Jean Marais alias Jan Mareš. Měl francouzský herec české kořeny?

Praha -  Charismatický herec, malíř a sochař Jean Marais patří k tomu nejcennějšímu dědictví, které Francie nabízí světu. Ale co když kořeny Jeana Maraise nejsou ve Francii, ale v Čechách? Je možné, že otec slavného herce se vydal na cesty z Bohuslavic do daleké Paříže? Po stopách otce Jeana Maraise v pořadu Stopy, fakta, tajemství pátral Stanislav Motl.

Jean Marais se do všeobecného povědomí zapsal dnes již kultovními filmy jako například Hrbáč, Hrabě Monte Christo, Železná maska či komediemi o Fantomasovi. Měl v sobě však několik tajemství a jedno z nich se týká právě jeho původu. Malý Jean žil s matkou a jeho dětství mělo poměrně zvláštní charakter. Matka byla psychicky labilní, kradla, lhala a ve své podstatě celý život syna tyranizovala, jeho lásku zcela vědomě zneužívala a citově ho vydírala. A jelikož si přála mít dceru, dlouho ho oblékala do dívčích šatů. Herec k ní měl proto poměrně složitý vztah celý život.

Nad Maraisovým otcem se ale stále vznáší otazník. Podle oficiálních pramenů to byl Alfred Emanuel Victor Paul Villain-Marais, který se narodil 10. března 1882. Když byl Jeanovi jeden rok, odešel otec do první světové války. Brzy po návratu se s ním však jeho žena rozvedla. „Ona mu vždycky původ Maraisův, původ otce hrozně mlžila. Nikdy mu neřekla, kdo byl jeho otec,“ podotkl Jiří Žák, autor knihy Jean Marais - Mé dveře jsou dokořán.

  • Jean Marais a Ingrid Bergmanová zdroj: ČTK/PICTURE ALLIANCE
  • Jean Marais v roce 1988 zdroj: ČTK/ABACA

Jean Marais měl ale se svým údajným otcem kontakt. Když byl starší, dostal dopis od neznámého člověka, že umírá a že je jeho otec. Marais se za ním vypravil a během setkání měl pocit, že v něm opravdu poznává své rysy. „Nikdy jsem neviděl oči tak modré a tak světlé. Tento sedmasedmdesátiletý muž byl velice krásný a velice vysoký – metr devadesát. Jeho vlasy měly nedefinovatelnou barvu. Pravidelně se v nich střídaly dva odstíny – bílý a zlatý (…) Používali jsme stejná gesta. Ale nejvíce jsem se poznával v jeho činech. V šedesáti složil pilotní zkoušky. Psal. Nedokázal hospodařit s penězi,“ vzpomínal později Marais.

Stopy původu otce tak mohou vést o tisíc kilometrů dál do tehdejšího Rakouska-Uherska. Bohuslavice leží asi sedm kilometrů od Nového Města nad Metují. „Po válce, nebo během války, místní knihovnice paní Helena Macková mě informovala, že za války na obecní úřad přišel dotaz z gestapa z Francie na prověření rodiny Jana Mareše, z níž měl pocházet francouzský, už tehdy dost známý herec Jean Marais (…) Jednalo se o potvrzení árijského původu,“ uvedl dnes již zemřelý učitel Milan Richtr.

  • Václav Zítko, potomek rodu Marešů zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4789/478887.jpg
  • Jean Marais autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/512/51153.jpg
  • Potomek rodiny Marešů zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4789/478888.jpg
  • Jean Marais zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/48/4789/478889.jpg

Maraisovi v roce 1943 bylo 30 let a nacházel se na vrcholu kariéry. Osvědčení o tom, že nemá židovské předky, vyžadovali nacisté nejenom po něm, ale také po dalších hercích a vůbec po veřejně známých lidech. Bez tohoto dokumentu jejich kariéra okamžitě končila. Snahou gestapa bylo v takových situacích mít každého takového, pro ně potenciálně nebezpečného člověka, takzvaně pod kontrolou. Faktem je, že důslednost gestapa byla proslulá – zejména v tom negativním smyslu slova. Pokud opravdu žádali potvrzení árijského původu Jeana Maraise zrovna v Bohuslavicích, museli mít k tomu důvod.

A jaké osudy svazoval rod Marešů? Rodina v obci vlastnila hospodu od poloviny 19. století, než ji jeden z nich, Jan Mareš, propil. Měl pět dětí a pamětníci z vyprávění vzpomínají, že některé z nich odešly během svého mládí do Francie. „Ten jeden byl malíř, byli čtyři bratři a ti dva snad jezdili po světě. Ty jsem znala málo (…) Pokud vím, tak mířili do Francie,“ vzpomínala přímá potomkyně Jana Mareše Marie Voborníková. V Bohuslavicích žilo Marešů poměrně hodně. U některých chybí místo a rok úmrtí. Jde výhradně o ty, kteří odešli za hranice a podle pamětníků měli někteří z nich romantické a poněkud dobrodružné povahy.

Na dopis Marais odpověděl, tušil však více, než napsal?

