SOS vesničky se mění, opuštěným dětem ale stále poskytují domov

Karlovy Vary - Mezinárodní nezisková organizace Sdružení SOS dětských vesniček má v České republice velkou tradici. Pěstounskou péči poskytuje dětem v Česku již od roku 1970, kdy byla zřízena karlovarská vesnička v Doubí. Projekt vznikl v Rakousku po válce, kdy rapidně vzrostl počet opuštěných dětí. I nyní po mnoha desítkách let je ale projekt třeba: spousta dětí nemůže vyrůstat ve své biologické rodině. Důraz je nyní kladen na model úplné rodiny, který doplnil původní představu matky-pěstounky. Děti se často i po letech do vesniček rády vracejí a pořádají se svými náhradními rodiči oslavy.

Důvody, proč děti nemohou vyrůstat s biologickými rodiči, jsou často ekonomické, do SOS vesniček se ale dostávají třeba i potomci narkomanů. „Je stále nutné pro děti nacházet náhradní péči, která jim zajistí další rozvoj,“ podotkla národní ředitelka SOS dětských vesniček Květuše Paichlová. Ta v letech 1991 až 1999 pracovala pro Český výbor UNICEF při Dětském fondu OSN. Jejím vzorem se stal zakladatel pěstounské péče v Česku profesor Matějček, jenž byl i jedním z iniciátorů práce UNICEF jako neziskové organizace po roce 1989.

Květuše Paichlová, ředitelka SOS vesniček v ČR:

„Počet českých dětí v ústavní péči je alarmující. Do pěstounské péče by mohlo být umístěno více než osm tisíc dětí.“

Nahrávám video
Rozhovor s Květuší Paichlovou
Zdroj: ČT24

Při oslavách čtyřiceti let od položení základního kamene dětské vesničky ve Chvalčově došlo 4. října k setkání bývalých maminek a dětí. „Během těch čtyř desítek let prošlo vesničkou asi 225 dětí,“ podotkla Paichlová. Některé z matek už jsou nyní v důchodovém věku – a stále zůstávají. Vychovaly za svůj život přitom až 17 dětí. Ve vesničkách v průběhu času dochází k různým změnám, model matky-pěstounky se tak po letech postupně mění na model úplné rodiny. „Maminka se stará o děti a partner pracuje a pomáhá jí s výchovou dětí,“ konstatovala ředitelka.

Projekt náhradní rodinné péče vznikl po druhé světové válce v Rakousku. Po Evropě bylo tehdy velké množství opuštěných dětí. První impulz k založení české SOS vesničky byl v roce 1969, kdy se vytvořil Kruh přátel SOS dětských vesniček právě na základě rakouského projektu.

SOS vesničky přešly na nějakou dobu pod stát

V období mezi lety 1974 a 1975 došlo k přerušení činnosti – vesničky přešly pod stát. „V roce 1991 opět přešly vesničky v Doubí a v roce 1992 následně ve Chvalčově do Sdružení SOS dětské vesničky,“ řekla Paichlová. V Česku tak nyní existují celkem tři SOS dětské vesničky: kromě Karlových Varů ještě ve Chvalčově u Kroměříže a v Brně–Medlánkách.

SOS dětské vesničky po celém světě řídí centrální organizace ve Vídni. Kromě rodinné péče vytváří i další programy na pomoc dětem v nouzi. Jen ve střední a východní Evropě žije v 56 vesničkách sedm tisíc dětí.

Děti na hřišti
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 7 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 8 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...