědčení o protikomunistickém odboji zdroj: ČT24
  • Osvědčení o protikomunistickém odboji se zbraní v ruce zdroj: ČT24

Samotní političtí vězni vidí Zákon o třetím odboji jako jakési zadostiučinění, které ale přichází pozdě. I přesto, že norma platí už od 17. listopadu 2011, kvůli zdlouhavému vyřizování žádostí získají první z nich status odbojáře až dnes. Podle některých žadatelů jsou průtahy zbytečné.

Resort obrany se hájí, že podklady jsou často nedůvěryhodné a nedostatečné. Informace proto musí pracně dohledávat v archivech. Předání osvědčení navíc o dalších několik týdnů zdržel problém s odznaky. Výrobce je údajně nestihl dodat a ministerstvo muselo vypsat nové výběrové řízení.

Reportáž Karla Rožánka (zdroj: ČT24)