Novelu potopili občanští demokrati, hlasovali pro ni jen dva. Podle předsedy Senátu Milana Štěcha (ČSSD) jsou za tím vnitřní problémy uvnitř strany. Jako další problém vidí i malou účast při hlasování - 33 senátorů nedorazilo vůbec a dalších 11 se zdrželo. Ve sněmovně přitom ústavní návrh získal podporu napříč stranami. Pro byli i zástupci ODS.
„Návrh neříká nic jiného než to, že všechno je, jak bylo, jen si na vás počkají,“ uvedl Jaroslav Kubera (ODS), podle nějž by bylo čistší zrušit imunitu úplně. Podle jeho stranického kolegy Miroslava Škalouda má imunita svůj význam; předloha prý nemůže plnit svůj účel. Senátor ODS Tomáš Töpfer poznamenal, že bude pro zrušení imunity, až v Česku nebude „justiční mafie“ a budou neovlivnitelní státní zástupci a policisté. „Jde o další populistický návrh,“ přidal se ke kritikům Vladimír Dryml (ČSSD). Imunita podle něho zákonodárce chrání před šikanou vládní moci. „Kriminalizování politiků dostane v Česku zelenou,“ řekl.
Novela měla od příštího roku zrušit dosavadní praxi, podle níž je trestní stíhání poslance nebo senátora v konkrétní kauze navždy vyloučeno, pokud to sněmovna nebo Senát odmítnou. Podle tvůrců novely je takovéto privilegium nedůvodné. Stíhání zákonodárce v době výkonu mandátu by pak bylo možné pouze se souhlasem komory, jejímž je členem. Pokud by ale sněmovna nebo Senát s vydáním nesouhlasily, nic by podle předlohy nebránilo stíhání zákonodárce po zániku mandátu. Obdobně to mělo platit pro ústavní soudce, o jejichž vydání rozhoduje horní parlamentní komora.
Slyšet se nechali i zastánci novely. „Napomůže to zvýšení důvěry občanů k parlamentu,“ řekla místopředsedkyně Senátu Alena Gajdůšková (ČSSD). Podle předsedkyně klubu TOP 09 a Starostů Soni Paukrtové zákonodárci nemohou mít vyšší imunitu, než bude mít přímo volený prezident. „Jsme skutečně nadlidi, kteří potřebují něco více než normální lidi?“ tázal se také předseda poslanců ČSSD Petr Vícha. Podle Klasnové pak bylo vše jen divadlo pro veřejnost: „Řada argumentů, které tu zazněly, neměla žádnou logiku.“
Dohoda o vině a trestu dostala v horní komoře zelenou
Senátoři schválili novelu trestního řádu, která počítá s dohodou o vině a výši trestu v případech, kdy se obviněný k činu přizná. Dohoda ale nebude možná u zvlášť závažných zločinů s horní hranicí trestní sazby nejméně deset let vězení. Novela také rozšiřuje využití institutu spolupracujícího obviněného. Mohl by pomoci policistům rozkrýt organizovaný zločin nebo korupční jednání výměnou za snížení trestu nebo beztrestnost.
Zavedení dohody o vině a trestu má zrychlit trestní řízení a předejít zdlouhavým soudním přelíčením, řekl senátorům ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Novinka počítá s tím, že pokud se obviněný dozná, žalobce mu může navrhnout přiměřený trest, případně ochranné opatření a také rozsah a podobu náhrady způsobené škody. Dohodu by pak schvaloval soud bez nařízení hlavního líčení, potvrdit by ji ale nemusel.
Pravidla pro komunální dluhopisy se mění
Senát schválil novelu zákona o dluhopisech, která kromě jiného zpřísňuje podmínky vydávání dluhopisů krajů a obcí. Novela současně některá pravidla vydávání dluhopisů zmírňuje. Například počítá s tím, že podmínky emise dluhopisů v budoucnu už nebudou podléhat schválení Českou národní bankou. Zpřísnění pravidel pro komunální dluhopisy je podle vlády reakcí na vzrůstající zadluženost veřejných rozpočtů a potřebu zajistit udržitelnost veřejných financí. Splatnost komunálních dluhopisů bude smět být nejvýše 15 let. Na dnešní schůzi by měli senátoři jednat i o zrušení doživotní imunity zákonodárců nebo o uzákonění dohody o vině a trestu.
Kraje, obce a města budou moci použít peníze získané z dluhopisů pouze na zákonem vymezené účely. Bude to spolufinancování projektů hrazených z fondů EU, odstraňování škod po živelních katastrofách a zejména na účely v působnosti obce nebo kraje, například bydlení, dopravu nebo školství. Peníze získané z dluhopisů bude muset emitent účtovat na zvláštním účtu tak, aby mohl kdykoli doložit, co s nimi udělal. Toto opatření má zajistit průhlednost
využití peněz.
Horní komora také požádala o zastavení devastace chátrajícího areálu lázní Kyselka na Karlovarsku. Senátoři vyzvali krajský úřad k tomu, aby se zasadil o okamžité provizorní zabezpečení památkově chráněných objektů v areálu. S vlastníky budov by pak měl připravit smysluplný projekt využití budov. Ministerstvu kultury pak senátoři doporučili, aby prosadilo požadavky na sanaci areálu a ustavilo kontrolní skupinu složenou ze zástupců dotčených stran a také parlamentu.
Senátoři tak rozhodli na podnět petice proti devastaci lázeňského areálu, kterou dosud podpořilo téměř 19 tisíc lidí. Petici zorganizovala Asociace sdružení pro ochranu a rozvoj kulturního dědictví ČR (ASKORD), která chtěla areál bezúplatně získat. Vyčítá společnostem Karlovarské minerální vody (KMV) a RSI, že jako vlastníci chtějí opravit jen polovinu ze 13 budov.
Obce se zřejmě dostanou k dalšímu historickému majetku
Senát dnes hladce schválil poslaneckou novelu, podle níž by se obce mohly dostat k dalšímu svému historickému majetku, který je nyní státní. Získaly by nemovitosti, které bývaly ve vlastnictví České a slovenské federativní republiky. Podle předlohy by šlo o majetek, který obce vlastnily ke konci roku 1949 a jenž byl ke dni účinnosti zákona o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí v květnu 1991 v držení federace. O nemovitosti budou muset požádat do konce března příštího roku.