Poslední přímý potomek bohuslavické rodiny Marešů Václav Zítek ví o možném příbuzenském vztahu s francouzským hercem od své matky. Marie Holá poslala slavnému francouzskému herci dopis. Ptala se v něm, zda je mu něco známo o jeho českých kořenech. V odpovědi se ale příliš mnoho nedověděla. „Jmenuji se Marais, M-A-R-A-I-S , nikoliv Mareš. Ale kdoví? (…) Každopádně to není důležité. (…) A pak, všichni přece patříme do jedné rodiny. Srdečně Jean Marais.“

Co ale Marais skutečně věděl, není jisté. Údajně měl ve své knihovně mnoho knih věnovaných Praze. Je možné, aby Jean Marais pocházel opravdu z rodiny bohuslavických Marešů? Alfred Villain-Marais se narodil v roce 1882. Byl snad oním tajemným Janem Marešem z Bohuslavic? Anebo to byl jeho syn? Jméno Marais je ve francouzštině vcelku běžné a znamená bažinu. Podobnost jmen Mareš a Marais nemůže být tedy věrohodným důkazem. Jenomže pokud by se někdo jmenoval Mareš a emigroval do Francie, tak by Francouzi vyslovovali jeho příjmení jako Maré.

Vzpomínaný bohuslavický učitel Milan Richtr byl až do konce svého života přesvědčený o tom, že Marešové jsou opravdu spřízněni se slavným francouzským hercem. Odůvodňoval to mimo jiné také údajnou podobou některých potomků Jana Mareše s Jeanem Maraisem. V tomto směru s ním souhlasí i autor reportáže, který měl v rukou řadu fotografií bohuslavických Marešů. Nikdy se už nedozvíme, jak moc Jeana Maraise zasáhla skutečnost, že už asi nikdy nezjistil, kdo byl vlastně jeho pravým otcem. Možná to bylo jeho celoživotní trauma. A bolestné tajemství, které si v roce 1998 odnesl navždy s sebou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Senát bude volit adepty na ombudsmana a řešit zahraniční a bezpečnostní politiku

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu bude zabývat Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. České konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou.
před 9 mminutami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 6 hhodinami

Cestovní kanceláře registrují stále větší zájem vozíčkářů o dovolené

Cestovní kanceláře nabízejí hotely, u kterých garantují, že jsou vhodné i pro vozíčkáře. Na jejich testování spolupracují s centrem Paraple. Zhruba deset až patnáct procent lidí v Česku se potýká s nějakou formou omezení, jejich zájem o cestování ale roste. Výběr destinací a cena se přitom od klasické nabídky neliší. Jde zejména o Egypt, za kterým se umístily Turecko a Řecko. Průměrná cena zájezdu za loňský rok se podle asociace agentur pohybovala kolem 37 tisíc korun za osobu na osm dnů. Mimo sezonu lze ale odcestovat i za dvanáct tisíc.
před 6 hhodinami

Českem loni proudilo o čtvrtinu víc plynu, část šla na tranzit

Zahraniční dodávky plynu do Česka loni výrazně stouply. Podle poradenské společnosti EGU vzrostl čistý dovoz meziročně o čtvrtinu na téměř sedm miliard kubíků. Stojí za tím vyšší spotřeba, těžba ze zásobníků i rostoucí tranzit komodity na Slovensko a do Polska.
před 6 hhodinami

Letouny L-159 patří k protivzdušné obraně, jež je prioritou, řekl ministr Zůna

Bitevní letouny L-159 jsou součástí protivzdušné obrany státu, která je prioritou. Na úterním jednání sněmovního branného výboru to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). O část strojů stojí Ukrajina. Podle Zůny mají letadla nalétánu zhruba pětinu životnosti a jejich prodej by nebyl z českého pohledu vzhledem k jejich bojové a užitné hodnotě vůči nižší zbytkové hodnotě výhodný. Prodej v pondělí odmítla i vláda.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Žalobce Šereda rezignoval na post šéfa odboru závažné kriminality v Olomouci

Státní zástupce Petr Šereda rezignoval na post ředitele odboru závažné hospodářské a finanční kriminality Vrchního státního zastupitelství (VSZ) v Olomouci. Olomoucký vrchní žalobce Radim Dragoun ČTK řekl, že Šeredova rezignace nemá žádný vliv na rozpracované trestní kauzy. Odbor se dvěma pobočkami v Ostravě a v Olomouci bude do výběru nového ředitele řídit náměstek vrchního státního zástupce Radek Bartoš, uvedl Dragoun.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Útočník v Chřibské vystřílel desítky nábojů. Případem se zbývá i GIBS

Útočník v pondělí na úřadě v Chřibské na Děčínsku vystřílel několik desítek nábojů a měl u sebe čtyři nelegálně držené zbraně, uvedla v úterý policie. Ta už ukončila ohledávání městského úřadu, kde muž zastřelil jednoho zaměstnance úřadu a sebe, dalších šest lidí zranil. Případem se zabývá také Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS). Úřad v Chřibské je do odvolání uzavřený. Stav dvou osob, které skončily v nemocnici, je stabilizovaný.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Podruhé před soudem obstáli. Církev oslaví blahořečení kněží Buly a Drboly

Kněze Jana Bulu a Václava Drbolu na počátku 50. let komunisté popravili za vraždy tří funkcionářů národního výboru v Babicích. Těch se ale nikdy nedopustili. Komunistický režim je mučil a nutil, aby se vzdali své víry. Oba to odmítli, přestože by si tím možná zachránili život. Po roce 1989 je soud rehabilitoval. Čeští historici i duchovní se pak dlouhá léta snažili, aby jejich víru a odvahu ocenili i nejvyšší představitelé církve. Po 21 letech se to podařilo – papež oznámil loni v říjnu jejich blahořečení. Samotná slavnost blahořečení by se měla uskutečnit v Brně v polovině letošního roku. Případ pro Reportéry ČT připomněl Karel Vrána.
před 10 hhodinami
Načítání...