Lékař Hnízdil: Celostní medicína je návratem k praxi rodinných lékařů

Praha - Každodenní problémy způsobují řadě lidí zdravotní obtíže, s nimiž si klasická medicína neví rady. I v Česku proto roste obliba celostní medicíny - psychosomatiky. Podle lékaře Jana Hnízdila, který byl hostem Hyde Parku Civilizace, se jedná v podstatě o poučení z praxe dříve běžných rodinných doktorů a propojení právě s poznatky klasické medicíny. Terapeut se tak stává tlumočníkem, který pacientovi vysvětluje, co mu chce tělo nemocí sdělit, a dává mu rady. Hnízdil zároveň uvedl, že lidé, kteří se cítí zdraví, by k lékaři chodit vůbec neměli, a to ani na preventivní prohlídky. Udržet si „pocit zdraví“ totiž podle lékaře hraje stěžejní úlohu.

Hranice, kde končí klasická medicína a začíná psychosomatika, není podle Hnízdila možné určit. „Biologická vědecká medicína je základ kvalifikace a kompetence každého doktora,“ konstatoval lékař. Problém je v tom, že někteří lidé jsou nemocní, aniž by se u nich objevil objektivní nález. „Podle řady studií má až 40 procent pacientů typické tělesné zdravotní potíže, ale objektivní nález chybí,“ upozornil Hnízdil. Tyto obtíže jsou somatizací, tedy ztělesňováním složité životní situace člověka. 

Pacienti se musejí připravit na otázky osobního charakteru 

Lékař, jenž se věnuje psychosomatice, se ptá pacientů na zdravotní obtíže i životní starosti a posléze vysvětluje souvislosti. „Postup je v podstatě vždy stejný – ptám se, kdy začaly zdravotní obtíže, jaké byly, jak se ten člověk léčil. Sestavím klasický chorobopis, pak si pacienta běžným způsobem prohlédnu, ale hned poté mě začnou zajímat jeho významná životní období,“ vysvětlil lékař. „Sestavený životopis a chorobopis do sebe dokonale zapadají,“ dodal Hnízdil. 

Svou roli totiž hraje i psychologický a sociální kontext. Lékaře proto zajímá osobní život pacienta. V centru pozornosti je práce, odpočinek, stravovací návyky i rodinné vztahy. „Pacienti často přicházejí s obrovskou složkou záznamů a různých vyšetření, čímž se většinou ani nezabývám,“ podotkl Hnízdil s tím, že ho taková dokumentace zajímá spíše při hledání doplňujících informací. Podle Hnízdila je omylem, když se lékaři soustředí pouze na biologické faktory nebo naopak jen na faktory psychosociální. „Je třeba vyváženě posoudit jak objektivně nalezené nálezy, tak psychiku, tak i sociální kontext stonání pacienta,“ konstatoval lékař. 

„Lidé mají starosti, žijí ve stresu a to, co není člověk schopen změnit ve svém životě, začne dělat tělo za něj – nemocí. Jde o bolesti hlavy, závratě, bolesti zad. To, co nedokáže odhalit špičková technika, dokonale popisují stará lidová přísloví,“ prohlásil Hnízdil.

Akupunktura
Zdroj: ČT24

S celostní medicínou jsou spojeny určité postupy, oblíbená je třeba akupunktura nebo homeopatika. V centru komplexní péče spolupracují s lékaři další odborníci – pacient tak může dostat naordinovanou třeba pohybovou terapii, nordic walking, koupele nebo různé masáže. „Celostní medicína není nic nového, jde o návrat ke zkušenosti a praxi starých rodinných doktorů,“ konstatoval Hnízdil. Dříve totiž znal takový doktor prarodiče nebo děti pacienta a měl přehled o životě rodiny. 

Podle lékaře je ovšem nejdůležitější osobnost terapeuta, jenž by měl být vzdělaný, znát meze svých schopností a fungovat v podstatě jako tlumočník mezi tělem pacienta a jeho vědomím. „Pacientovi vysvětlím, jakou informaci mu nemocí jeho tělo chce sdělit,“ podotkl Hnízdil. Pak je na daném člověku, zda na rady lékaře dá a způsob života dokáže změnit, nebo raději zvolí „tabletovou cestu“. 

Preventivní prohlídky? Ne, pokud se cítíte zdraví, tvrdí Hnízdil

Životní skepse může přitom mít vliv na delší trvání nemoci, optimismus naopak pomoci. Proto je podle Hnízdila důležité, jakým způsobem lékař podá pacientovi informaci o jeho zdravotním stavu. Člověk, který se cítí zdráv, by pak k lékaři chodit vůbec neměl, míní Hnízdil. „Důležité je udržet si pocit zdraví. Když dojde k nějakému náhodnému nálezu, zkreslení, ten pocit vám to vezme. A začnete stonat,“ řekl lékař k preventivním prohlídkám. Hnízdil zdraví samo o sobě definuje jako „schopnost zvládat problémy každodenního života“. „Když je zvládat nemůže, tak je nemocný,“ dodal lékař. 

Obliba celostní medicíny roste
Zdroj: ČT24

Podle Hnízdila mohou třeba za nemoci dětí jejich rodiče, kteří mezi sebou nemají dobré vztahy nebo svým potomkům věnují málo pozornosti. „Negativní emoce se přenášejí jako epidemie,“ konstatoval lékař s tím, že v takovém případě by se měli „léčit“ hlavně rodiče. 

Celostní péči vyhledává v ČR čím dál víc lidí a psychosomatický přístup zasahuje téměř do všech lékařských oblastí. Připravovaná vyhláška ministerstva zdravotnictví je první malý krok vpřed. „Ten návrh definuje, u jakých lékařských specializací by bylo možné si psychosomatiku dostudovat, ale není ještě jasné, jakým způsobem by byla realizovaná v praxi - co by všechno obnášelo tříleté vzdělání, co by obnášela náplň oboru. Není jasné, jak by se dál realizovala tato odbornost v praxi, jak by se k tomu postavily pojišťovny a jak by byla hrazena,“ prohlásila ředitelka CKP Dobřichovice a CKP Roseta Jana Tykalová. 

„Měli jsme 19 ministrů zdravotnictví a všichni mluvili o tom, že provedou systémovou reformu. Nikdo neprovedl vůbec nic, protože zdravotnictví je pouze forma, kterou se expeduje medicína. Všichni se zaměřují jenom na tu formu, ale nikdo - až na pana ministra Hegera – se nezajímal o obsah, tedy o změnu medicíny a změnu medicínského myšlení. A o to tady právě jde,“ poznamenal Hnízdil.

Vyhláška, která by mohla začít platit od letošního června, zatím počítá jen se vzděláváním lékařů. Zařazení psychosomatiky třeba do systému veřejného zdravotního pojištění brání nejen legislativní, ale i praktické překážky. „Pro to zařízení je mnohem výhodnější mít velké množství pacientů, kteří přijdou jen na jednu terapii v jednom období – což je pololetí – a pak už není možné se jim věnovat více. Pokud už přijdou na kontrolu, na další kontrolu, tak už to velmi často pojišťovna dál nezaplatí. To znamená, že pro lékaře, který má složité psychosomatické pacienty, kteří potřebují víc návštěv, je to nerealizovatelné v tuto dobu,“ podotkla Tykalová. 

Léčit tělo a duši zároveň by se měl pokusit každý lékař v jakémkoliv oboru, shodují se propagátoři komplexního přístupu. Doktorům ale brání nedostatek času a soukromí.

Hyde Park Civilizace (zdroj: ČT24)
Vydáno pod