SOS vesničky se mění, opuštěným dětem ale stále poskytují domov

Karlovy Vary - Mezinárodní nezisková organizace Sdružení SOS dětských vesniček má v České republice velkou tradici. Pěstounskou péči poskytuje dětem v Česku již od roku 1970, kdy byla zřízena karlovarská vesnička v Doubí. Projekt vznikl v Rakousku po válce, kdy rapidně vzrostl počet opuštěných dětí. I nyní po mnoha desítkách let je ale projekt třeba: spousta dětí nemůže vyrůstat ve své biologické rodině. Důraz je nyní kladen na model úplné rodiny, který doplnil původní představu matky-pěstounky. Děti se často i po letech do vesniček rády vracejí a pořádají se svými náhradními rodiči oslavy.

Důvody, proč děti nemohou vyrůstat s biologickými rodiči, jsou často ekonomické, do SOS vesniček se ale dostávají třeba i potomci narkomanů. „Je stále nutné pro děti nacházet náhradní péči, která jim zajistí další rozvoj,“ podotkla národní ředitelka SOS dětských vesniček Květuše Paichlová. Ta v letech 1991 až 1999 pracovala pro Český výbor UNICEF při Dětském fondu OSN. Jejím vzorem se stal zakladatel pěstounské péče v Česku profesor Matějček, jenž byl i jedním z iniciátorů práce UNICEF jako neziskové organizace po roce 1989.

Květuše Paichlová, ředitelka SOS vesniček v ČR:

„Počet českých dětí v ústavní péči je alarmující. Do pěstounské péče by mohlo být umístěno více než osm tisíc dětí.“

9 minut
Rozhovor s Květuší Paichlovou
Zdroj: ČT24

Při oslavách čtyřiceti let od položení základního kamene dětské vesničky ve Chvalčově došlo 4. října k setkání bývalých maminek a dětí. „Během těch čtyř desítek let prošlo vesničkou asi 225 dětí,“ podotkla Paichlová. Některé z matek už jsou nyní v důchodovém věku – a stále zůstávají. Vychovaly za svůj život přitom až 17 dětí. Ve vesničkách v průběhu času dochází k různým změnám, model matky-pěstounky se tak po letech postupně mění na model úplné rodiny. „Maminka se stará o děti a partner pracuje a pomáhá jí s výchovou dětí,“ konstatovala ředitelka.

Projekt náhradní rodinné péče vznikl po druhé světové válce v Rakousku. Po Evropě bylo tehdy velké množství opuštěných dětí. První impulz k založení české SOS vesničky byl v roce 1969, kdy se vytvořil Kruh přátel SOS dětských vesniček právě na základě rakouského projektu.

SOS vesničky přešly na nějakou dobu pod stát

V období mezi lety 1974 a 1975 došlo k přerušení činnosti – vesničky přešly pod stát. „V roce 1991 opět přešly vesničky v Doubí a v roce 1992 následně ve Chvalčově do Sdružení SOS dětské vesničky,“ řekla Paichlová. V Česku tak nyní existují celkem tři SOS dětské vesničky: kromě Karlových Varů ještě ve Chvalčově u Kroměříže a v Brně–Medlánkách.

SOS dětské vesničky po celém světě řídí centrální organizace ve Vídni. Kromě rodinné péče vytváří i další programy na pomoc dětem v nouzi. Jen ve střední a východní Evropě žije v 56 vesničkách sedm tisíc dětí.

Děti na hřišti
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Přechod vymáhání na celníky ušetřil peníze, pokut dle NKÚ ale nepřibylo

Celní úřady si při vymáhání justičních pohledávek, například pokut nebo jiných peněžitých trestů, vedly lépe a rychleji než předtím soudy. Ke zvýšení počtu peněžitých trestů to ale nevedlo. Při kontrole správy soudních poplatků a efektivního vymáhání justičních pohledávek to zjistil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Podle ministerstva spravedlnosti nízká úspěšnost vymáhání justičních pohledávek souvisela především s vysokou administrativní zátěží soudů.
Právě teď

Slunečné a mrazivé počasí vystřídá zatažené nebe se sněžením

V Česku bude až do čtvrtka většinou slunečno, noci budou mrazivé, teploty přes den budou kolem nuly. Hlavně na Českomoravské vrchovině meteorologové očekávají větrno. Od pátku se nebe zatáhne, mrazy se zmírní a o víkendu může sněžit. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 46 mminutami

Nemocnice kvůli stárnutí populace zvyšují kapacity dlouhodobé péče

České nemocnice ruší kvůli stárnutí populace akutní lůžka a místo toho zvyšují kapacity následné a dlouhodobé péče. Trend podporuje i ministerstvo zdravotnictví. Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) v Česku vloni přibylo zhruba šest set lůžek určených k doléčení, rehabilitaci nebo dožití. Dalších čtyři sta pojišťovna nasmlouvala. Současně zrušila téměř dva tisíce nevyužívaných míst pro pacienty s akutními problémy.
před 3 hhodinami

Vláda probere změny ve správní radě VZP či zálohy na PET lahve

Vláda v pondělí probere návrh bývalého ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) na zavedení zálohování PET lahví a nápojových plechovek. Debatovat bude také o obměně správní rady Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), podle zveřejněného programu se bude zabývat také například zákonem o ekodesignu výrobků, který má zajistit, že výrobky nabízené na českém trhu budou v budoucnu šetrnější k životnímu prostředí. Před vládním jednáním zasedne jako obvykle koaliční rada.
před 4 hhodinami

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem. Posléze připojil, že letadlo přepravilo do Prahy také tři další bývalé vězně venezuelského režimu.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 11 hhodinami

České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
před 12 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 12 hhodinami
Načítání...