V dubnu letošního roku už to bylo dvacet let, kdy československým parlamentem neprošel těsně o tři hlasy takzvaný obecný restituční zákon, který by vracel českým církvím majetek. Čekalo se, že nejpozději do konce tisíciletí získá majetek v miliardových hodnotách jasně definovaný majitel. Ale nestalo se tak, takže už přes dvacet let je bývalý majetek církví zablokován. Nikdo s ním nemůže volně nakládat, nejenže není možné nemovitosti prodat, jejich správci ani nechtějí ani investovat do jejich rekonstrukce, protože nemají jistotu, komu majetek připadne. „Stát do toho nechce dávat peníze, protože se to možná bude vracet. Ti, kdo to mají pronajaté, nebo i jiné právnické osoby do toho dávat peníze nechtějí, protože se to možná bude vracet. A tahle dočasnost vlastně trvá těch přes dvacet let. A to je důvod, proč řada těch památek je na spadnutí,“ popsal problém Jiří Jedlička. Zástupci obcí, které se kvůli zablokovanému církevnímu majetku nemohou dále rozvíjet, čekají na okamžik, kdy budou moci jednou jednat s jasným zaknihovaným majitelem. Jestli to budou církve, nebo někdo úplně jiný, jim je v jejich zoufalství vlastně jedno.
Jednou z obcí, které jsou církevními restitucemi zasaženy nejvíce, je Červená Řečice. Zablokované církevní majetky tady tvoří skoro tři čtvrtiny všech pozemků a obklopují celou obec. „Ta plocha je velmi rozsáhlá a v podstatě se dá říct, že obklopuje většinu zastavěného území Červené Řečice a vlastně nás tady omezuje v jakémkoliv rozvoji, a to už po dvacet let,“ řekla starostka Červené Řečice Zdeňka Bečková. Poukázala tak na důležitý problém, kdy nemožnost nakládat s pozemky, nebo je třeba prodávat a kupovat, brání rozvoji obcí, ať už jde o bydlení, nebo o podnikatelské aktivity.
V Červené Řečici se navíc potýkají s dalším problémem, církvi totiž v minulosti patřil místní zámek. Ten je už přes dvacet let ve správě Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Bývalý arcibiskupský zámek má sice od roku 1989 svého majitele, ten ale s majetkem od roku 1991, kdy vstoupil v účinnost blokační paragraf, nesmí nakládat ani ho například prodat. Rekonstruovat sice může, ale s hrozbou, že rekonstruovaný majetek připadne někomu úplně jinému. Zámek, který byl ve velmi dobrém stavu, tak chátrá. „My se od roku 1997 snažíme aspoň provádět nějakou základní údržbu, posečeme trávu a snažíme se uklidit zámek po zimě, kdy tady opadají omítky a tak dále,“ řekl Jiří Jedlička z místního spolku pro záchranu památek.
Zanedbaný státem blokovaný majetek se nenachází jen v malých obcích, ale i ve statutárních městech a také v Praze, jako třeba Křížovnický dvůr ve Slivenci. A osud památkově chráněného dvora je podobný tomu z Červené Řečice, celý areál spravuje v současné době Pozemkový fond, který ale do památky neinvestuje, a ta chátrá. „Byli bychom velmi rádi, aby už konečně celý ten areál, který je strašlivě zchátralý, měl nějakého majitele, který by se o to začal starat a investoval do toho. Protože velký problém je, že čím víc se to tu nechá chátrat, tím víc potom do toho bude potřeba investovat,“ řekla starostka Slivence Jana Plamínková.